Šlehy a úsměvy
Lúkianos
Lúkiános své literární nadání, svěží vtip a ironií věnoval tomu, co je odjakživa pravým úkolem satirikovým a neustále se střetává s ješitností a ctižádostí mocných tohoto světa. Nastavil zrcadlo své době a společnosti, nicotnosti lidského snažení po bohatství a moci, kariérismu a závistivosti, šarlatánství a pozérství. Posměch lidské hlouposti se v jeho ostrých satirách proplétá s veselou parodií mýtů a mystérií.... celý text
Přidat komentář
Fascinující je, jak se lidi ani lidstvo za těch skoro dva tisíce let v podstatě nezměnilo (smějící i plačící smajlík).
Mě osobně udivilo, jak se mi kniha napsaná ve druhém století dobře četla. Jistě na tom má určitou zásluhu i pan Varcl, ale určitě s tím má co dělat i to, co jsem napsala v první větě.
Určitě doporučuji.
Ten kdo miluje sarkastický a ironický humor spojený s myšlenkami k zamyšlení, bude mile potěšen. Naneštěstí ten, pro koho je antická kultura cizí, často sarkasmus a ironii nepostřehne – často jsem si byl vědom, že mi uniká nějaká narážka.
Zvláště se mi líbila pasáž, kdy Lebkoň, syn Kostrounův z Mrtvolčan, z fýly Nebožtické podal návrh, aby se zločinci vtělovali po dobu dvě stě padesát tisíc let do oslů a museli tahat všelijaká břemena.
Řečtí myslitelé objevili všechny lidské slabosti, proto se máme od nich co učit a je příjemné, když máme možnost čerpat jejich vědomosti lehkou a humornou formou, což se autorovi velmi zdařilo.
Autorovy další knížky
1973 | O vlastním osudu |
1983 | Pravdivé výmysly |
1970 | Listy hetér |
1974 | Tribuni výmluvnosti |
1977 | Dialog a satira |
Satirické příběhy, často čerpající z řecké mytologie. Velkou výhodou je, pokud čtenář řecké báje trochu zná, jinak mu může pointa uniknout (často se týká záletů bohů, kdy víceméně mají lidské povahové vlastnosti a zároveň obrovskou moc). Plně uznávám, že mě ne všechny příběhy přišly vtipné, ale někdo, kdo zná řeckou mytologii třeba pointu pochopí, tak jako tak je to hodně zajímavé čtení.