Slavík
Kristin Hannah
Francie 1939. V tiché vesničce jménem Carriveau se Vianne Mauriacová loučí se svým manželem Antoinem, který byl povolán do zbraně. Vianne nevěří, že by skutečně mohlo dojít k válce, jenomže Němci vpadnou do Francie a země je rázem plná nepřátel, tanků a bojových letadel. Když se pak ve Viannině domě usadí německý kapitán, musí osamělá žena vycházet nepříteli vstříc, jinak přijde o vše. Bez jídla i naděje čelí nelehkým rozhodnutím, v nichž jde o život či smrt nejen její a jejích blízkých.... celý text
Přidat komentář
"V lásce poznáváme, jací bychom chtěli být, a ve válce pak poznáme, jací jsme..." Naozaj nádherný a silný príbeh tohto poznávania bez zbytočného sentimentu... Aj o tom, že "historky vyprávějí muži...ženy žijí dál..."
Krásný příběh o nezdolne síle žen a schopnosti překonat i ty nejtěžší překážky. Za jeden den přečteno 320 stran :) je dobré když si člověk občas připomene jak se má dobře.
Velice silný příběh, který jsem na konci obrečela. Dnešní člověk si ani neumí představit, co tehdy obyčejní lidé prožívali.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) láska tajemství ženy v 2. světové válce holokaust, holocaust thrillery pro ženy
Autorovy další knížky
2016 | Slavík |
2019 | Velká samota |
2022 | Čtyři vichry |
2022 | Děvčata z Firefly Lane |
2000 | Andělské vodopády |
Tenhle komentář píšu s odstupem času, takže doufám že dojmy zůstaly zachovány, a že si to pamatuju tak jak to doopravdy bylo (abych tu neplkala nějaký nesmysly.) Po dlouhé době jsem konečně narazila na knížku, které ve mně hoděn zanechala a myšlenek na ni jsem se nemohla zbavit ještě asi týden po přečtení. I když je kniha poměrně tlustá, měla jsem ji přečtenou za 3 dny. Celkově byl příběh dobře pracován, jednotlivé dějové prvky se pěkně prolínali až to nakonec vytvořilo pěkný celistvý obraz. V průběhu čtení i slzička ukápne, u mě osobně to bylo v momentě (SPOILER ALERT) kdy se pro Daniela/Ariho přijeli příbuzní z USA (abych to uvedla na pravou míru, neukápla tak upně slzička - rozeřvala jsem se jako batole). Trochu pateticky na mě však působila postava věčně zahořklého otce bez jakéhokoliv zájmu o okolí, ze kterého se jako úderem blesku stal 100% napravený lidumil. Celkově ale knížku hodnotím velmi kladně.