Slečna nebezpečná
Jana Benková
Amélii bylo právě třicet, je volná, miluje život, miluje chlapy, ale každého jen chvilku. Nepřipouští si žádné problémy, žije a řídí se heslem, že může mít každého, na koho ukáže prstem. Jen musí vždy vědět, jak na to. Nač se vázat na jednoho, když jsou mužů plné ulice a někteří jsou tak zajímaví a sexy. Améliin život je jednoduše super! Je "slečna nebezpečná"!... celý text
Přidat komentář
Trochu plytký příběh o hlavní hrdince, která využívá chlapy jak může. Moc mi sympatická nebyla, ale tak nějak jsem ji přála ať vše dobře dopadne. Vadily mi občasné nesrovnalosti v ději. Kniha je však celkem čtivá a děj plyne rychle. Je to odpočinková četba, takže na letní večery ideální. Přečtu i druhý díl, ať vím, jak to vše dopadne :)
(SPOILER)
Amálie. 30tiletá, úspěšná manažerka kosmetické firmy, která střídá muže jako ponožky. Zajímá ji jen milencovo kreditka a sex. Jednoho dne se však zamiluje. Ale Matěj nezabírá na její ženské zbraně. Chová se k ní spíše jako kamarád.
Jak příběh dopadne si ale musíte přečíst samy. Vřele doporučuju.
o tom když si rozjuchaná pipina umane že dostane samce na kterého nemá , místy chvílemi přitažené .. nicméně na lehátko k vodě ideální ...
Tak kdyby nebylo výzvy tak po téhle knize nesáhnu. Náhodou sem po ní sáhla v knihovně, ačkoliv prve jsem vytáhla dil "až po uši" v domnění, že to je předloha stejnojmeného seriálu. Ovšem není, což jsem zjistila doma. No co, můj žánr to úplně neni, plusový body dávám za to, že tento díl nekončí přeslazeným hepyendem. A možná se i hecnu v roce 2018 na ten druhý dil - myslim, že tam jeden z bodů je něco od slovenského autora.
Takže za mě tak 2.5 bodu,své fanoušky, tedy spíš fanynky to asi má. Do mé knihovny to patřit nebude, ale překvapivě to nebylo úplně přiblblý.
Amálie si dovede užívat života, pánské společnosti, luxusu, drahých dárků, exotických dovolených. Je jí 30, nic neřeší, na nikoho se neohlíží. Vztahy s muži nebere příliš vážně, o založení rodiny neuvažuje. Nic však netrvá věčně. Když se ale opravdu zamiluje, všechno je jinak. Takové letní oddechové čtení. I tato kniha Jany Benkové má krásnou obálku.
Příběh Amálie povrchní pipiny, užívající si života, která se nezamýšlí nad nikým a nad ničím, se mě četl dobře ,nakonec jsem v této ztřeštěné holce našla citlivou nešťastnou duši, která se zamiluje bohužel pro ni nedosažitelného chlapa. Docela dobrá oddechovka.
Knihu jsem dostala jako dárek. Název, obálka i téma celkem zajímavé, tak jsem byla zvědavá, jak se s tím autorka popere. No.. žádný zázrak se nekonal. Dílo je poněkud povrchní, předvídatelné, místy až infantilní a bez špetky originality. Jako oddechovka to špatné není, ale nečekejte od toho nic víc. Pro teenagery nejspíš dobré čtení.
Celou dobu dělala z chlapů blbce a nakonec jeden udělal blbku z ní. A zrovna ten, do kterého se zamilovala. Kniha se mi moc líbila, je to fajn oddechovka při chřipce v posteli :-)
Benková má knihy na jedno kopyto... ale predsa vždy po nej siahnem, keď chcem nejakú lahkú rýchlu oddychovku.
Ale jo, šlo to. Nic závratného, ale za neděli se to dá zvládnout. Zkusím ještě další od autorky.
Nenechala jsem se odradit komentářem a knihu si půjčila. Celá kniha je celkem o ničem. Nemohla jsem se prokousat na konec. Plkání o šminkách, chlapech..., dialogy, ze kterých jsem málem vyletěla vzteky do stropu. Překlad hrůzostrašný a děj skoro žádný. Dost podobné jako Padesát odstínu šedi.
Je obdivuhodné, kolik toho mladá spisovatelka již stvořila. Na Slovensku prý bestsellery. Opravdu? Četl jsem jen Slečnu nebezpečnou. Tedy snažil se vytrvat. Jsou tam zajímavé pasáže, ale furt dokola bez nápadu.Šminkování a rozvahy komu dát, a co z toho budu mít. To všichni víme. Přeskakoval jsem. Název knihy bych viděl změnit na: Taková normální pinda. Pak by to sedělo. Postrádal jsem nápady v ději ve víře, že přijde něco méně banálního. Nuda. Po tolika knihách bych čekal více. Sorry baby. Palec dolů.
Autorovy další knížky
2013 | Máš cos chtěl, miláčku! |
2015 | Až po uši |
2014 | Haló, tady tvoje láska! |
2014 | Druhá šance, lásko! |
2012 | Slečna nebezpečná |
Po náročném čtení Lesu v domě to bylo oddechové čtení.