Skrytá válka
H. J. Bornemisza
Dark fantasy ze světa, kde zuří prastará válka mezi dobrem a zlem. Do království Azalor vtrhla válka. Reynard, který vyrůstal na ulici jako sirotek, se nechal najmout jako žoldák, aby zajistil sobě a své sestře lepší budoucnost. Brzy po narukování však začne propadat šílenství. Lidé se mu přímo před očima mění v bytosti z dávných příběhů, zvířata v krvelačné démony. Záhy si uvědomí, že vidí skutečný svět. Pod vedením jednoho z trpaslíků získá bojové dovednosti i znalosti o elfech, čarodějích, démonech a skrytém boji, který mezi sebou vedou. Brzy se do něj zapojí i on.... celý text
Literatura slovenská Fantasy
Vydáno: 2024 , Fragment (ČR)Originální název:
Ukrytí za clonou
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2020 | Slepý život |
2024 | Skrytá válka |
2022 | Krivdy minulosti |
2021 | Nemé prežívanie I. |
2022 | Zmiznutie snúbenca |
Ocitáme se ve světě, v kterém zuří válka a mladý Reynard se přihlásí do války jako žoldák za vidinou dobrodružství a peněz pr svou sestru. Jenže Reynard čelí tvrdé realitě, kde zjišťuje že ve světě, kde žije není nic jak se zdá a že trpaslici či další kouzelná stvoření nejsou je pověrami jak si myslel.
Tohle je vážně dobrá fantasy, která má ale i spoustu myšlenek a citátů o morálních dilematech a tom, že člověk někdy musí udělat věci kterých později lituje.
A Reynard udělala spoustu věcí kterých lituje, udělal i spoustu věcí s kterými jsem nesouhlasila, ale vždycky jsem věděla proč je udělal, protože měl vývoj. Doopravdy velký vývoj a i když by ho šlo brát za zápornou postavu, tak pro mě to byl ten hodný… svým způsobem, protože ve válce lidi dělají jen to co musí, a ještě když se jim celý svět obrátí vzhůru nohama a začne je v boji trénovat trpaslík, kterého jsem si ale oblíbila a scény s ním jsem si užívala, protože byl veselý, ale taky moudrý (jak by taky ne, když na světě prožil už stovky let). Potom tam byl ještě jeden chlapec, který viděl trpaslíky a další stvoření, ten měl své dost silné backstory a opět jsem s ním často nesouhlasila, ale chápala jsem ho. Teda většinou.
A propracované nejsou jen postavy, ale taky svět, který autorka vytvořila. Protože ať už to byl jen svět lidí nebo i nadpřirozena, tak jsem byla nadšená, jen si mi pletla nějaká místa, naštěstí má kniha i mapku.
I děj byl dobrý, měl spád a pořád se něco dělo se tam pořád něco, ať už na bojišti nebo při tréninku boje.
Taky je osvěžující, že je hlavní postava mužská, protože v poslední době čtu jen o samých ženských hrdinkách. A taky tu nečekejte žádnou romantickou linku, je tam sice pár,náznaků…ale to je vše. A za mě to je dobře, protože tohle je čistokrevná fantasy s prvky hororu.