Sladká pomsta
Sascha Rothchild
Když malá Ruby vidí chlapce zápolícího s divokými vlnami oceánu, ponoří se pod vodu a drží ho za kotník, dokud se neutopí. Čeká, že dřív či později pocítí vinu, ale ta se nikdy nedostaví.O mnoho let později Ruby studuje psychologii a ve své diplomové práci se zabývá myšlenkou, že s jakýmkoli pocitem viny byste měli naložit podobně, jako když si během diety dáte kostičku čokolády – stejně už se cítíte špatně, tak proč nesníst celou tabulku? Přesně tak Ruby přistupuje k zabíjení, až se nakonec ocitne ve výslechové místnosti podezřelá ze čtyř vražd. Jde o lidi, které kdysi znala a kteří už zemřeli, včetně jejího manžela Jasona. Ruby je však zodpovědná pouze za tři z nich. A přesto ji právě zločin, který nespáchala, nakonec dostane do pasti…... celý text
Přidat komentář
Já vám nevím, jsem z toho taková nijaká. Začátek byl skvělý, přibližně do půlky knihy a pak se to začalo snižovat na zajímavosti. Rozhodně mi to nepřišlo nějaký dechberoucí, děsivý a nebo znepokojivý, cítím zklamání. Přišlo mi to jako uspávač hadů, prostě nuda za tou půlkou.
Ačkoliv se kniha četla rychle, čekala jsem něco úplně jiného. Hlavní postava mi byla strašně nesympatická a lezla mi na nervy. I když je příběh vyprávěn právě hlavní postavou, nedozvíme se moc detailů a v podstatě se scény jen opakují.
Knížku bych asi neoznačila jako thriller, ale psychologický román a líbila se mi moc. Autorka zvolila neotřelou zápletku a sedl mi i její styl psaní. Ať je Ruby jaká je, ve skrytu duše mi byla sympatická. Karma ji přece jen dohnala, co se týče Jasona. Na knížku jsem narazila úplnou náhodou až teď, ale až autorka vydá další knížku, tak si ji rozhodně přečtu. 5*
Kniha mě dosti nudila.
Autorka je scénáristka, ale ani jako film si to nedovedu představit. ( Nejspíš by připomínal ty šílený filmy ze současné americké či kanadské produkce, co dávají na Nova Lady, a na které se prostě koukat nedá. Všechny mají přívlastek "mrazivý Thriller", a všechny jsou slaboduché bláboly a úděsným hereckým obsazením - tak to ve mně kniha evokuje).
Hlavní hrdinka byla ukázkový psychopat, ač se nás snažila přesvědčit o opaku.
Často jsem ztrácela pozornost, a celé nudné pasáže jsem jen přelítla.
Alarmující pro mě bylo vylíčení života v Miami, kdy děti fetují, opíjejí se a spí s kde kým již na základce, volně se dostanou do všech klubů a lajny jsou jim doslova vnucovány. A všem to přijde naprosto normální.
Také mě překvapuje, že se všichni ( pokud přežijí ) následně dostanou na vysoké školy.
Jak jsem přeskakovala, unikla mi třetí mrtvola, ale to nevadí, knihu vracím do knihovny a do večera bude zapomenuta.
Kdybychom všichni beztrestně zabili toho, kdo si to podle nás zaslouží, nebo jen proto, že se nám nelíbí jeho chování, moc by nás na světě nezbylo. Nemají mé sympatie, ani Ruby ani Sasha.
Naprosto nevhodná nicneříkající obálka i název.
Jako thriller bych příběh neoznačila, ale bylo to fajn. Mě se to moc líbilo. Hlavní hrdince jsem fandila i přes to, že nebyla čistá jak lilie.
Začátek se vyvíjel slibně.. ale prostě časem to nějak vše vyprchalo.. a pak už jsem se jen musela přemáhat, abych to vůbec dočetla.. rozhodně bych nějaké stránky zcela vypustila..
A mně se to líbilo.
Zajímavé zpracování, čtivé.
Občas jsem se musela smát nad logikou vražedkyně, která je systémová.
"A tak jsem dospěla k závěru, že jedna vražda každých deset let bude maximum. Když jsem o tom čísle přemýšlela, jedna vražda každých deset let mi přišla celkem rozumná." :-)
Naprosto výborná záležitost!!
Kniha se mi hrozně moc líbila, přečetla jsem ji na jeden zátah i proto, že je psaná formou vyprávění s minimem přímých řečí, což je skvělé.
Moc se mi líbil děj, nápad, styl psaní.
Proste napínavé a pecka, jsem velice ráda, že jsem ji objevila.
Rozhodně doporučuji!
Na přebalu knížky je věta, že této vražedkyni budeme fandit. Já tedy ne, mně byla dost nepříjemná. Autorka psát umí, to ano, ale zbytečně zdlouhavě a některé její nápady mi připadaly až přehnané (sny o soli, lampa a pod.), některé věty byly jak z červené knihovny a některé úvahy hlavní postavy mi taky nepřišly moc chytré, na to, že se jednalo o studovanou psycholožku.
Nudná kniha. Psycholožka vražedkyně. V knize je plno zbytečných nudných úseku asi kvůli více stránek. Nápad dobrý ale napsaný velmi nudně a špatně. Konec předvídatelný. Hlavní hrdinka je nesympatická.
Po delší době jsem si přečetl psychologický thriller a musím říci ,že jsem byl spokojený. Kniha se dobře čte. Dlouho se mi nestalo, aby postava vraha, byla ta, které bych stranil a držel palce. Za mě mohu jenom doporučit.
Kniha podle mého gusta, četla jsem se zájmem od začátku až do konce. Kdo nefandí psychologickým románům, ať ji nečte, pro mě ale výborná. Doporučuji!
Sladká pomsta je spíše psychologický román než thriller, tady nejde o nějaké vyšetřování zločinu a napětí. Od začátku víme, že hlavní hrdinka Ruby zabila tři lidi a v současnosti ji policie podezírá z vraždy, kterou ale naopak nespáchala.
Příběh tvoří retrospektivní vyprávění z pohledu Ruby, která je hodně zvláštní hlavní postava. Při své práci psychoterapeutky chce pomáhat lidem, které život oslabil, chce jim ho usnadnit, pomoct jim zpracovat jejich traumata, zároveň však dokázala třikrát zabít, jak sama říká, z dobrého důvodu. Sledování jejich myšlenkových pochodů je tím hlavním a nejlepším na této knize, ale právě to není pro každého čtenáře.
Anotace je v tomto případě dobře napsaná, takže jsem věděla, že nepůjde o klasický thriller, ale mě takové psychologické lahůdky s originálním námětem baví.
25%
Nic moc. Nemohla jsem se začíst, pak jsem knížku nějak přežvýkala, ale doporučovat ji určitě nebudu.
Nějak moc nevím co si o tomto příběhu mám myslet. Kniha mě neoslovila, nevtáhla do děje asi tak...
Vysoké školy sice uchazečům o studium baští eseje o mimořádných úspěších a překonávání těžkostí, ale já jsem si říkala, že by nejspíš nebylo v mém zájmu psát o tom, že jsem vražedkyně a nemám sebemenší pocit viny, a tak jsem se rozhodla popsat, jak jsem brala drogy.Tak tohle byla hlavní hrdinka a s ní i kniha podle mého gusta.
dát do role hlavní postavy vraha je teď nějak oblíbené, ale na rozdíl od ostatních nemá Ruby žádnou jasnou diagnozu, nemůžete ji snadno hodit do škatulky sociopatka, protože je až moc normální, až moc sympatická. prostě jen zabíjí zlé lidi.
originální a dost dobře napínavé.
Thrillery mám ráda a ze všeho nejradši ty psychologické. Když jsem si u Sladké pomsty přečetla, že budu vražedkyni fandit, šla jsem do toho. Kdo to kdy viděl, abych fandila někomu, kdo vraždí lidi? Damon Salvatore je výjimka, vážení. Nedokázala jsem si představit, že bych chovala sympatie k takovému člověku. Ale světe div se, bylo tomu tak. Jsem samozřejmě toho názoru, že se dá všechno vyřešit bez násilí (a tudíž i vraždy), ale rozuměla jsem jejímu záměru.
.
Hlavní protagonistkou je Ruby, psycholožka, která za svůj život zabila tři lidi. Necítí však žádný pocit viny, udělala by to znovu. Jenže pak náhle zemře její manžel a Ruby je podezřelá z jeho vraždy.
.
Jak už to u thrillerů bývá, styl psaní je jednoduchý, čtivý a svižný. Ke všemu jsou tu krátké kapitoly, díky nimž vám příběh ubíhá ještě rychleji. Vidíte, co se Ruby honí hlavou a víte, co a proč udělala. Cítíte k ní určitou náklonnost, i když byste neměli, protože někoho sakra zabila! Ale nemůžete si pomoct. Vždyť tolika lidem pomáhá, je laskavá, chytrá, dobrá kamarádka, milující manželka. Úplně vám to pomotá hlavu. Vrazi jsou přece špatní lidé. Nebo ne? Přečtěte si Sladkou pomstu a uvidíte.
Autorka se pokusila vytvořit prototyp "sympatického padoucha" - tedy hlavního hrdiny (v tomto případě hrdinky), který ač mnohdy za hranou zákona a morálky je natolik lidsky sympatický, že si jej čtenář přesto oblíbí a fandí mu. Bohužel, v tomto případě se efekt "neodolatelného bandity" nezdařil...
Hlavní hrdinka Ruby pracuje jako psychoterapeutka, dobrovolničí v ptačím útulku, jako malá holka zachraňovala koťátka z popelnice, zraněná ptáčata a již jako dospělá žena nám na několika stranách srdceryvně líčí bezedný žal po ztrátě psího miláčka. Celkem fajn holka dalo by se říct - leč má to celkem vážnou trhlinu. Dobračka Ruby totiž během svého života zavraždila celkem tři lidi - často o nich hovoří jako o "třech tělech" a neopomíjí zmínit, že necítí ani špetku viny neb si všichni zemřít zasloužili! Jejich ne-hodnost bytí samozřejmě důkladně zanalyzovala dobračka Ruby a tak o jejím závěru nemůže být ani pochyb. Nebo snad ano? První oběť, pětiletého kluka, zabila už jako malá holka. Neměla z toho tehdy rozum, dalo by se říct, jenže ani u dospělé již vyzrálé ženy, která bulí jako želva pro ztraceného pejska, nenastupuje žádná sebereflexe a ani špetka pochybností o tom, zda měla právo zabít někomu dítě... Ať se autorka snaží o vykreslení Ruby v co nejlepších barvách, pro vnímavého čtenáře bude hlavní hrdinka klasický psychopat, který není schopen sebereflexe, lítosti ani nápravy.
Jinou dějovou linku ani hloubku už příběh nenabízí, takže po jeho dočtení zůstane pocit jakéhosi vzájemného omylu a nedorozumění mezi autorkou, čtenářem a hlavní postavou, jejichž očekávání a směr uvažování se absolutně míjejí.
Velmi slabé čtení, určitě bych nedoporučila.