Skvrna
Gillian Flynn
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355392/bmid_skvrna-gw1-355392.jpg
3
1162
1162
Mistrovská hororová povídka od světové bestselleristky Gillian Flynnové je poctou klasickým duchařským historkám a dalším důkazem autorčina všestranného spisovatelského talentu (získala za ni prestižní Edgar Award). Důkazem, který si nelze nechat ujít. Neškodné podvůdky, snaha přežívat, drobné lži, a taky jeden věštecký salon se speciálními službami v zadní části. To je svět mladé ženy, na kterou se jednoho upršeného jarního dne obrátí Susan Burkeová, které straší v domě. Jenže ten starý viktoriánský dům skrývá víc tajemství než jednu krvavou šmouhu na stěně a pochybné duchy, které vyžene trocha šalvěje a mořské soli. Dost možná tady půjde někomu i o život… Skvrnu (v originále Grownup) napsala Flynnová pro soubor Rogues (Darebáci), který z povídek vícera autorů sestavil George R. R. Martin. Toto je její první samostatné vydání.... celý text
Přidat komentář
Naprosto nevyužitý potenciál, prvních 30 stran o ničem (což je vlastně polovina knihy), myšlenka vlastně dost klišé. Za mě ztráta času.
Nechápu absolutně. Začátek o ničem, jak znouze vymyšlený, pak se to pěkně rozjelo a najednou zvrat a divný konec. Od autorky jsem četla kdysi všechny knihy, ještě než byla Zmizela zfilmovaná. Byla jsem nadšená. Ale toto bych napsala i já jako amatér asi lépe. Absolutně nechápu, jak toto mohlo být vydané.
Jako plus beru, že je knížka krátká, protože takovou blbost bych asi dál nečetla. Líbila se mi také úprava knihy.
Mínus je samotný zamotaný děj, styl vyprávění mi také nesedl (možná špatný překlad), postavy naprosto ujeté. A neřekla bych že se jedná o "mistrovsky hororovou povídku".
I když jsem od knížky moc nečekala, dokázala mě zklamat i tak.
Autorka perfektních psychothrillerů Gillian Flynn napíše hororovou povídku pro soubor povídek George R. R. Martina? Co si budem, očekávání byla vysoká. Už jen první strana mě však od knížky dokázala téměř odradit. Měla jsem za to, že se má jednat o hororovou povídku, a místo toho tam hlavní hrdinka honí chlapům... Ehm. Cože?
Jakýsi horor se dostaví až cca v polovině, ale že bych se u toho bála, to se opravdu říct nedá. Příběh nebyl vyloženě špatný, vlastně mě to docela bavilo a byla jsem opravdu zvědavá, jak to dopadne, ale něco tomu zkrátka chybělo. A konec se mi jednoduše nelíbil. Ani tak nevadilo, že byl otevřený, jako spíš to, že to bylo šíleně překombinované a celkově takové divné. Absolutně jsem netušila, čemu mám vlastně věřit, autorka vám naservírovala jednu verzi a následně jí smetla ze stolu s tím, že to byla jedna velká lež. A takhle pořád dokola, takže ve finále jsem z toho byla dokonale zmatená.
Za mě upřímně docela velké zklamání. Napětí ani strach se vůbec nedostavil.
Příběh začínal velmi slibně. Zápletka se rozjela jako na horský dráze, ale ten konec byl takový nedodělaný. Po dočtení jsem si říkala, že by to sneslo ještě pár stran. Přesto to bylo velmi příjemné čtení, které mile překvapilo. Hlavní hrdinka mě bavila, ani nevím jestli kvůli celému životnímu příběhu nebo jen kvůli jejímu netradičnímu zaměstnání. Co si bude, i díky tomu si Flynnová zaháčkuje čtenáře hned na začátku, protože chcete vědět, co se z toho vlastně vyklube.
První kniha, kterou jsem přečetl od autorky. Hned na první straně mne uhodilo do očí, jaké zaměstnání vykonává hlavní hrdinka této povídky. Překvapilo mne to, ale zároveň mne to rozesmálo, protože s tímto specifickým zaměstnáním zaměřeným na určitou oblast jsem se v knihách ještě nesetkal. Vykonává také další práci. Hlavní hrdinka má ráda knihy, což mi bylo sympatické. Přečetla knihu Dům na kopci, kterou jsem v minulosti četl. Snaží se být autodidakt. Jak sama uvádí, "to není sprosté slovo, schválně si to najděte". Nemá jednoduchý život a jednoho dne se seznámí se ženou, které straší v domě a rozhodne se jí pomoci..
Jedná se o hororovou povídku. V knize se vyskytují prvky hororu, takže jsem pociťoval v jistých chvílích napětí a strach. Povídka se mi četla celkem dobře. Určitě se nejedná o nějaký trhák, ale z druhé strany to nebylo úplně nejhorší. Pokud čtenář nebude klást na knihu vysoké požadavky a bude si chtít přečíst povídku s hororovým nádechem, kterou sfoukne během chvíle, tak může být tato kniha určena právě pro něj. Knihu hodnotím průměrně. Myslím si, že to odpovídá hodnocení.
Kniha má pěkný přebal a také po stranách se vyskytuje červená ořízka, což vypadá dobře pro oko. :)
Od autorky jsem nečetl knihu ZMIZELÁ ani TEMNÉ KOUTKY. V minulosti jsem viděl kousek z filmu Zmizelá a Temné kouty, ale neviděl jsem tyto filmy celé. V budoucnu neplánuji asi číst tyto knihy. :)
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Pocit smutku obvykle značí, že máte zkrátka až moc volného času. No vážně. Nejsem terapeut, ale většinou to fakt znamená, že nemáte co dělat.
Já se moc omlouvám, ale začátek o ničem, střed a ke konci to mělo děj, ale celkově o ničem. Kniha mi vůbec nic nedala a ten konec to jen zazdil... Jako nevím co autorka chtěla předvést a ještě k mé smůle, je to první dílo a to doma mám nepřečtenou Zmizelou .-)))) No tohle se moc nevyvedlo, nebo jsem to nepochopil, co autorka tímhle mini dílem povídkou chce říct...
Popravdě, když jsem začala číst začátek, tak jsem si říkala, co to doprčic je, ale postupně se autorka dostala k jádru věci a začalo to být zajímavé. Napětí se dalo krájet hlavně na konci. SPOILER: Jen mě štve ten neuzavřený konec.
Musím se přidat k jednomu komentáři níže - je to divný a blbě se to čte. Na to, že to má pár stránek, nemá to žádný spád, žádné gradování napětí, prostě nic. Hororovou povídku si představuji jinak.
Román Zmizelá se mi celkem líbil, když jsem tedy do čtenářské výzvy hledala knihu od autora, jenž je držitelem ceny E. A. Poea, rozhodla jsem se znovu sáhnout po něčem od Gillian Flynn a zvolila si její povídku Skvrna – ostatně právě za ni získala toto ocenění. Kolegyně mi knihu půjčovala se slovy: „Tohle je strašná blbost.“ Řekla jsem si, že tomu stejně dám šanci, mám však pocit, že to za to nestálo. Ač je povídka obvykle kategorizovaná jako horror či thriller, po přečtení ji osobně nepovažuji ani za jedno z toho – ve mně totiž nevyvolala ani strach, ani napětí. Že jsem s knihou šlápla vedle, to jsem cítila už od prvních stránek. Hlavní postavou je tu sexuální pracovnice (expertka na hand job) a věštkyně-podvodnice a celá zápletka se točí kolem tří lidí a manipulace. Těžko však říci, kdo vlastně manipuluje kým – a neví to ani hlavní protagonistka, která se ocitá v zlověstně působícím domě a setkává se s podivným dospívajícím klukem a jeho nevlastní mámou, jež si ji najala na spirituální očistu tohoto viktoriánského domu. Celé vypravování je až neskutečně triviálně vystavěné, nedochází k žádným nečekaným dějovým zvratům, postavy jsou velmi nedůvěryhodné... Za mě obrovské zklamání.
Mimochodem: V originále se tenhle příběh jmenuje „The Grownup“, ovšem autorka jej původně pojmenovala „What Do You Do?“ a jedná se o její příspěvek do sbírky autorů, kterou sestavil G. R. R. Martin a jež vyšla v roce 2014 pod názvem Rogues. Česky tento povídkový soubor vyšel jako Darebáci (2016) a zde se příběh G. Flynn jmenuje „A čím se živíte?“ – tady byl aspoň použit přiléhavější název povídky, na obsahu ovšem ani lepší překlad a název nic nezlepší...
Od autorky jsem četla už Ostré předměty, ale i tak mě překvapilo první pár vět, než mi došlo, že je to pro autorku skoro typický rys, mít v díle něco trochu "přisprostlého". Stejně tak jsem si po přečtení uvědomila, že i topodávání dvojstranných infromací (možná i více) je pro ni typické a proto se mi to asi tak dobře četlo. Nejen že je knížečka útlá, ale i pěkně designově vybavená červení ;-)
Jako bonus jsou tu zmíněny jména knih Žena v bílém a ještě něco - do čv 2018 ;-)
Ze začátku jsem litovala, že jsem této autorce dala druhou šanci, ale nakonec musím říct, že špatně to nebylo, malý rozsah tomu sedí. Ale potenciál je takový přizabitý :-).
Prvních třicet stránek bylo super... pak už jsem nad tím mavla rukou :-D knihu jsem dočetla, ale jen díky tomu, že těch stránek je asi šedesát...
Tuto knihu jsem četla jen kvůli výzvě a vůbec mě nezaujala. byla jsem opravdu ráda, že je tak krátká a mám čtení za sebou.
Tahle knížečka mi připomíná manévrování autem na velmi malém prostranství. Autorka nejprve popojela do erotiky, načež z ní vycouvala; nato popojela do duchařství, a po chvíli z ní vycouvala; poté popojela do psychologie, a tam se jí kola zasekla; z autorádia přitom po celou dobu vyhrávala komediantská muzika. Takové žánrové rozdíly by lépe fungovaly v knize s rozvinutým příběhem, ne v krátké povídce. Otevřený konec, který vysvětlení událostí ponechává na fantazii čtenáře, mi zas tak nevadí. Bod navíc dávám za tajemný viktoriánský dům a za krásnou obálku.
Opravdu zajímavý úvod...musím říct, že mě fakt hodně zajímalo,co z toho vyleze...a ona moc příjemná,"mysteriózní" povídka s otevřeným koncem dle fantazie...
Možná to v rámci žánru náročného čtenáře neuspokojuje, ale mě příběh bavil.