Není kouře bez ohýnku
Agatha Christie
Slečna Marplová série
< 4. díl >
Mladý pilot Jerry Burton se v poklidném městečku Lymstock, opečováván svou sestrou Joannou, zotavuje po těžkém úrazu. Sourozenci však náhle obdrží poměrně nechutné anonymní dopisy. Ty začnou dostávat i jiní obyvatelé Lymstocku a městečko brzy zachvátí podivná psychóza, která vyvrcholí sebevraždou. A po ní následuje vražda. Policejní pátrání se rozjíždí a brzy se do případu zapojuje slečna Marplová se svými všetečnými otázkami… a neomylným čichem pro zločin a jeho pachatele. Román Není kouře bez ohýnku z roku 1942 byl jako jeden z mála detektivních příběhů Agathy Christie poprvé publikován v USA (z této verze vycházel i první překlad do češtiny). Teprve rok nato se dočkal vydání britského – a to ve značně rozšířené podobě, kterou nyní přinášíme českým čtenářům poprvé.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2010 , Knižní klubOriginální název:
The Moving Finger, 1943
více info...
Přidat komentář
Povedená. Zvlášť mě bavila ta jedovatost anonymních dopisů. Zajímavost - v TV verzi jsou anonymní dopisy psané na psacím stroji značky CONSUL české výroby.
Moje oblíbená kniha. Je více románová, více než některé jiné se zabývá vztahy. Pro me asi nejlepší z těch se slečnou Marplovou.
Na začátku knihy jsem byl v pocitu, že je to strašné. Když došlo k vraždě začalo mě to zajímat a druhý mord mě také zaujal. Trochu na mě negativně působil fakt toho, že se slečna Marplová objeví až nějdě u 100 stránky. Jerry Burton je postava, kterou jsem si oblíbil hned. Kniha se mě tedy v celku velmi líbila, ikdyž na začátku to byla nuda.
Tak u téhle knihy po přečtení výborných detektivek jako Smrt na Nilu a Zlo pod sluncem kupovaných pouze ve čtvrtek pod pultem jsem tenkrát s Agathou skončil. Kniha mě zklamala, byl to odlišný styl navíc vyprávěný ich formou, přesto se od ní chystám znovu něco přečíst.
Výborný příběh a nečekaný závěr.Agatha se mi právě líbí svým stylem vypravěčsko- detektivním.
Knížky od Agathy mám od dětství moc ráda, tahle je jedna z těch trošku netypických /vyprávěná ich formou/, je výborná.
Není kouře bez ohýnku je patrně nejlepší román Agathy Christie se slečnou Marplovou. Ta se do děje dostává nezvykle pozdě a moc v knize nevystupuje (možná proto je nejlepší... :-) )
Jinak pozor na různá vydání knihy. Zatímco starší česká vydání byla překládána podle americké verze (která je krátká), teprve až české vydání z roku 2010 - vydané Knižním klubem - je přeloženo podle anglické verze (která je výrazně delší a kterou autorka upravila pro britské vydání).
Román je zvláštní tím, že tentokrát nejde o obvyklé čekání supů na dědictví po bohatém předkovi. Výjimečná (i když u Agathy ne jedinečná) je i ich forma z pohledu muže a vzácný je i milostný příběh. A konec - naprosto nečekaný. 85 %.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány slečna Marplová vydírání senioři anonymní dopisy
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Moje nejoblíbenější Agáta a asi i detektivka, protože stejně jiné autory moc nečtu. Skvělá je hned z několika důvodů - kvůli sympatickým postavám (Joanna je prostě skvělá představitelka mého oblíbeného období a skvělá stírá všechny venkovské puťky), dobrému příběhu a zápletce, působivé atmosféře a hlavně skoro žádné slečně Marplové. Mě prostě ani ona ani její belgický přítel Poirot nepřirostli k srdci, takže jsem opravdu uvítala, že role vyšetřovatele se protentokrát ujal Jerry a slečna Marplová se tam jenom tak míhá a na konci samozřejmě příběh vyřeší.
Detektivní stránka románu je samozřejmě působivá, ale tato knížka vykročila z řady průměrných christieovek kvůli těm skvělým, tak strašně sympatickým a uvěřitelným postavám. Opravdu skvělá a opakované čtení vůbec neškodí; sice víte, kdo je vrah, ale o tom víc si můžete užívat tu atmosféru anglického venkova. A ta je tady k nezaplacení.
(Chápe někdo, proč má tato knížka štítek senioři? :-) )