Sladší než jed

06.02.2023

Anotace knihy je maličko nepřesná a zavádějící, obávám se a pokusím se to nejprve napravit. Děj se neodehrává na vesnici, nepopisuje každodenní život jejich obyvatel a konečně vliv symbolismu bych bez váhání označil jako nanejvýš...symbolický. Sollogub se namísto toho stylově nejvíce blíží expresionismu - se svým zájmem o lidskou psychiku, sexualitu, podvědomí, o pudovou stránku člověka.

"Sladší než jed" je v tomto ohledu pozoruhodný román, popisující lásku, či přesněji vášeň mezi dcerou bohatého měšťana a synem ze šlechtické rodiny. Soudím, že ve své době musel působit neobyčejně odvážně, ba skandálně, svým soustředěním na psychopatologii vztahu, který z původně dětské lásky, přerůstá v sexuální vášeň a (jednostrannou) závislost. Ta postupně postupuje směrem k sado-masochistickým hrám, a následně ke svému konci.

Sologub je každopádně vynikající a bystrý pozorovatel, se smyslem pro přesnou psychologii, pro jemný detail, kdy přesně použitý náznak vypoví více, než obsáhlý popis. Román samotný je poměrně rozsáhlý, nicméně dávkovaný skutečně jako jed. Pokud bude mít čas, po malých dávkách vtáhne čtenáře a už nepustí, dokud neodvede svou práci.

A že jed může být sladký? Ach ano, protože mu (je-li podáván po kapkách) možno přivyknout), lze se jím nechat celý proniknout - tak jako hlavní hrdinka, kterou otrávila láska (a vášeň) po kapkách natolik, že byla ochotná dělat... nu, ledacos. Až do sebezničení.