Slepičí polévka pro matku a dceru
Jack Canfield
Slepičí polévka série
< 28. díl >
Soubor krátkých příběhů ze života obsahuje širokou škálu variací na téma vztahu mezi matkou a dcerou, zachycené prostými čtenáři i známými autory. Příspěvky ve sborníku zdůrazňují výjimečnost zvláštního pouta mezi matkou a dcerou, které v mezilidských vztazích nejčastěji vystihuje posloupnost generací a který v průběhu života prochází řadou proměn, kladných či záporných. Všechny příběhy, humorné i sentimentální, zdůrazňují jednotlivé etapy těchto vztahů, třecí plochy a generační rozpory, většinou ale uvádějí příklady mateřské lásky, schopnosti odpouštět a vůle po překonání neshod. Kniha patří k souboru optimisticky laděných knih, jejichž cílem je upozornit na rozmanitost mezilidských vztahů.... celý text
Literatura světová
Vydáno: 2008 , PráhOriginální název:
Chicken soup for the mother and daughter soul, 2002
více info...
Přidat komentář
Do řady "Slepičích polévek" se mi nikdy nechtělo, ale když jsem na mateřské hledala něco lehkého ke čtení a Slepičí polévka pro matku a dceru se mi dostala do rukou, rozhodla jsem se dát jí šanci. A udělala jsem dobře. Jedná se o krátké příběhy (na stránku až dvě, takže žádná nezůstává rozečtená dlouho) ze života matek, dcer a babiček, které se skutečně staly. Jsou proloženy vtipnými ilustracemi a obohaceny citáty, z nichž mnohé by bylo vhodné si zapamatovat. Není to žádná vysoká literatura, ale milé čtení, trochu s americkým patosem, avšak dobře přeložené a zanechávající dobrý pocit :-)
Nádherná kniha pro každou dceru i matku. Přiznám se, že číst ji v pubertě, nejspíš bych ji zase rychle odhodila s opovržením, ale v čase, kdy už si dovedu představit být sama matkou je to velká síla. Příběhy plné emocí empatického člověka prostě chytí za srdce. Každý by si měl uvědomit, že maminku máme jen jednu, bez ní bychom tu nebyli. A pokud s ní nemáme dobrý vztah, nemusí se to ještě nutně odrážet na vztahu nás s dětmi vlastními.. Forma krátkých povídek je pro mě naprosto ideální a myslím si, že právě díky tomu si tuto knihu mohou zamilovat i nečtenáři.
Nějakým zázrakem se této Slepičí polévce podařilo proklouznout mému hodnocení. Četla jsem toto dílko loni. A musím říct, že je odlehčené, dojímavé, radostné i místy posmutnělé. Záleží na příběhu. Ale člověku, který dokáže otevřít srdce, hodně dá. Trochu to zabolí, když nemáte hezký vztah se svojí maminkou. Trochu vás to nakopne k tomu, dát si záležet na budování vztahu s vlastními dětmi. Vždyť to může být tak krásné. :-)
Kraťoučké střípky vzpomínek matky x dcery ( x babičky) aneb jak šel život, jak šel čas. Forma díla mě nijak neuchvátila. Než se čtenář začte, je konec povídky, následuje jiná. I přes to by se našlo pár kousků, které mě oslovily nebo přímo chytly za srdce. Překvapily mě vložené citáty, ty nej jsem si zvěčnila na papír. V knize je i spoustu obrázků doplněných vtipy na dané téma.
Kniha mi z počátku přišla příliš optimistická až nepříjemná (přirovnala bych to k bolavému břichu po pořádné dávce cukrovinek) a chvílemi ve mně vyvolávala otázky ohledně mého mateřství a vztahu mezi mnou a mými ratolestmi. Abych se zbavila té přeslazenosti, četla jsem dílo současně s detektivkou.
Takže tři hvězdy a pro mě další splněný bod do čtenářské výzvy.
Z mého pohledu úplně zbytečná kniha, kterou koupíte jako dárek, když opravdu nevíte. Jedinou výhodu je, že je optimistická, ale je to "optimismus made in USA".
Autorovy další knížky
1997 | Slepičí polévka pro duši - kuchařka |
2006 | Pravidla úspěchu |
1996 | Kniha nejen o duši |
2011 | Klíč k životu |
1999 | Slepičí polévka pro duši teenagera |
Tuhle knizku mi chtela dat moje mamka k Vanocum uz pred par lety, jenze svuj darek schovala tak dobre, ze ho nasla az pred mesicem :D
Podobny typ knizek vubec nevyhledavam, ale chtela jsem mamce udelat radost a navic se mi hodi do letosni ctenarske vyzvy. Me skepticke ocekavani ale bylo behem par stranek rozmetano. Kratke pribehy ze zivota a materstvi zkratka proste zklamat nemohou. Nektere me pobavily, jine sevrely hrdlo.
Kazdopadne dekuji mamce a ctenarske vyzve, ze me k tehle knizce dokopaly, urcite to nebylo marne cteni! :)