Sladký život v Paříži
David Lebovitz
Tak jako mnozí další, známý autor kuchařek a cukrář David Lebovitz snil o životě v Paříži od chvíle, kdy toto kouzelné město poprvé navštívil. Nyní se mu to konečně povedlo a začíná nový život v hlavním městě Francie, ale brzy odhalí, že žít v Paříži není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Naštěstí má tajný recept na přežití – své kuchařské dovednosti. Žádný protivný francouzský úředník totiž neodolá čokoládovému dortíku… David s vtipem a nadhledem vypráví o svých zážitcích v tomto úchvatném, občas šíleném městě, o tom, jak se do Paříže zamiloval a jak se jí pokoušel porozumět. Jeho zábavné historky jsou prokládány autentickými recepty na sladké i slané pochutiny, jako jsou vepřová pečeně s glazurou z hnědého cukru a bourbonu, krocan dušený v Beaujolais Nouveau se sušenými švestkami, koláč se slaninou a sýrem s modrou plísní, čokoládovo-kokosové marshmallows, čokoládové dortíky s mandlemi nebo madlenky s citronovou polevou.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , MottoOriginální název:
The Sweet Life in Paris, 2009
více info...
Přidat komentář
Čtení mě moc nebavilo. Je tady použito hodně slov bez překladu, např. voda z kouhoutku obsahuje hodně calcaire, což ničí vinné sklenky. Některé recepty jsou zajímavé, ale v průběhu čtení mě spíš rušily a přeskakovala jsem je. Kuchařka mohla být až na konci knížky v oddělené kapitole. Možná to bylo tím, že se mi hodně líbila knížka Paříž, moje láska, můj život od slovenské autorky žijící v Paříži a ty dvě knížky jsem srovnávala.
Veselé a chutné čtení o proměně Američana v pravého Pařížana. Celá kniha voní čokoládou a dobrým a kvalitním jídlem a vždy v pravý okamžik, když už by se třeba člověk začínal při čtení nudit, servíruje autor nějaký lákavý recept!
Pěkný pohled na život v Paříži i na jeho obyvatele, kulturu a gastronomii - myslím si, že v mnohém pravdivý, recepty pak byly bonusem. Za mne tak 3,5.
Líbilo se mi, jak autor nahlíží na Paříž přes dobré jídlo. Určitě inspirativní, nejen jako návod k návštěvě doporučovaných míst, ale i k uvaření receptů.
Kniha mě vůbec nebavila, musela jsem se do čtení dost nutit a myslím, že si z ní nic neodnesu. Možná jen nějaký zajímavý recept.
Američan, kuchař a cukrář, milovník čokolády, se po letech praxe v San Francisku přestěhuje do Paříže. Poznává jinou mentalitu jejích obyvatel, rozdílnou gastronomii, své postřehy vtipně glosuje. Obdivuje venkov s jeho farmářskými trhy, nakupuje, vaří a hlavně peče sladkosti, kterými uplácí někdy nevlídné prodavače. Je nadšený z kvalitní čokolády používané při pečení a o některé recepty se dělí se čtenáři. Celkem humorné vyprávění o Paříži a jejích obyvatelích.
Zpověď cukráře Američana Davida Lebovitze, který navštěvoval v Paříži cukrářský kurz na prestižní École Lenótre. Jednou se s přáteli procházel po mostě na břehu Seiny a v tu dobu se do Paříže zamiloval a následně se tam odstěhoval . V knize nám popisuje jeho první den v Paříži po nastěhování, nejdůležitější slova ,která musíte znát, jak se máte oblékat ,jako Pařížan, nakonec se naučil i chovat se jako Pařížan. Docela milá kniha ,proložená spouty receptů na různé dobroty.
Napište mi prosím názvy těch ostatních knih, ať můžu porovnat. Tato se mi líbila, když jsem vynechala recepty. Díky
Další z dlouhé řady naprosto totožných knih o tom, jak cizinec zakotví v Paříži a srovnává se s odlišným životním stylem. Oproti jiným knihám je toto vypravování poměrně bezduché, nudné a bez šťávy... alespoň z mého pohledu.
Obálka je prostě božská, přesně vystihuje mou představu o ránech v Paříži a mé ideální
dovolené, sedím si tak na terase, výhled na Eiffelovu věž dokresluje všudypřítomná vůně z okolních malých pekárniček, čtu knížku, držím křehký Croissant a piji úžasnou kávu, prostě ideální pařížské ráno. Dobře se to četlo, jen bylo poznat, že autor je prostě Američan a bylo to tak nějak málo francouzké a všude je vyzdvihována právě Amerika,
kterou já osobně ráda nemám a Francie se s ní ani nedá srovnávat, proto hvězda dolů.