Skvrna
Gillian Flynn
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355392/bmid_skvrna-gw1-355392.jpg
3
1158
1158
Mistrovská hororová povídka od světové bestselleristky Gillian Flynnové je poctou klasickým duchařským historkám a dalším důkazem autorčina všestranného spisovatelského talentu (získala za ni prestižní Edgar Award). Důkazem, který si nelze nechat ujít. Neškodné podvůdky, snaha přežívat, drobné lži, a taky jeden věštecký salon se speciálními službami v zadní části. To je svět mladé ženy, na kterou se jednoho upršeného jarního dne obrátí Susan Burkeová, které straší v domě. Jenže ten starý viktoriánský dům skrývá víc tajemství než jednu krvavou šmouhu na stěně a pochybné duchy, které vyžene trocha šalvěje a mořské soli. Dost možná tady půjde někomu i o život… Skvrnu (v originále Grownup) napsala Flynnová pro soubor Rogues (Darebáci), který z povídek vícera autorů sestavil George R. R. Martin. Toto je její první samostatné vydání.... celý text
Přidat komentář
Uffff... nějak nemám slov... Četla jsem si komentáře a byla docela zvědavá, proč někteří narážejí na začátek knihy. Když sem začala číst... pochopila jsem. Takový začátek bych teda nečekala. Byl to docela šok. Kniha mi připadala zajímavější asi od poloviny knihy. Ale stejně mi nepřišlo, že by kniha byla o strašidelném domě, horor nebo něco s duchy a přízraky. Na jednu stranu jsem byla ráda, že kniha byla tak krátká, ale na druhou stranu... potom ke konci nebyla kniha úplně špatná. Ani nápad nebyl špatný, ale autorka to mohla více rozepsat, přidat více překvapení, napětí... ale bohužel. Nevím, jestli půjdu do dalších knih od autorky.
Pár lidí mě varovalo, ať mě neodradí začátek.. oprávněně, protože začátek byl fakt eee divnej. :D Nakonec to nebylo tak špatné, i když mě bavila spíš druhá polovina a zvláště konec. Do půlky to bylo takové nijaké.
Přečtení určitě nelituji, bylo to zase něco jiného, než čtu normálně a určitě si přečtu i další knihy od autorky, které mi doma už několik let nepovšimnutě leží.
na to, že nejsem povídkový nadšenec, se mi zdá tato útlá knížečka povedená. styl vyprávění mi sednul a námět mě hodně zaujal, říkala jsem si, proč to není aspoň o trošku delší a více rozepsanější
Pomalý začátek, starý dům, houstnoucí atmosféra... přesně jak to má v dobrém horroru být. A pak se to zlomilo, jako by si autorka řekla, že vlastně chce napsat něco většího. Jakkoli mám otevřené konce v lásce, posledními stranami jsem byl poměrně zklamán. Ději by prospělo, kdyby se ke konci tolik nerozjel do ztracena.
Ono by to ve výsledku až tolik nevadilo. Dominuje čtivý děj, pevná vazba a celkově krásný vzhled knihy. Ovšem na druhou stranu - svazky horrorových povídek (zahraniční i české) za podobnou cenu najdete ve větším počtu příběhů a v horrorovější verzi. Už jen kvůli tomu musím knize snížit hodnocení. A to je škoda, protože ve větším množství příběhů podobného ražení by z toho mohla vzniknout vykutálená záležitost.
I tak ovšem Skvrna poskytne fajn příběh k ukrácení dlouhé chvíle.
Začátek knihy mě odrazoval... Pokračovala jsem dál a zhruba v půlce se konečně dostavil horor a napětí. Skvělá, krátká povídka, knižní jednohubka.
Mám tolik otázek a jsem oprávněně rozhořčená nad tím, že naprosto netuším, co si mám o téhle povídce myslet! Kde je pravda? Ke které verzi se v závěru přiklonit? Tolik rozpolcení mi Gillian zavrtala do mysli a přitom jí k tomu stačil jen krátký rozsah povídky. A to opravdu není úplně jednoduché.
Co to mělo být?
Na rovinu přiznávám, že vůbec nechápu smysl této povídky. Možná to bude tím, že povídky nečtu, nebo jsem prostě hloupá.
Hned první stránkou mě k sobě povídka připoutala. Jelikož se jedná o útlou mini knížečku, měla jsem přečteno za pár minut. Požitek ovšem spíše negativní. Tedy hlavně z toho konce. Chválím styl psaní. Čtivé a humorné. Zhotovení knížky také stojí za pochvalu.
Prvky hororu jsem zřejmě přehlédla. Ani na chvíli jsem neměla pocit, že bych se měla bát, a to mně ke strachu stačí fakt málo. Ale tady? Nic.
A ten konec? To jako vážně? Ten je na této povídce nejdivnější. Stejně jako u básní bych i tady potřebovala rozbor díla. Možná bych pak konečně pochopila, co tímhle autorka chtěla říci.
Vtipná povídka, vyjadřující celkem spíše veselým nežli děsivým způsobem autorčin postoj k jasnovidnosti. Bavilo mne, jen trochu krátké...
Jde o první věc, kterou jsem kdy od paní Flynnové četla - ale viděla jsem seriál natočený podle knihy Ostré předměty (moc se mi líbil) a teď, po přečtení povídky Skvrna, už jsem odhodlána se do autorčiny tvorby pořádně zakousnout.
Abych se přiznala, tak jsem z této jednohubky dost na rozpacích. Autora přišla rozhodně se zajímavým námětem, který má potenciál. Ale ta povídková forma tomu podle mne absolutně nesvědčí.
Myslím si, že kdyby autorka místo toho rozepsala tento námět do klasického románu či alespoň do novely, měla by díky tomu více prostoru to lépe rozehrát. Lépe rozepsat postavy, lépe vybudovat hororovou, tísnivou a temnou atmosféru, víc vtáhnout čtenáře do příběhu. To všechno v tomto příběhu bylo možné a bylo by to fajn, ale autorce se tyto atributy na krátkém prostoru povídky bohužel nepovedlo dotáhnout do konce.
Takhle z toho pro mne akorát vzešel slabý odvar toho, co mělo být horor. A co mohl být solidní horor. Takhle je to nepřesvědčivé, povrchní, s divnými a příliš málo propracovanými postavami, z nichž některé sice nahánějí hrůzu svým chováním a smýšlením, ale to prostě nestačí.
Takže za mne lepší dvě hvězdy. Za námět a za to, že to bylo vlastně vcelku čtivé. Ale víc bohužel dát neumím.
Mně se povídka líbila, nemůžu říct ne. Gillian Flynn je skvělá v nastavení atmosféry, taky se mi moc líbí její cynický a sarkastický styl psaní, kterým se odlišuje od ostatních spisovatelů, její střelené a zvrácené hlavní postavy mě taky baví a tato povídka obsahovala tak nějak vše, co obsahují i ostatní díla autorky. Problém mám ale s tím, že "Skvrna" je na takový krátký počet stránek, na to, že to je "jen" povídka, dost chaotická a příliš překroucená a zamotaná. Méně je podle mě více. Moment překvapení je sice super a je do jisté míry i žádoucí, ale měl by dávat smysl - čtenář by si neměl po dočtení říct: "Co to sakra bylo...?" Nejprve jsem si myslel, že je problém na mé straně, tak jsem povídku přečetl ještě nejméně dvakrát, ale ne, pořád jsem nechápal spoustu věcí. Například: o čem tahle povídka vlastně je? Co ten závěr znamená? Co je pointa? Co tím autorka chtěla říct?
Perfektně napsaný. Zakousnul jsem se do čtení a byl jsem nemile překvanej, když to skončil. Až teprve jsem si všimnul, že je to povídka. Námět je skvělej, byla by to pecková knížka.
Od Gillian Flynn jsem zatím nic nečetla (i přesto, že některé její knihy mám v knihovně), takže toto bylo mé první setkání. Už od začátku je kniha velmi čtivá, ale to je nejspíš jediné pozitivum, co ke knize mám. Se zápletkou na způsob "starý viktoriánský dům, ve kterém se děje něco divného" jsem se setkala již několikrát a co víc, s mnohem lépe propracovanou. Nehledě na to, že o nějaké atmosféře nebo napětí tu vůbec nemůže být řeč. Závěrečné "rozuzlení", které vlastně nic nevysvětlí a ještě všechno více zamotá byl pro mě posledním hřebíkem do rakve. Na počtení na jeden večer to asi není špatné, ale nazývat to "mistrovskou hororovou povídkou" mi přijde přehnané. 2 hvězdy za zajímavé postavy a styl psaní. 2/5
Netušila jsem, že se jedná pouze o povídku, takže mě čekalo napínavých asi 70 stran a pak konec. Ale ten kousek nebyl špatný.
Hlavní hrdinka této temné povídky pracuje jako vědma v malém krámku. Ženám zprostředkovává věštění, mužům v zadní časti věštíny tzv. "dlaňovky" - jistě si všichni domyslíte, o čem je řeč. A pak za ní jednou přijde Susan - zoufalá žena, která se nedávno se svou rodinou přestěhovala do starého viktoriánského domu. Její nevlastní syn byl vždy uzavřený, ale v onom domě se začal chovat velmi agresivně, výhružně a začal ji děsit. A k tomu je v domě ta divná krvavá skvrna. Skvrna, o které si je jistá, že ji viděla, ale pak zničehonic zmizela. Může za to ten dům? Nebo její nevlastní syn? Je ještě v bezpečí nebo jí jde o život? Pro naši vědmu je to výzva.. kdo jiný může Susan pomoci vyřešit tuhle záhadu, když ne ona? .
Gillian Flynnovou jsem si neslutečně zamilovala díky jejímu thrilleru Zmizelá, který je prostě skvělý. Tato povídka dokazuje, že i do tak krátkých útvarů dokáže autorka dostat dynamiku a napětí. Příběh je svižný, záhadný, originální a má spád. Je to jednohubka na hodinku a já nemůžu než doporučit
Tato povídka se autorce opravdu nepovedla, velké zklamání. Polovina knížky je o ničem a až pak se tam trochu něco děje. Ukončení povídky je divné. Nepochopila jsem, co tím autorka chtěla předat čtenáři. Určitě bych toto nezařadila mezi horory.
Štítky knihy
povídky duchové a přízraky strašidelné domy hororové povídky strašidelné příběhy
V originále se to jmenuje Grown Up, tedy Dospělá....
Nejsem si jistá co jsem to přečetla, ale aspoň to bylo krátké. Mohla to autorka víc rozepsat a rozebrat co se stalo....