Slečny
Anne-Gaëlle Huon
Kouzlo svobody, báječná doba charlestonu a přátelství několika výjimečných žen Patnáctiletá Rosa se vydává na nebezpečnou cestu přes Pyreneje jako jedna z „vlaštovek“, chudých španělských dívek putujících jednou ročně za prací. V Mauléonu, na francouzské straně Baskicka, touží nejen najít práci jako šička espadrilek v místní továrně, ale také vpustit do svého života i trochu dobrodružství. Rozhodnutí vydat se za svobodou ale draze zaplatí... Během dramatické cesty přijde o svou sestru a v Mauléonu se nakonec ocitá úplně opuštěná. Záhy však potkává „slečny“, tři tajemné bohaté ženy, žijící uprostřed baskického venkova v domě plném knih, hudby a šampaňského. Svobodné, zářivé, nespoutané. Okamžitě Rosu přijmou mezi sebe a nabídnou jí domov – s jedinou podmínkou, že musí mít svou vlastní práci. Kdo vlastně jsou nekonformní, nezařaditelné a tak rozdílné Colette, Thérèse a Véra? Jaká tajemství ukrývají? Světácké slečny vlastně nikdy neměly zkřížit Rosinu cestu... A přesto jí změnily život. A Rosa zjišťuje, že kromě šikovných prstů na šití má i talent představit si a nakreslit úplně nové modely espadrilek. V kouzelném světě charlestonu, drahých rób, ale i tvůrčího, svobodomyslného přístupu ke světu objevuje samu sebe i vášně svého života...... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2021 , MetaforaOriginální název:
Les Demoiselles, 2020
více info...
Přidat komentář
Slečny jsou historický román, který na krátkém rozsahu zachycuje několik dekád života rozdílných žen, které mají jedno společné - odhodlání. Na knize nejvíce oceňuji originální prostředí. Rosin příběh začíná v roce 1923 a vychází ze skutečných událostí, ke kterým autorka přidala smyšlené příběhy svých hrdinek, které byly rozhodně uvěřitelné.
Autorka toho zvládla na cca 300 stranách zachytit opravdu hodně. Současně musím přiznat, že tohle je jedna z mála knih, u které bych byla ráda za více stran. Některé problémy a situace by si zasloužily více prostoru, aby u mně vyvolaly ještě více emocí.
Proč zde lidé píší obsah knihy??? Jsou to právě ti, co dávají nadpoloviční, ba max. počet hvězdiček.
Obsah knihy jest popsán výše a od odborníka.
Inu, dnes návštěva knihobudky a jsem spokojená - odnesla jsem si kvalitní díla, ano, smyšlená, ale bez dítěte Charlieho Chaplina, abychom se dočetli, že to byl výmysl.
Tak tuto knížku jsem hodnotila 5 hvězdičkami a zatím obsadila místo mé nejlepší knížky tohoto roku. Neříkám, že jí třeba časem něco nesesadí (mám velké očekávání například u Skříň plné Diora nebo Listopádu), nicméně teď je číslo jedna ona, takže si pojďme říct, proč se mi tolik líbila.
Příběh je vyprávěný z pohledu hlavní hrdinky, která píše už ve stáří svůj příběh formou dopisu pro člověka, který je pro ní nějakým způsobem důležitý (vy se až na konci dozvíte, kdo to je).
Hodně mi to připomínalo Geniální přítelkyni, ale protože nejsem úplně fanynka téhle série a u prvního dílu jsem se celkem nudila, tak můžu říct, že za mě je tohle určitě mnohem lepší. Nicméně je tam hodně podobné to, jaké pouto je tam mezi nejlepšími kamarádkami, jak to vypráví ve stáří a také to, že tady se děj odehrává v Evropě a i doba je tak cca podobná.
Na druhou stranu mi to trochu připomínalo i děj knihy Zakázané ovoce od Jojo Moyes. Tou dobou a tím, jakým stylem žily ženy v jednom domě a užívaly si luxusu a večírků.Děj je z období Charlestonu, ale je tu i trochu 2. světové války (naštěstí jen okrajově). Potkáte zde i nějaké slavné osobnosti a budete si chtít dohledávat věci z historie.
Já teď vím, že se určitě musím podívat na filmy s Charlie Chaplinem.
Celým příběhem navíc provází rozkošný černý kocourek a upovídaný papoušek.
Na konci jsem brečela, ale neskutečným dojetím, jak je ta knížka krásně napsaná.
Navíc velkým plusem jsou velmi krátké kapitoly a obrovská čtivost.
Takže sečteno podtrženo, za mě dokonalá kniha, která je vhodná jak pro milovníky knížek z historie, tak i pro lidi, kteří tolik nečtou (jako třeba moje mamka), protože i jim budou stránky mizet pod rukama a bude je to bavit.
Za tuhle knížku se vážně přimlouvám a moc bych si přála, aby si jí přečetlo co nejvíc lidí.
Kniha přečtená za jeden a půl dne neznamená, že je dobrá. Je mi líto, už jsem si tolikrát řekla, že do knihkupectví nepůjdu že to kvalitní mám z minulosti doma Jsem nepoučitelná.Snad začátek zajímavý... pak... se objeví Dior, YSL, samá markýza a markýz... jak žije dlouho papoušek hledat nebudu i samotné hrdinky... velmi slabý jazyk, žádná slovní zásoba, proto se to rychle čte. Snad pro 15ti leté dívky......
Je mi líto. Přesto, že vím, že se nemohu nechat ovlivnit červeným hodnocením, jsem tak učinila. Navíc velmi mladá autorka. Vše jsem věděla, přesto kupila dooost drahou knihu na prázdný obsah. A šili a šili a šili a jestli neumřeli šijou dodnes.
Kniha je neskutečně čtivě napsaná, stránky letí před očima rychlostí blesku, bohužel, protože já chtěla u SLEČEN zůstat a nikdy neodejít. V knize je vše - radost, bolest, smích, slzy, nevyřčená tajemství, která když konečně vyřčena jsou, tak zničí a rozmetají vše...
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Příběh začíná, když „vlaštovky“ – mladé holky (12-17 let) opouštějí rodné Španělsko.
Hlavní hrdinka Rosi a její sestra se s nimi vydávají na dlouho nebezpečnou cestu do Francie, přes Pyreneje, kde budou pracovat v továrně na espadrilky. Chtějí si tak vydělat na věno, aby se mohly dobře vdát. Né vždy se to děvčatům povede a některé ani svůj cíl nedokončí a zemřou při cestě.
Styl jakým je kniha napsána mi hodně sedl – krátké kapitoly mě nutily číst dál a dál…
Rosi neměla už v dětství na růžích ustláno, prošla si velkými životními zkouškami a i přes to se nevzdala, dokázala zůstat celý život pozitivní. Tento příběh ukazuje, jak ženy dokážou být silné a svou pílí a pracovitostí se dostanou tam, kde chtějí, i když v této době to nebylo vůbec jednoduché.
Tohle bylo tak krásné čtení, plné emocí, které ještě dlouho zůstane v mé hlavě.
Koupila jsem si na dovolenou a nelituju. Příběh odsýpá a kouzlo krajiny i Baskicka se člověku dostane pod kůži v té správné míře. Jediné co mě vlastně na konci knihy mrzelo je, že není delší. Několikrát během čtení jsem se přistihla při tom, že je škoda, že nejde autorka víc do hloubky. Klouže po povrchu, příjemně, okouzlujícím způsobem, fantaskně a občas čarovně...ale pořád po povrchu. Být tenhle román propracovanější, měli bychom tu další famózní čtení, které by se dostalo mezi generace. Takhle je to parádní román na léto. Možná trochu škoda. Pořád přemýšlím, co mi to připomíná. - A už vím!! Nepropracovaná Isabel Allende - nevím přesně proč, autorka není španělka, ale něčím mi ji to připomíná.
Španělská dívka Rosa se vydává do Francie za prací. Najde ji jako šička espadrilek a když ztratí všechny své blízké, domů se již nevrátí. Dostane se do domu "slečen", svobodomyslných žen, které jí pomohou. Postupně se dozvídá o jejich životě a její osud se začíná vyvíjet jinak, než si jako mladičká při příchodu do francouzského Mauléonu, myslela. Je to sága, která vám z hlavy nevymizí.
U téhle knihy jsem měla od samotného začátku pocit, že už jsem tento příběh někdy četla a jen si stále nemohu vzpomenout, kdy to bylo a její název. Dokonce jsem se snažila hledat na internetu, ale marně.
Ať už to bylo to, jak Rosa přišla o svou sestru nebo za jakých okolností se dostala ke slečnám. Její příběh jsem prostě už zažila dříve, ale mozek odmítal vydat, kdy. Možná to byla jen náhoda, ale proč jsem tedy věděla, že se stane v příběhu to a to a jak to bude v jejím žití pokračovat do samotného konce.
Příběh je krásný. Užívala jsem si ho od prvních řádek po konečnou tečku. Objevíte kouzlo vlaštovek a dostane se vám informací kolem bot, které možná sami nosíte.
Příběh mladé Španělky Rosy, která se vydává za prací do malého francouzského městečka. Rosa neměla lehký život a ani ve Francii se jí moc nedaří, ovšem až do doby, než ji mezi sebe přijmou „Slečny“…
Od této knihy jsem dostala přesně to, co jsem očekávala – milý, odpočinkový příběh, který ve mně vzbudil emoce. Četla jsem ji na dovolené a skvěle mi sedl.
Příběh je vyprávěn jako vzpomínka a od začátku si nás autorka získá tajemstvím, které pomalu rozplétáme. Ze zvědavosti jsem otáčela stránky a chtěla jsem vědět, jak to bude dál. Kniha je psána jednoduchým jazykem, ale i tak to na mě fungovalo a má představivost jela naplno. Ke konci mi rozhodně ukápla nejedna slza dojetí a emočně jsem si příběh opravdu užívala.
Bavila mě Francie, to, jak žily slečny, bavilo mě prostředí z výroby Espadrilek, bavilo mě číst o tehdy začínajících, nyní slavných módních značkách i o dalších známých osobnostech (jen toho Chaplina bych klidně vynechala).
Nečekejte knihu, která Vám změní život, ale takovou, u které si odpočinete, dojmete se a možná se dozvíte i něco nového.