Slečny
Anne-Gaëlle Huon
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/473666/bmid_slecny-Emg-473666.jpg
4
80
80
Kouzlo svobody, báječná doba charlestonu a přátelství několika výjimečných žen Patnáctiletá Rosa se vydává na nebezpečnou cestu přes Pyreneje jako jedna z „vlaštovek“, chudých španělských dívek putujících jednou ročně za prací. V Mauléonu, na francouzské straně Baskicka, touží nejen najít práci jako šička espadrilek v místní továrně, ale také vpustit do svého života i trochu dobrodružství. Rozhodnutí vydat se za svobodou ale draze zaplatí... Během dramatické cesty přijde o svou sestru a v Mauléonu se nakonec ocitá úplně opuštěná. Záhy však potkává „slečny“, tři tajemné bohaté ženy, žijící uprostřed baskického venkova v domě plném knih, hudby a šampaňského. Svobodné, zářivé, nespoutané. Okamžitě Rosu přijmou mezi sebe a nabídnou jí domov – s jedinou podmínkou, že musí mít svou vlastní práci. Kdo vlastně jsou nekonformní, nezařaditelné a tak rozdílné Colette, Thérèse a Véra? Jaká tajemství ukrývají? Světácké slečny vlastně nikdy neměly zkřížit Rosinu cestu... A přesto jí změnily život. A Rosa zjišťuje, že kromě šikovných prstů na šití má i talent představit si a nakreslit úplně nové modely espadrilek. V kouzelném světě charlestonu, drahých rób, ale i tvůrčího, svobodomyslného přístupu ke světu objevuje samu sebe i vášně svého života...... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2021 , MetaforaOriginální název:
Les Demoiselles, 2020
více info...
Přidat komentář
Tak takový příběh jsem ještě nečetla, a musím přiznat, že mě to zaujalo. Příběh hezky plyne, jen jsem měla chvílemi problém s časem.. plynul o dost rychleji, než šlo z knihy vyčíst. Tak nějak mě to mátlo.
Ale příběh byl pro mne rozhodně originální, vznik espadrilek a toho kolem nich byl hezký. Nakonec to všechno dávalo smysl. :)
Přiblížení života "vlaštovek", přestože to neměly vůbec lehké, román plyne příjemně a na první pohled bezstarostně. I těžká období jsou přijata s určitou lehkostí. Na internetu jsem si našla další informace o espadrilkách.
Krásná kniha, zajímavý příběh. Na knihu jsem natrefila náhodou kvůli čtenářské výzvě a rozhodně nelituji.
Příběh je krásný, hlavní hrdinka zajímavá a prostředí originální.
Jen mě trošku mrzí, že jsem neměla možnost ostatní postavy poznat lépe.
Kniha je psaná jednoduše a díky krátkým kapitolám ji máte rychle přečtenou.
Za mě milé čtení na léto, které mě sice bavilo, ale ze kterého jsem nebyla tolik paf jako jiní.
Tuhle knížku s originální obálkou jsem měla v hledáčku a teprve teď jsem na ni narazila v knihovně. A budu chválit a doporučovat. Hlavní hrdinka Rosa se se svou sestrou vydávají na nebezpečnou cestu ze Španělska do Francie, aby si šitím bot vydělaly trochu peněz a ulehčily život především své babičce. Ale Rosa netuší, jak nebezpečná cesta to bude a jak osud zásadně zamíchá s jejími plány a koho jí přinese do života. I přes všechna životní traumata, kterými si Rosa projde, je kniha plná laskavosti, moudrosti, přátelství a radosti ze života. Postavy "Slečen" a moc sympatické Colette dodávají příběhu osvěžující lehkost a šarm a nenásilné začlenění i skutečných historických postav do děje je jen třešničkou na dortu. A i ten konec, ach, no, žádný kýč, moc se mi líbil. A nakonec ty boty, kolem nichž se vše točí, espadrilky. Ty já prostě miluju mnoho let. Pohodlné, hodně vydrží, krásné na pohled, využití univerzální, na zahradu, k moři i na procházky po centru Prahy. A teď už také vím něco víc o jejich historii a o ženách, které si říkaly Vlaštovky. A tak se také vypravte spolu s nimi do francouzského města Mauleonu a nechte se unášet příběhem, který Vás okouzlí, stejně jako mě.
Jsem z té knihy unešená! Libil se mi styl psaní, hlavní hrdinka i další hlavní postavy mi byly velice sympatické. Děj ubíhal neskutečně rychlé a najednou lituju, že je konec. Propojení skutečných postav s fiktivními mi přišlo jako skvělý nápad. Miluju knihy, kde dozvím něco historického, o které jsem nevěděla doteď - třeba i o výrobu espadrilek. Obálka knihy je krásná stejně jako obsah. Vřele doporucuji přečíst ne jen těm, kteří se o módě a o historii módy zajímají.
3,5⭐/5⭐
Z tohoto příběhu jsem měla i přes velká doporučení respekt, neboť tento žánr běžně nečtu. Móda zrovna není můj koníček. A také jsem se do knihy pustila v ne zrovna vhodnou chvíli. Tudíž jsem ji v lednu po pár stranách odložila a vrátila se k ní později. To se nakonec ukázalo jako dobrý nápad.
Velmi se mi líbí, jakým stylem je kniha napsaná. I když propojení skutečných událostí s fiktivními postavami mě příliš neoslovilo. Ovšem je pravda, že zrovna o tomto historickém období toho moc nevím.
Hlavní hrdinka Rosa se mi líbila, působila na mě takovým roztomilým naivním dojmem. Ale její odhodlání jít si za svým snem bylo úchvatné. Ostatní slečny na mě tolik nezapůsobily a přiznám se, že jsem v nich měla občas zmatek.
Kniha se mi četla celkem dobře, příběh mě bavil. Bylo to pro mě úplně jiné čtení než jsem zvyklá. A také jsem se dozvěděla spoustu pro mě nových informací. Ale vadilo mi na tom několik věcí. Například to, že byl Rosin celý život vtěsnán na ani ne 300 stranách. Některé pasáže by si zasloužily možná více prostoru. A pak již zmíněná kombinace vymyšlených postav s těmi skutečnými.
Závěr mě však překvapil a lehce dojal. Vlastně právě posledních několik stran mě bavilo nejvíce. Černý kocour a upovídaný papoušek byli příjemným zpestřením určité části knihy. A ta nádherná obálka se Metafoře moc povedla.
Tohle bylo tak milé čtení! Vůbec nevím, jakým jiným slovem knihu popsat. Těžké životní osudy několika žen, tajemství, která je propojují, neúnavná práce, jití si za svým snem, boření překážek, které jim přijdou souhrou osudu do cesty a všudypřítomná naděje. To je základem celého příběhu, který vás chytne za srdce a nepustí. K většímu požitku ze čtení pomáhají i krátké kapitoly, díky kterým můžete mít knihu přečtenou za víkend a díky nimž se do příběhu ponoříte mnohem intenzivněji.
IG: @hanybooks
Nádhera, moc hezky se to četlo. Miluji příběhy z 20. let minulého století a příběhy zabírající několik desítek let taky. Užila jsem si to.
Knížku jsem přečetla asi za 2 dny, jak už tady psali i jiní v komentářích, není to nic hlubokého. Letem světem proletíte 80 let hlavní hrdinky. Je to pěkné, milé, zároveň naivní a jednoduché.
Takový "nemastný neslaný" příběh. Co mi přišlo zajímavé - určitě prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Továrna na výrobu espadrilek (přiznám se, že jsem do této doby netušila, že jsou to boty). Zajímavé osudy "vlaštovek", které tyto botky ručně vyráběly.
Ale to je asi tak všechno. Žádné velké emoce, žádný podrobnější náhled do duše kterékoli z hlavních představitelek. Vše tak trochu "klouzalo po povrchu" (a nejsem první, kdo to takto cítí). Za sebe jsme měla i pocit, že děj nesedí časově - četla jsem příběh a měla jsem pocit, že se čas posunul cca o 5-10 let a ono ejhle - najednou jsem se ocitla z roku 1923 v roce 1940... Příhoda s Chaplinem byla celá už trochu překombinovaná. Za mě spíše 2 a půl hvězdičky, ale kvůli zajímavému prostředí dávám tři.
Tahle kniha je opravdu hodně čtivá. Příběh, který se na jejích stránkách odvíjí, není ničím extra překvapivým, nebo nečekným. Samozřejmě téma vlaštovek a výroba espadrilek pro mě bylo nové, nikdy jsem o nich neslyšela a věřím, že jejich osudy nebyly vůbec snadné. Přesto příběh plynul spíš na povrchnější rovině a nenořil se do hloubky tolik, kolik jsem očekávala a uvítala. Na necelých 300 stranách je odvyprávěn v podstatě celý život hlavní hrdinky Rosy i se všemi peripetiemi, odpočkami a vsuvkami ze životů dalších důležitých postav.
Díky krátkým svižným kapitolám příběh plyne opravdu rychle a nutí číst dál.
Podle mě se jedná o výbornou knihu, která by si zasloužila větší a podrobnější rozpracování. Uvítala bych více stran.
Hlavní hrdinkou je mladá dívka Rosa, která se před válkou spolu s jinými děvčaty vydává do francouzské továrny na výrobu espadrilek. Příběh provází láska a přátelství, nenávist a tragické osudy. V knize je krásně vykreslena variabilita vztahů mezi dívkami a ženami od nenávisti a lhostejnosti až po naprostou oddanost.
Děj jako takový není nikterak originální, co mne však zaujalo bylo prostředí továrny na výrobu espadrilek, kolem kterého se celý příběh točil. Závěr může být pro někoho dojemný, mně ale přišlo, že kniha tak nějak klouzala po povrchu, nebo alespoň mně se nedokázala nikterak dostat pod kůži a zanechat ve mně silnější dojem.
Byla to příjemná oddechovka, která však nepřinesla nic moc dechberoucího :)
Slečny jsou opravdu kouzelné. Příběh začíná ve dvacátých letech minulého století, kdy se skupina chudých španělských dívek včetně patnáctileté Rosy vydává na cestu přes Pyreneje, aby si našly práci ve francouzské továrně na espadrilky. Přiznám se, že nejvíc jsem se bála právě toho, že se příběh bude točit hlavně kolem historie módy, protože to je věc, která jde úplně mimo mě. Naštěstí tu ale těch témat bylo tolik, že se to krásně vyvážilo a já jsem si čtení vážně užila.
Co mě ale trochu mrzí je to, že autorka nešla ve svém vyprávění více do hloubky. Příběh je velmi silný, ale tím, že jednotlivé události jsou popsané jen povrchně, na mě kniha nezapůsobila tolik, jak by mohla. Děj sice díky tomu rychle plynul a neustále se posouval dopředu, takže jsem knížkou prolítla, ani jsem nevěděla jak, ale bylo to právě na úkor procítění toho příběhu. A to je u knížky s tak originálním námětem prostě škoda. A abych byla upřímná, reálné historické osobnosti, které se v příběhu mihly, mě také nechaly úplně chladnou.
Ve výsledku sice z Slečen nejsem tak nadšená jako většina čtenářů, ale i tak to bylo moc příjemné čtení. Jsem ráda, že jsem se do knížky pustila, příběh byl zajímavý a také mě bavilo poznávat Francii minulého století a prostředí, ve kterém se Rosa po svém příchodu do Francie ocitne. Užila jsem si to!
Kniha Slečny mě nemohla minout, protože byla vidět úplně na celém internetu, zejména Instagramu. Po velmi pozitivních názorech jsem se rozhodla, že si knihu přečtu a určitě nelituji, přestože asi nejsem až tak 100% nadšená, jako někteří jiní.
Příběh mladé Španělky Rosy mě chytil za srdce už od prvních stránek a byla jsem velmi zvědavá, jak to s ní bylo dále... Kniha má poměrně velké písmo a krátké kapitoly, které navíc končily tak, že jsem chtěla hned pokračovat ve čtení dále. Mrzí mě, že některé věci byly proletění jakoby z rychlíku a na nějakých 300 stránkách byl prakticky celý život Rosy... V tomto případě by nějaké ty stránky navíc asi vůbec nebyly na škodu.
Rozhodně se mi ale líbilo netypické prostředí a velmi jsem si oblíbila Dům slečen s všemi jeho obyvateli a obyvatelkami. Také jsem se dozvěděla pár věcí z historie, které jsem nevěděla a obecně jsem ráda, když jsou historické knihy aspoň částečně podle skutečných událostí a něco nového se dozvím. Z tohoto důvodu bych asi jistou reálnou osobnost z historie z tohoto příběhu vypustila...
Celkově se mi kniha líbila, bavila mě a jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Hodnocení 4,25*/5*
4,5*
Úžasně čtivá kniha, které jsem se trochu bála. Já totiž tento žánr moc nečtu, ale právě skvělá čtivost a krátké kapitolky mě hned vtáhly do děje a už nepustily.
Téma, které mi není zrovna blízké (historie, móda, luxusní prostitutky, bohémský život) dokázala autorka podat tak skvěle, že jsem musela všem postavám fandit a prožívala jsem ten příběh s nimi. A nakonec jsem si i hezky pobrečela.
Rosa to opravdu neměla lehké a takový konec jsem vůbec nečekala.
Mám i pár drobných výtek a tou největší je plytkost příběhu - což je asi daň za tu čtivost a plynulost. Na 300 stránkách autorka obsáhne téměř celý život hlavní hrdinky, tady bohužel nebyl prostor jít do hloubky. Stylem psaní mi Slečny připomněly knihy od Aleny Mornštajnové, atmosférou Velkého Gatsbyho :D
Trochu mě zklamalo, že autorka k reálným historickým postavám přiřadila i fiktivní. Podle mě se měla držet jen fiktivních, případně celý příběh založit na skutečných postavách. Tenhle mix mi moc nesedí.
Musím tuhle knížku opravdu doporučit, jsem moc ráda, že se mi díky kamarádce dostala do ruky, i když jsem ji původně číst vůbec nechtěla.
V první řadě, chci pochválit velice povedenou obálku. Jako další velikost písma a krátké kapitoly. Tohle mě fakt sedlo. A teď k příběhu.. Ze začátku jsem se vůbec nemohla začíst a začalo mě to bavit až po nějaké té straně 90, pak mě to bavilo, pak zas chvíli ne a pak jsem se opět začetla a až do konce mě to nepustilo. Myšlenka knihy je nádherná, to musí uznat každý kdo knihu četl. Jen, nevím něco mi na příběhu vadilo, tak úplně mi nesedl. Možná snad že klouzal jen po povrchu? Asi ano, myslím si že kdyby se šlo více do hloubky, tak možná hodnotím lépe. Každopádně díky tomu ale asi byla ta skvěle rychlá čtivost knihy. Knihu určitě doporučím mé mámě, bude se jí líbit určitě víc než mě. 3,5*.
Vyprávění je v ich-formě z pohledu už starší Rosy, která se dopisem adresovaným Liz vrací vzpomínkami do minulosti. Čtenář se tak postupně dozvídá, jak se vše odehrálo. Příběh ke konci graduje a je napínavý. Po většinu času se však jedná o odpočinkový román o lásce, naději, přátelství i bolesti. To vše v kulisách francouzského městečka, v době charlestonu a bujarých večírků. V příběhu může čtenář vidět dvě strany mince - smetánku a bujarý život na jedné straně a tvrdě pracující ženy na straně druhé. Slečny se rozhodly vyjet ze zajetých kolejí, vymanit se ze společenských konvencí, žít svobodně a nezávazně. Co jim tento život přinesl? A byly opravdu šťastné?
Až na zvláštní závěr, na který si ale musí každý udělat názor sám, je knížka chytlavá, čtivá, příběh zajímavý a určitě i inspirativní. Každá z postav má nějaké tajemství, které si s sebou nese a vy je postupně odhalujete. Slečny rozhodně stojí za přečtení, jen předem zvažte, zda zrovna na něco takového máte náladu.
Slečny
A já se ráda přidám k pozitivním komentářům ....
Toto bylo pěkné vyprávění z oblasti Baskicka - ani já jsem neměla zdání o výrobě a historii této obuvi ....
Bylo to vyprávění uvěřitelné - o přátelství, lidském soužití - o oslavě života, kdy občas teklo šampaňské a tančil se charleston ....
A přidáno bylo i tajemství .... a promítly se zde i známé postavy velkého světa .... a osud slečen, které trávily čas v této oblasti Francie ....
Příjemné čtení do letních odpočinkových dní .... doporučím.
P. S. A protože je to příběh z francouzského regionu, nesmí zde chybět láska :
Láska kvete v každém věku .... a štěstí nemá vrásky .... !