Skryté obrázky
Jason Rekulak
Mallory Quinnová začíná v jednadvaceti nový život. Právě ji propustili z protidrogové léčebny a získá práci chůvy na bohatém předměstí Filadelfie. Má se starat o pětiletého Teddyho, syna Teda a Caroline Maxwellových. Mallory si novou práci okamžitě zamiluje. Zabydlí se v zahradním domku, po večerech chodí běhat a těší se ze znovu nabyté životní stability. Teddy je roztomilý a plachý klouček, který nedá ani ránu bez skicáku a tužky. Kreslí to, co jiné děti v jeho věku: stromy, králíčky, balony. Jednoho dne však nakreslí muže, který lesem táhne mrtvou ženu. Jak dny plynou, Teddyho obrázky jsou stále zlověstnější a jeho původně primitivní postavy získávají detailnější a realističtější vzhled. Je skoro vyloučené, že by něco takového dokázalo namalovat pětileté dítě. Mallory začíná mít podezření, že se jedná o ozvěny dávné nevyřešené vraždy a že chlapcovu ruku vede nějaká záhadná síla. S pomocí pohledného zahradníka a excentrické sousedky se Mallory pokouší rozluštit obrázky a zachránit Teddyho – a zároveň se vyrovnat s tragédií ve své vlastní minulosti. Dřív, než bude pozdě.... celý text
Přidat komentář
Do čtení této knihy se mi moc nechtělo, duchařinu nemusím. Byla jsem mile překvapena, příběh byl skvělý.
(SPOILER) Takové horší tři hvězdy. Začátek se četl suprově, uvedení do děje bylo fajn, seznámení s postavami také, ale postupně začly docházet stránky a dějově se v knížce pořád nic moc úplně nedělo, tak jsem se začal obávat, že autor konec uspěchá a nebude to nic moc. To se mi taky potvrdilo, spoustu příběhových linek autor nechal nevyužitými. Duchařina mi nevadí, ale tohle kdyby byla moje první zkušenost s tímto žánrem, tak na něj asi hodně rychle zanevřu. Konec byl přitažený za vlasy a zbytečně uspěchaný. Myslím, že by knize prospělo ještě dalších cca 150 stran nebo rozdělení do dvou dílů.
(SPOILER) Páni, tak toto se autorovi neskutečně vydařilo! Knížka je po celou dobu neuvěřitelně čtivá a čtenáře udržuje v napětí. Rozum se tu mísí s tajemnem přesně v takové míře, jakou já osobně preferuju. Nutno podotknout, že označení "horor" zde není úplně přesné, jedná se vlastně o mysteriózní thriller. Postavy autor zpracoval dostatečně obstojně, obzvlášť Mallory a její minulost, tudíž mě její vyprávění zajímalo i z lidského hlediska. Extrémně napínavý děj posouvají fantastické obrázky, které jsou velmi realistické a často mrazivé. Ke knize mi trvalo se dostat zhruba rok, ale jsem moc ráda, že na ni konečně přišla řada. V závěru se možná vyskytuje příliš mnoho kliček, na druhou stranu právě ty přispěly k dokonalému obratu, který celý příběh obrátí. Doporučuji milovníkům thrillerů, pokud Vám tedy nevadí pár nadpřirozených prvků!
Čekala jsem pořádný horor, díky kterému budu chodit čůrat s přítelem za ruku a s rozsvíceným světlem. To se bohužel nestalo. Ale za to tu máme super thriller s nádechem duchařiny, který vás nenechá vydechnout.
Kniha je strašně čtivá, děj utíká rychle a čím jste dál, tím víc se snažíte zjistit, jak to sakra vlastně je, protože příběh s každou další stranou vyplivne na světlo další a další nejasnosti.
Hlavní postava Mallory mi byla celkem sympatická. Holka s těžkým osudem, které nikdo pořádně nevěří a dá se říct, že se stydí sama za sebe. Oceňuji, že si dokázala zachovat zdravý rozum a úsudek.
Teddy je přesně takové to milé dítě, které by chtěl mít každý rodič.
Pozor, v knize jsou obrázky. Miluju obrázky v knihách, škoda, že se tolik do dospěláckých knih nedávají. (Komiks nečtu).
Bylo super sledovat, jak se Teddy zdokonaluje v kreslení a ještě více se mi líbilo, jak krásně obrázky znázorňují celý průběh hrůzného činu.
Musím říct, že hned od začátku knihy jsem měla několik teorií. Některé vyšli, jiné ne. Ale stejně jsem na konci byla překvapená a hltala každé slovo.
Takže pokud chcete dobrý thriller, u kterého se nebudete nudit, určitě sáhněte po této knize.
Knížka je velmi vtiva, přečetla jsem ji za odpoledne, ale ve finále jsem z ní byla lehce zklamaná, je označena jako horor, ale vůbec mi to jako horor nepřišlo, spíše takové oddechové čtení, se zajímavou zápletkou.
Tato kniha byla skvělá a opravdu velmi dobře jsem se po několik večerů bavila. Námět je neotřelý a autor ho měl důkladně promyšlený. Díky tomu dává vše smyl, postavy jsou uvěřitelné a jejich jednání také (možná jen na malé výjimky). K tomu je velmi čtivě a napínavě napsaná, takže (přestože má bez mála 400 stran) jí profrčíte jedna dvě.
Jedná se sice o duchařinu, ale v žádném případě nijak děsivou. Čeká vás jen lehké mrazení, a ty otrlejší snad ani to ne.
Výborným spestřením byly Teddyho obrázky, které doplňují celou dějovou linku, skvěle pomáhají budovat atmosféru stále přítomného nadpřirozena a dodávají tím knize šmrnc.
Jedinou výtkou z mé strany by mohl být trochu překombinovaný závěr, ale to je takový detail, že na plné hodnocení nemá vliv.
Tak tohle bylo skvělé čtení.
Nejen že mě oslovil příběh samotný, ale líbila se kombinace duchařiny a thrilleru, kde bylo i místo na psychologický pohled, pátrání v minulosti a dramata v rodině.
Hlavní hrdinou je dítě, což je pro tento tip knížky také velké plus.
Každá z postav, přestože jich nebylo mnoho, je zajímavá a má svůj neotřelý charakter.
Knížka je napsaná svižně a čtivě s nečekaným koncem.
Ne, že by člověk trnul hrůzou, spíš napnutím, jak to tedy celé je...Čtení utíká, příběh plyne, konec není prvoplánovitý. Bylo to fajn.
Ale jo... Taková lehce nadstandardní duchařina, ozvláštněná obrázky, důležitými pro posun příběhu. Pokud se chcete bát, potom musím vaše očekávání přibrzdit; ve filmu opatřeném zvuky, temnou hudbou a dobře načasovanými lekačkami by to fungovalo, kniha však nevystraší. Má naštěstí jiné klady: četba nikde nedrhne, postavy se chovají uvěřitelně, aniž by štvaly a zápletka vzbudí zvědavost, kterou nepřitlumí ani fakt, že brzy zjistíte, kam směřuje a ke komu.
Bavila jsem se nad očekávání dobře, vracela se k románu v každé volné chvíli, spojení s obrázky bylo neotřelým bonusem, víc ke spokojenosti nepotřebuji:
75-80%
Moc prima čtení, zajímavé postavy, plno nečekaných zvratů a určitě nepředvídatelné vyřešení
(SPOILER)
Měla jsem zhruba povědomí o tom, co mě čeká.
Při čtení jsem si říkala - jasně, bývalá narkomanka, té budou určitě věřit, klasika..
Původně jsem si myslela, že Anya byla nějak spřízněna buď s Carolin nebo s Tedem, když se s pomocí jejich synka a obrázků snažila navést na stopu svého vraha, aby duše měla klid.
Pak jsem si myslela, že je Anya pohřbená někde pod chatkou, kde bydlela Mallory.
A pak jsem zjistila, že jsem vedle jak ta jedle a nic není tak, jak to vypadá....
Námět sice nic nového pod sluncem, ale jako celek to rozhodně stojí za přečtení.
Knihu jsem si koupila s cílem si konečně přečíst zase nějaký horor, který nebude klasikou nebo od světoznámého autora.
Příběh jako takový mě poměrně zaujal, rozuzlení jsem ani v nejmenším nečekala, což hodnotím jako velké plus, protože obvykle se mi podaří pointu odhalit velmi brzy. Postavy měly zajímavé charaktery, a to dokonce i ženy, které obvykle bývají nemastné neslané.
Hvězdičku jen srážím za to, že to ve skutečnosti moc hororové nebylo, bát se nebudou ani ti největší strašpytlové. Je to vlastně taková milá duchařská pohádka.
Jedna z kníh od ktorej som sa nemohla odtrhnúť. Príbeh pútavý, záhadný, napínavý a zvrat aj koniec nečakaný aspoň pre mňa. Mám ráda tento žáner.
Asi jako jednu z mala kniha prilis nezaujala. Zacatek bezva, pak prisly momenty, ve kterych jsem se bala, rikam si super :-D Pak mi ale nektere casti prisly az pritazene za vlasy a postupne spise usmevne. Pusobilo to na me jak kdyby autora tlacil cas a druha polovina knihy byla "dotlacena".
Skryté obrázky je čtivý mysteriózní příběh, do kterého se zakousnete a nepustíte, dokud nedočtete poslední stránku. Na mě tedy tato kniha tak zapůsobila. Velmi jí svědčí dětské kresby, kterými je doplněna. Obrázky jsou v ní totiž naprosto klíčové.
Nejedná se však o horor, jak slibuje štítek, ale o duchařinu, což se mi vlastně líbilo a racionální vysvětlení mi nechybělo. Já jsem spokojená.
Skryté obrázky jsou u mě typickým příkladem "teď to čtou všichni, to jde mimo mě a o rok později..."
Ano, zaujala mě, už když vyšla, ale v knihovně po roce na mě koukala z regálu a volala půjč si mě. Přečteno vlastně za den. Klasický případ svižného thrilleru šmrncnutého "duchařskou" linkou, která ve finále vůbec duchařská není. Nebudeme si nalhávat, že je to nějaké extra složité čtení, i díky tomu, že v knížce je opravdu hodně obrázků, ale vypla jsem u ní, odpočala si a zajímalo mě, co bude dál. Za mě účel splněn.
Moje hodnocení: 8/10
Dlouho jsem odkládala čtení této knihy, v domnění, že půjde o něco děsivého, hororového! Autor mne však vyvedl z omylu a svým netradičním námětem mě ohromil!
V průběhu děje mě sváděl k mylným předpokladům a napůl jsem Mallory obviňovala ze schizofrenie či psychózy.
Je to však pecka, která se čte jedním dechem a závěr je překvapivý.
Výborné čtení!
Bála jsem se, že se budu moc bát :-) Tak jsem váhala, zda číst. Nakonec jsem tu knihu slupla za dva dny, protože napětí bylo ohromné, ale děsivé to nebylo (za mě chválabohu :-)). Mám ráda knížky, které jsou doplněny obrázky, to bylo super. Asi to nepatří k nejlepším počinům na světě, řada věcí byla průhledných, ale mě to moc bavilo.
Spoustu věcí za mě napsala Rihatama, ale nemůžu, než dát 5*, protože jsem se opravdu dobře bavila, pokud se to tak dá říct v souvislosti s duchařským kouskem. Některé věci byly zjevné od začátku, i když jsem to přikládala své paranoie vůči duhovým obláčkům literárních (i filmových) dokonalých rodin, ale závěrečný veletoč jsem nečekala. Chování Mallory, když opomenu, že autor ji potřeboval stvořit v určitých mantinelech, se dá pochopit i v tom, že člověk zvenku vidí většinou věci jasněji, než člověk uvnitř.
Každopádně knihu řadím k těm, které si budu pamatovat déle, než jiné.
Tak jsem přistoupila na to, že existují věci mezi nebem a zemí, do kterých nevidíme, maximálně je můžeme cítit, nepodivovala jsem se, nešťourala jsem, nekroutila jsem hlavou a nezvedala oči k pomyslnému nebi, prostě jsem tuhle lehkou, ale napínavou, duchařinu přijala se vším všudy a bavila se parádně. Je totiž skvěle napsaná, těžko se od příběhu budete odtrhávat. A nechybí spousta obrázků, od těch dětsky naivních kreseb až po ty dokonale vystínované. Jedno ale mají společné....Já nejsem cílová skupina pro tento žánr, ale občas vystoupit ze své čtenářské komfortní zóny se vyplatí. A tak díky DK a komentářům mých oblíbených čtenářek jsem strávila trošku strašidelné, ale hlavně velmi napínavé, dva večery. Sedlo mi to skvěle a tak hodnotím adekvátně vysoko a doporučím.