Sladké časy
Jacqueline Wilson
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/242503/bmid_sladke-casy-1Fz-242503.jpg
5
111
111
Opal Plumsteadová možná není žádná krasavice, ale zato je velmi inteligentní. Je stipendistkou na soukromé střední škole a sní o studiu na univerzitě. Její sny se však náhle rozplynou, když jejího otce zavřou do vězení. Čtrnáctiletá Opal musí začít pracovat v továrně Fairy Glen, kde se vyrábějí sladkosti – ale zdaleka neprožívá sladké časy. Snaží se vyjít s ostatními dělnicemi, které si o ní myslí, že je namyšlená intelektuálka. Je zde však jeden člověk, kterého Opal bezmezně obdivuje: krásná a velmi důstojná majitelka továrny paní Robertsová, která Opal seznámí s legendární paní Pankhurstovou a jejími sufražetkami, bojovnicemi za volební právo pro ženy. A když se Opal sblíží s Morganem, synem paní Robertsové a dědicem továrny, zdá se, že se sladké časy konečně vracejí. Ale blíží se první světová válka, která její život navždy změní.... celý text
Přidat komentář
Tuhle knihu jsem dostala, když mi bylo třináct nebo čtrnáct let. Pokoušela jsem se ji v tom věku číst, ale těžce mě nebavila, proto jsem ji zase odložila.
Teď, ve svých dvaceti letech, jsem uznala, že je nejvyšší čas knihu přečíst. Když už mi ji tehdy někdo daroval...
A přiznám se bez mučení, kniha mě nebavila ani nyní. Prostě ne. Jsem ráda, že jsem Sladké časy přečetla a vím, že od autorky si nikdy nic víc nepřečtu.
Je to zoufale nudné. Žádná pořádná zápletka, žádné vyvrcholení děje, žádný plot twist. Prostě nic. Já chápu, že romantické příběhy bývají předvídatelné, ale tohle bylo až moc.
Do toho připočtěme nesympatické postavy. Snad všichni by si zasloužili facku, aby se probrali. Opal nevyjímaje. Pořád se tam mluví o tom, jak je Opal chytrá a talentovaná... Ale přitom se celou dobu chová jak husa. Pokaždé, když by bylo fajn si zkusit prosadit svou, tak mlčí, za to když je to fakt trapné a nevhodné, tak borka je drzá. A vy si jen říkáte "Prosím mlč! Už fakt nemluv" a stydíte se za ni.
Je tam hafo naťuknutých vážných témat, ale ty jsou vážně jen naťuknutá. Vypadá to, že je autorka používá jako jakousi výplň a hraje si s nima, jak se jí to hodí.
Romantická linka je velmi těžko uvěřitelná. Prostě bum a je to tam. Stačí na to jedna kapitola, nice.
A do toho se tam tak jako ztrácí postavy. Ehm, Olivie, například, na tu autorka tak jako pozapomněla.
Dávám tři hvězdy za sloh autorky. Takhle píše velmi dobře, člověk si všechno dokáže představit, ale bohužel tomu chybí nějaký vedení, někdo, kdo by ji upozornil na nedostatky v ději.
Od autorky jsem toho dřív přečetla docela dost, hlavně když jsem ještě byla na základní škole. Takže jsem očekávala, a nemýlilal jsem se, že i Sladké časy budou čtivé a velice snadno mě hlavní hrdinka do příběhu vtáhne.
Je tu povedeně vykresleno jak rychlý může být přechod mezi dítětem a dospělým, a jak to v některých ohledech proběhne snadno a v jiných ztuha. Bohužel celkově vlastně nevím, co nám tahle knížka chtěla říct. Je tu spousta naťuknutých témat, která jsou pak odložena k vyšumění...
Na začátku jsem "předzávěr" opravdu nečekala, ale jak se blížil už mě nepřekvapil, a neviděla jsem důvod tu stránku neotočit (kdo četl, ví nač narážím). Úplný závěr je za mě takový dost nezávěr... nemastný, neslaný, nedokončený.
Už jsem mimo zamýšlenou věkovou skupinu. Myslím si, že mladším čtenářkám bude mít tento počin co předat. Už i proto, že hlavní hrdinka není tak agresivně tvrdohlavá, jako třeba Hetty ze Vzdušných zámků (Sérii o níž jsem jako malá naprosto žrala! :D).
Nejspíš Sladké časy pošlu zase o dům dál :)
Zpočátku jsem se nemohla moc začíst, ale potom mě kniha moc bavila, i když už dávno nejsem cílová skupina autorky. Děj knihy se odehrává před a během první světové války a zajímavé bylo i setkání se sufražetkami. O rozřezání obrazu jsem neměla tušení. Sympatická Opal a její rodina to vůbec nemají v životě lehké, ale statečně se s nelehkou situací poperou. V knize se děje mnoho smutných věcí, přesto nepůsobí pesimisticky.
Kniha se mi ze začátku moc nelibíla, ale po chvilce jsem změnila názor. Můžu doporučit.
Výborné čtení. Pro dívky, maminky , babičky, tetičky. Pro čtenářky Malých žen, Táta Sekáč, Anna ze Zeleného domu....
Tato kniha mi byla doporučena kamarádkou. Knihu jsem si hned zamilovala! Příběh je naprosto úžasný. Konec knihy byl opravdu smutný a když jsem ji dočetla, tak jsem nad knihou ještě dlouho přemýšlela. Mohu jen doporučit. 5*/5*
Knihu jsem dostala od babičky k Vánocům. O této knize jsem nikdy nic neslyšela a tak jsem se do ní hned pustila. Ze začátku mi to přišlo psané "dětským" způsobem, ale později to bylo lepší. Kniha byla ke konci velmi smutná. Jestli nemáte rádi smutný konec, tak neotáčejte stránku. Určitě si od autorky pořídím další knížku. 4,5*/5*
Kniha je zvláštní. Zezacatku je psana velice detsky, ale konec je primo dechberouci. Autorku mam opravdu rada, jelikoz toto tema (o kterem kniha pojednava) je, dalo by se rict, ,,vazne”. Ovsem diky humoru a ruznym detailum mi to tak ani moc nepripadalo. Abych to shrnula. Pokud vahate zda si tuto knihu precist, urcite to udelejte. Moc ji doporucuji a dulezita rada: pockejte si az se ten dej rozjede. Potom se vam bude moc libit, a nebudete ji chtit spustit z ruky.
Kniha Sladké časy je asi jedna z mých nejoblíbenějších od této autorky. Líbí se mi, jak je kniha napsaná - autorka dokáže vtáhnout čtenáře do děje. Úplně jsem se mohla vcítit do Opal, hlavní hrdinky. Kniha poukazuje na to, že v jednom okamžiku může být všechno úplně jinak a člověk se tomu musí postavit - přesně jako Opal v knize. Kniha je místy smutná (na konci), ale zároveň i veselá a plná překvapení. Velmi dobře se čte, přečetla jsem ji asi za dva dny :D Určitě doporučuji :)
Četla jsem jako druhou knihu od této autorky na naléhání mé jedenáctileté dcery. Moc se mi nechtělo, ale už po prvních stránkách jsem se nemohla odtrhnout. Je to smutné, dojemné, přitom nesentimentální i zajímavé a poučné z historického hlediska (incident s pořezaným obrazem Venuše v londýnské Národní galerii se skutečně stal) - na konci jsem i já cynik zamačkávala slzu. A měla jsem velikou radost, že právě taková kniha se dceři líbí.
Divné.... Nevím jak u ostatních, ale když jsem tuto knihu četla podruhé zdála se mi krátká. No, nevím. :-) Příběh Opal mě vzal, protože byl dojímavý a s Opal jsem soucítila. Přeci jenom mi Morgan připadal neskutečný, jako by byl Opaliin anděl strážný. Každopádně když zemřel, probrečela jsem konec.
Nádherná knížka plná čarovných pasáží kdy se mi chtělo brečet. Nedokážu to popsat jak jsem si tuto čedbu užívala, ale byla hodně smutná a J.W. to trochu na konci přehnala s určitou věcí ale moc se mi na konci líbilo, že se Opal se vším smířila, ale bylo to těžké . PŘEKRÁSNÁ KNÍŽKA.
P.S. Jo a otočila jsem na další stránku na konci knihy( nedalo mi to musela jsem, jsem hrozně zvědavá) a kdo nemá silný žaludek neotáčejte tu stránku opravdu věřte v Happy end.
Tato kniha se mi velice líbila.Někdy byl příběh veselý,ale většinou smutný.Jen lituji,že jsem otočila prázdnou stránku a tím si přečetla konec knihy.Tuto knihu jsem přečetla za 3 dny,protože byla úzasná a neměla žádnou chybu.DOPORUČUJI všem.
Pro ty co se chystají tuto knihu číst,neporušujte pravidlo které je napsáno před prázdnou stránkou: Neotáčejte stránku.Věřte v happy end. Prozpěvujte si jako Anča: ,, Sladké časy,sladké časy,sladké časy! "
Krásný nápad, ale chvilkami tam byla cítit neuvěřitelnost. Opal mě ze začátku dost štvala, nemohla jsem si k ní vytvořit nějaký vztah, oproti tomu Morgan byl zlatíčko, bohužel, jedna z nejneuvěřitelnějších postav, které jsem kdy měla tu čest potkat. Ale hezoučké. Moc ráda jsem se vrátila do páté třídy, kdy jsem tuhle spisovatelku zbožňovala.
Tahle knížka byla, koneckonců jako všechny od skvělé Jacqueline Wilsonové, naprosto úžasná. Ty dny kdy jsem tu knížku četla mi přišlo, jako bych byla s Opal všude s ní. I když jsem na sebe naštvaná, že nedokážu ignorovat varování ke konci některých knih, a stejně vše dočtu až do konce..
Chtěla jsem napsat i něco málo k postavám, ale nemám nejmenší tušení co...
Například matka Opal mi přišla jako děsná hysterka, chápu sice, že toho bylo na ni také moc, ale její chování mi přišlo sobecké vůci jejím dcerám a manželovi. Cassie.. ta byla prostě taková sebevědomá princeznička, chvilkama jsem se docela bála že ten její gentleman je opravdu někdo, do ji chce jen využít a nakonec to pro ni dopadne tak že ji odkopne a ona zůstane na ulici se zlomený srdcem..
A nakonec Opal, o té to přeci celé je... bylo těžké s ní nesoucítit. Stalo se jí toho tolik a ona přesto byla tak statečná *aspoň pro mě* I když je to hlavní postava, je těžké k ní napsat víc, její příběh si prostě musí každý přečíst aby věděl jaké to pro ni muselo být..
Trochu mě ale zklamal konec.. jak jsem říkala, nemusel kdybych si to nedočetla až do konce. Bylo docela smutné co se stalo po tom, co jsem otočila bílou stránku a já se ke konci nedokázala ubránit pár slzám....
Celá kniha je vlastně celkově zahalena do smutku, mě to tak aspoň chvilkami přišlo, ale rozhodně bych si ji přečetla znovu a doporučuji to i ostatním..
Kniha je nehorázně úžasná. Dojemná knížka o nespravedlivém životě a ještě nespravedlivějším osudem. Doporučuji přečíst a věřím, že si ji zamilujete stejně jako já. :)
Mám Ráda všechny knihy od Jacqueline Wilson. Tato kniha se mi líbí.
Doporučila bych jí všem.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Vzdušné zámky |
| 2005 | Holka z popelnice |
| 2005 | Nejlepší kamarádky |
| 2004 | Půlnoc |
| 2002 |  První láska |
Nerada to říkám ale...
První kniha od J.W která mě nebavila...