Skvrna
Gillian Flynn
Mistrovská hororová povídka od světové bestselleristky Gillian Flynnové je poctou klasickým duchařským historkám a dalším důkazem autorčina všestranného spisovatelského talentu (získala za ni prestižní Edgar Award). Důkazem, který si nelze nechat ujít. Neškodné podvůdky, snaha přežívat, drobné lži, a taky jeden věštecký salon se speciálními službami v zadní části. To je svět mladé ženy, na kterou se jednoho upršeného jarního dne obrátí Susan Burkeová, které straší v domě. Jenže ten starý viktoriánský dům skrývá víc tajemství než jednu krvavou šmouhu na stěně a pochybné duchy, které vyžene trocha šalvěje a mořské soli. Dost možná tady půjde někomu i o život… Skvrnu (v originále Grownup) napsala Flynnová pro soubor Rogues (Darebáci), který z povídek vícera autorů sestavil George R. R. Martin. Toto je její první samostatné vydání.... celý text
Přidat komentář
Tuto útlou knížečku, svým malým formátem až sympaticky půvabnou, zvládnete přečíst během podvečera. Tomu dávám velký plus, ne vždy je chuť na obsáhlejší text.
Hororová povídka je psána s nadhledem a napětí jí také neschází. Kupodivu jde nadlehčená i napjatější atmosféra dobře dohromady.
Hlavní postavou je vychytralá žebračka, pak prostitutka, která nakonec profesně povýšila na věštkyni. Svými manipulacemi, řečičkami a podvůdky už od dětství oblbuje obyčejné lidi. S prosbou o pomoc se na ní obrátí unavená a vystrašená Susan, bydlící v divném, starobylém domě s ještě divnějším nevlastním synem, které se v domě objevila krvavá stopa na zdi.
Pointa nabízí několik variant a je to poměrně hravá, zajímavá záležitost, u které se dá i trochu přemýšlet.
Hodnotím jako lepší průměr.
Skvrna NENÍ určená pro čtenáře, kteří se rádi silně bojí a kteří milují drsnější příběhy. Já, která se při čtení nemusím vyděsit k smrti, jsem byla s umírněnou dávkou tajemna spokojená.
Nebavilo, neděsilo, hororem bych to nenazvala ani z rychlíku. aspoň, že se tak nevykecávala.
Svižná jednohubka, která je rafinovaně vystavěná a má solidní zvraty. Nabízí se zde mnoho otazníků, jež jsou bohudík nevysvětleny a tím je celý příběh o to záhadnější. Záleží pak na čtenáři, jaké straně uvěří a jak si poskládá mozaiku dohromady, protože je všechno doslova otevřené. Možná proto se zde hodnocení liší, protože Gillian Flynn si se všemi hraje jako kočka s myší a holt tu existují tací, co potřebují mít všechno do puntíku vysvětlené a popsané. V tom je ale kouzlo této povídky, že je těch interpretací hned několik dohromady.
Po přečtení prvních pár stránek,jsem měl trochu obavy, jakého charakteru ta skvrna vlastně bude,ale příběh se(díky Bohu) stočil jiným směrem.Až do posledního twistu to celé bylo vážně dobré,ovšem ten konec.. Nevím,až příliš překombinované a ta premisa byla v podstatě úsměvná.
U téhle knihy naopak nechápu nízké hodnocení. Děj ubíhal rychle a překvapivě. Těch pár stránek jsem zhltla a je to snad první povídka, co mě opravdu chytla.
Po knize jsem sáhla na základě výzvy. Autorka sice má hezký styl psaní, začátek slibný, konec nejasný. Zkusím další její tvorbu a uvidím.
Koment píšu s odstupem 3 týdnů od přečtení. Ta útla knížečka se četla dobře, vím, že jsem ji schroustal za večer + autobusem do práce, ale teď si uvědomuju, že vlastně nevím, o čem to bylo. Takže jen takový chvilkový pokrm pro mozek.
Perfektní! Ale co ten konec???!! Fantazie dostává prostor - a taky chuť přečíst si další knihy této autorky. Její vypravěčský styl je opravdu skvělý.
Veskrze originální povídka - úvod pobaví především originálním způsobem vypravěččiny obživy. V druhé části, založené na tajemství a záhadě, autorka se čtenářem rozehrává zajímavou partii. Prostor šachovnice tvoří jeden viktoriánský dům, figurkami jsou jak vypravěčka, tak rodina, která se do domu přestěhovala.
Obálka a celkově grafická úprava navozují tajemnou atmosféru.
ČV 2020 - 11. Kniha autora, který získal cenu E. A. Poa
Kniha toho slibovala neskutečně moc. Já jako posera jsem se musela přemlouvat k tomu, abych ji vůbec otevřela a začala ji číst... ve výsledku jsem se akorát dozvěděla o tom jak uspokojila xy mužů a toho hororu teda bylo po málu. Spíš tedy vůbec. Docela sklamání...
Škoda, že je to jenom povídka. Četlo se velice dobře. Podle mě by toto téma psané tímto stylem, jen ještě o něco víc rozvinuté dál, na tenčí knížku klidně vystačilo.
Za mě naprostá ztráta času. Jediné plus je, že autorka šla přímo na věc, žádné omáčky okolo a kniha byla napsána svižně a čtivě. Jinak mě povídka vůbec nebavila a strašidelná nebyla vůbec. Ještě, že byla tak krátká.
???? nápad skvělý,...ale kde ke konec??? Úplná škoda... to je jak rychle něco napiš,ať je co vydat a jsou prachy... četla jsem od autorky všechny tři knihy,ale tohle...????
Kde se stala chyba? Bylo toho moc, naštěstí jen na pár stránkách, jen zbytečně pročtené dvě hodiny. Nerada odkládám nedotčené knihy, raději dám šanci, co kdyby náhodu... Byla to moje prvotina autorky. Zmizelá v mých očích byla lepší.
Tak toto se nepovedlo. Od první stránky, kde jsem se zarazila, jestli jsem se při výběru knihy nepřehmátla.... a ono ne, opravdu to bude duchařský příběh! Tak jo, čte se dál. Když jsem se prokousala pasáží, kde se dozvíme, jak přechytračit lidi, až po neuvěřitelné zvraty, kdo je vlastně vinnen se nakonec dozvíme, že to byla úplná ztráta času.
PS: Měla jsem kdysi v seznamu" chci si přečíst" knihu této autorky - Ostré předměty, ale po této zkušenosti jsem ráda, že už v mém seznamu není.
Když jsem knihu četla prvně, moc mě nezaujala, když jsem si ji přečetla znovu, líbila se mi, sice výši ocenila, kdyby byla více napínavá a lépe zpracovaná, ale ve výsledku z ní mám dobrý pocit.
Považuji to za velmi dobré. Zajímavé charaktery hned ze začátku, pak to chvíli vypadá jako od Stephena Kinga ( ala neživé těžko uvěřitelné zlé věci žeroucí lidi a díky tomu nudné), ale nakonec se to vrátí do reality, rozuzlení se několikrát otočí a nakonec to má horrorově klasický otevřená konec, nad kterým můžete dumat.