Slavík
Kristin Hannah
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/294841/mid_slavik-Zjy-294841.jpg
5
1451
1451
Francie 1939. V tiché vesničce jménem Carriveau se Vianne Mauriacová loučí se svým manželem Antoinem, který byl povolán do zbraně. Vianne nevěří, že by skutečně mohlo dojít k válce, jenomže Němci vpadnou do Francie a země je rázem plná nepřátel, tanků a bojových letadel. Když se pak ve Viannině domě usadí německý kapitán, musí osamělá žena vycházet nepříteli vstříc, jinak přijde o vše. Bez jídla i naděje čelí nelehkým rozhodnutím, v nichž jde o život či smrt nejen její a jejích blízkých.... celý text
Přidat komentář
Ach jo, tohle je těžký. Mám pocit, jako by mě z tý knížky fyzicky bolelo... nevím, v celym těle. Nemůžu si vybavit knížku, která by mě tolik zasáhla a nějak si nedovedu představit, že bych měla najednou zase číst a prožívat další příběh, protože to nebude takový a nějak to ani nechci... Tolik síly, odvahy, lásky, neštěstí, štěstí, většího neštěstí, bolesti, hrůzy, nespravedlnosti, konců... A toho, jak vlastně nic nebylo jednoduchý, černobílý... Ach jo. A všechno se to dělo. :-( Asi už neseberu odvahu si někdy knížku znovu přečíst, ale vždycky budu ráda a s úsměvem vzpomínat na ty části s pilotama. To to ještě bylo docela dobrý a mohli jsme doufat, že to třeba dopadne dobře, že jo. No nic. Přečtěte si tu knížku, fakt.
Právě jsem dočetla,v slzách.Silný příběh,který mě vtáhl a nepustil. Tolik zla a neštěstí lidé zažívali....buďme rádi,za dobu ve které žijeme.
Dočetla jsem právě teď, ve tři ráno. V slzách tedy.. Úžasný příběh, pro mě něco nepředstavitelného, doporučuji přečíst a nejradši bych dala deset hvězdiček!
Asi jsem nový rok nemohla začít lepší knihou. Ze začátku jsem se sice bála, že půjde JEN o romantický příběh muže a ženy za druhé světové války, ale každá další stránka mi napovídala, že tomu tak nebude. A nebylo.
Velmi dojemný a citlivě napsaný příběh o síle lásky v rodině, o válečných hrdinech a hrdinkách.
V mé mysli zůstane ještě dlouho, doporučuji všem!
Na toto a podobné téma toho bylo už napsáno mnoho . Mnoho jsem i četla. Člověk si zas a znovu říká, že tohle přeci nešlo se zdravým rozumem přežít…??!! Nezbývá , než si přát, aby se už nikdy nic podobného neopakovalo. 10 hvězdiček z 10seti.
Úžasná kniha, ze života, z doby, která byla tak těžká a přesto se našlo tolik lidí, kteří neváhali a pomáhali druhým. I za cenu svého života.
Kniha ke které se určitě vrátím.
Tak tohle byl tak silný příběh,že ho budu mít hodně dlouho v hlavě.Přidáme-li ktomu ještě ,že je to napsané opravdu čtivě,není naprosto co vytknout.Kdyby to šlo,dám šest hvězd.Dočetla jsem v slzách.
Nevím co napsat, aby to dostatečně vystihlo, jak užasná kniha je a jak moc mě to všechno sebralo. Začátek jsem měla pocit, že čtu knihu, která je průměrná, ale brzy se ukázalo, že průměrná rozhodně není. Příběh mě úplně pohltil, nemohla jsem přestat číst a posledních 200 stran jsem přečetla za noc, nešlo přestat (kromě krátkých pauz na vzpamatování z toho, co se tam právě stalo). Už dlouho se mi nestalo, že bych u knihy brečela, ale tady se mi to stávalo v jednom kuse. Smutné osudy obětí nacistů, neuvěřitelé zážitky při snaze o přežití a pro mě nejvíc dojemné příběhy lásky a rodiny za války.
Furt jsem si říkala, jaký může autorka napsat závěr, aby tu knihu udržela dobrou až do konce, ale konec předčil všechna moje očekávání.
Kdybych mohla, dám šest hvězdiček.
Přečetla jsem už hodně knih s válečnou tematikou a oceňuju, že každá z nich je jiná. Každý autor používá jiný způsob vyprávění, vybere si jiný válečný čas, jiný příběh, jiné hrdiny. Zlodějku knih nelze srovnávat s Hanou, a přesto jsou to obě nádherné a velmi silné knížky.
Když jsem začala číst Slavíka, nevěděla jsem, co mám očekávat. Někteří z mých čtenářských přátel jím byli nadšeni, jiní ho po pár kapitolách odmítli číst (včetně nejstarší čtenářky naší knihovny, 94leté válečné pamětnice, která část války prožila ve Francii a část v Německu). Přesto jsem se do ní pustila a po dočtení musím přiznat, že toho nelituju. A stejně tak mám pocit, že naprosto chápu první dvě věty autorčina závěrečného poděkování - i já jako čtenářka jsem si tak místy připadala.
Možná tam byly nelogičnosti, možná autorka nevylíčila těch francouzských pět válečných let naprosto věrohodně. To říkají někteří z vás čtenářů; já však vnímám přesný opak. Snad poprvé jsem si při četbě válečné knihy uvědomovala, jak bezútěšná to byla situace. Den za dnem tytéž starosti, ale situace je den ode dne horší. Není kam a k čemu uniknout; každý se bojí každého, zvlášť pokud před válkou byli vašimi nejlepšími přáteli židé. A ta nejhorší otázka: poddat se a být pasivní, jen přihlížet, anebo se pokusit o odpor i za cenu, že potrestáni mohou být jak mí blízcí, tak i neznámí nevinní? Francie určitě nepatřila k těm nejhůře postiženým zemím, ale to vůbec neznamená, že si její obyvatelé "nesáhli na dno".
Příběh protikladných sester byl skvělý nápad, ale cesta do Paříže s typickým Američanem, to byla určitě ta správná volba! A přiznám se k něčemu, co se mi už dlouho nestalo - posledních možná 100 stran příběhu jsem regulérně probrečela, nestíhala jsem si utírat brýle, a to tedy určitě nemívám ve zvyku. Nevím, jestli to něco vypovídá o kvalitě knihy, nebo naopak o mém poklesu odolnosti při četbě knih tohoto typu, ale určitě vám četbu doporučuju!
Kniha mě zklamala. Americká autorka červené knihovny napsala smyšlený příběh. Nic tam nefungovalo. Povahy lidí nebyly dobře vykreslené, bylo tam spousta nelogičností v detailech děje, reáliích i chování lidí. Když čtenář postřehne tolik falše v detailech, nemůže už věřit ničemu. Mohla takto probíhat okupace a odboj ve Francii nebo je to všechno jen tak přibližně odhadem popsáno? Všechno tam bylo tak neurčité včetně neexistujícího města, že jsem pořád měla v podvědomí, že se s hrdinkami nemůžu sžít, že to jsou divné špatně vykreslené figurky. Celé mi to přišlo spíš jako trapná parodie, někdy až k smíchu (scéna sester s lopatou ve stodole) nebo za hranicí vkusu (zastřelené dítě). Jakoby tam mělo být všechno, ať je to dojemnější, ať je to patetičtější. Nevím, někdy drobný pravdivý osud skutečného člověka řekne víc než kniha plná nepravděpodobného sentimentálniho děje.
Krasny nezapomenutelny příběh, vyborne napsano, nic nechybi- valka, laska, napětí, překvapení.
Po všech stránkách je to silná a strhující knížka.
Příběh mě do sebe vcucnul a pohrál si s mými emocemi.
V knize je skvěle popsaný začátek i konec války.
Tuhle knížku budu mít dlouho v paměti, a za to patří velký dík spisovatelce.
Za mně velmi dobrý. Příběh se moc hezky četl a i když to byla pořádná nálož ( jak obsahově tak stránkově ;-) ) a některé pasáže jenom zbytečně nafoukly knihu do obřích rozměrů, byla jsem spokojena.
P.s.: Po dlouhé době opět kniha, která nezůstala nedočtená...
Kniha měla zajímavý nápad ilustrovat válku a odboj ve Francii na příběhu dvou rozdílných sester. Bohužel ale zpracování bylo o poznání horší, a to jak po jazykové, tak i po obsahové stránce. Při popisu situací byly mnohdy věty jako přes kopírák, například pokud Vianne vařila, vždy přidala něco drahocenného apod.
Autorka si neuměla vybrat, co z variant, které válečná situace nabízela, použít, a jako mnozí jiní se pokusila do příběhu nacpat úplně všechno, což někdy vede k určité povrchnosti a nelogičnostem. Nejprve se dočteme, že dav uprchlíků z Paříže zanechal na zahradě u Vianne plno teplého oblečení, které už nedokázali dál nést, a následně hned nemají v zimě co na sebe - to to vše vyházeli? Nedaří se stupňovat situaci. Dva měsíce po nástupu okupace mají všichni jen velmi obnošení oblečení a pak už je to tak nějak až do konce pořád stejné. Mimo realitu byla i výstavba některých dramatických situací: Isabelle chodí s falešnými papíry po malém městečku, kde dříve nějakou dobu žila a kde ji může kdokoliv poznat a oslovit jménem? Když je v lese sestřelen letec, nejprve se několikrát zmíní, kolik tam jeho zachránci zanechali v blátě stop, a následně je cvičení psi nedokážou vystopovat? Když se Němcům dostane do rukou obávaný terorista a člen větší skupiny, okamžitě ho popraví, aniž by se z něj pokusili dostat jména dalších členů této skupiny? A ten srdceryvný závěr byl také až trochu moc - opět by bylo lepší, kdyby si autorka vybrala z nabízených dojemných možností jen jednu... Nechci knihu jen hanět, jak jsem zmínila, námět byl velmi dobrý a byla i místa, která se mi líbila, ale bohužel i dost těch, u kterých se mi otevírala kudla v kapse, což je škoda.
Pro mě naprosto strhující příběh obyčejných lidí za druhé světové války. Dvě sestry. každá úplně jiná. Jedna vdaná, vede spokojený život s manželem a dcerkou. Druhá rebelka, kterou nebaví jen nečinně přežívat útlaky ze strany německých vojáků. Příběhy se střídají a prolnou a střídají... Bavila mě linka jak s čekající Vianne, tak s aktivní Isabelle. Dojemná kniha a s klidným svědomím doporučuji dál.
Dotčeno jednom dechem a ještě teď mám sevřené hrdlo. Velmi poutavý příběh dvou sester, neuvěřitelně silných (přitom něžných jako onen slavík) a odvážných, o životě a utrpení, ale i lásce během druhé světové války. Těžko nacházím výstižná slova, pro mě je to jedna z knih, u které si po dočtení musíte dát pauzu od dalších knížek, abyste silný čtenářský zážitek strávili. A ten je u Slavíka mimořádný po všech stránkách.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) láska tajemství ženy v 2. světové válce holokaust, holocaust thrillery pro ženy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Slavík |
| 2019 | Velká samota |
| 2022 | Čtyři vichry |
| 2022 | Děvčata z Firefly Lane |
| 2000 |  Andělské vodopády |
Krásné čtení, dojemné, drsné, často k pláči. ...... Lidi by neměli zapomínat na krutosti minulosti.