Slib, že mě zabiješ : blogoromán
Martin Fendrych
Román popisuje skutečný příběh dvou milenců – Ládi a Věry (jména byla změněna). Láďa podniká, je rozvedený a žije lezením. Trénuje v boulderech, leze po horách. Věra řídí laboratoř v Praze, je špičková vědkyně… Jsou bezdětní, ona spí s Láďou a ještě s jedním mužem. Třicítku má za sebou, touží po dítěti. Komplikovaný vztah postav příběhu ukazuje „restartovanou“ morálku současnosti, vysokou míru volnosti i osamělost, která free-vztahy provází. Napínavý příběh, který nepostrádá tajemství, je velmi současný. Najdete v něm teambuilding, paintball, levitaci, comming out i extrémní dobrodružství na ledovci v Alpách. V centru však stojí komplikované vztahy Věry a jejích mužů. Jednotlivé kapitoly románu Slib, že mě zabiješ autor týden co týden zavěšoval na blog serveru Tyden.cz. Byl hojně navštěvovaný, vzbudil velké ohlasy čtenářů – nadšené i zavrhující (část z nich v knize najdete). Přímí aktéři příběhu o sobě na blogu četli a jejich reakce na vyprávěné vlastní osudy i představy o tom, co má či mělo být napsáno, se objevují v románu. V tom je zcela nový. První český blogoromán je plný zvratů, gagů i míst, kde jde o život a jeho smysl. Martin Fendrych je výborný vypravěč s výrazným stylem a humorem.... celý text
Přidat komentář
Publikován na pokračování na blogu,poté knižně vydán i s komentáři čtenářů.
Vědkyně Věra, lezec Láďa a intoš Martin. Milostný/přátelský trojúhelník.
(2009)
Na knihu jsem narazila velkou náhodou v knihkupectví a ihned mě zaujala - převážně z důvodu ztotožnění s hlavními hrdiny a prostředím, ve kterém se odehrává (popis rakouských hor je excelentní - lépe bych to nepopsala). Celkově na mě kniha zapůsobila. Jediné s čím jsem se nemohla sžít byla obecná čeština a komentáře uvedené na konci každé kapitoly, které mají buď zaplnit místo v knize nebo čtenáře ovlivnit. Kniha mi nepřišla špatná, ale nejspíše se k ní v nejbližší době nevrátím...
Nebyla to jedna z nejhorších knížek, ale ani jedna z nejlepších. Sem tam se člověk i usměje. Znovu se k ní ale vracet nebudu. A měla jsem problém s obecnou češtinou, přestože tu opravdu musela být.
Nejdřív byla kniha celkem nudná, ale nakonec se rozjela a četla se dobře. Konec byl smutný, což způsobilo, že jsem knihu jen tak neodložila, ale vzbudila ve mně lítost vůči hlavním hrdinům. Ovšem vadilo mi pár věcí: za každou kapitolou jsou uvedené komentáře lidí, co četli blog...toho bych se možná vyvarovala, ostatně od poloviny knihy jsem komentáře přeskakovala. Taky mi trochu vadilo nářečí a nespisovná čeština.
Po přečtení autorovy Samcologie jsem se zařekl, že další dílo od tohoto autora si už odpustím. Žel nastala chvíle, kdy nic jiného po ruce nebylo. A ejhle, on se ten román dal přečíst dokonce s chutí a zájmem na jeden zátah, takže jsem si názor na autora poněkud vylepšil.
Kdyby mi někdo na začátku čtení řekl, že po přečtení knížky napálím plný počet, tj. 5 hvězdiček, asi bych si ťukala na hlavu, rotovala kolem své osy a ještě u toho prozpěvovala sprostonárodní songy. ALE! Přes počáteční údiv (je to fikce? je to pravda?) a nechuť k formě, jazyku i dílčím charakterům postav (Vědkyně byla kráva, Ládík idiot, autor pasivní ňouma, obecná čeština působila vlny dávení) jsem dospěla k tomu, že čtu unikátní výpověď o tom, jaký je dnešní svět. Knížka je plná až nepříjemně pravdivých formulací, které nutně člověka nahlodají a přinutí zamyslet se nad tím, co tady děláme, kam kráčíme a čeho chceme dosáhnout. Druhé ALE patří zejména postavě Vědkyně, pro kterou jsem zpočátku moc sympatií neměla, ale jak ji autor postupem času odhaloval, dostala mě a bezostyšně jsem jí fandila. Palec jednoznačně hore za to, že Fendrych takto zachytil ženskou postavu, duši, charakter - z pohledu chlapa to asi nebyla jednoduchá věc. O to víc účinně ale dopadla. A celou dobu jsem si říkala, jak bych ke knize přistupovala, kdybych byla mladší a naivnější...
Knihou jsem byl nadšen a četl jedním dechem. Podle mého je to výborná próza ze současnosti, s napínavým příběhem a podařeným jazykovým humorem; humor representuje lezec Láďa, který tam zastupuje takový jednodušší živel. Dalšími figurami jsou pozitivní hrdina-vypravěč a sexuelní idol vědkyňa Věra. Smíchy jsem u toho nahlas vyprsknul každou chvíli - pro mě je to skvělá humoristická četba.
Navíc p. Fendrych je zkušený muž a poznal toho nejspíš v životě a hlavně v Praze již dost. Takže tam funguje efekt staršího kluka, od kterého se člověk dozví o něco o těch tajemných důležitých věcech, co dělají právě větší kluci:-)
Líbilo, moc! Z počátku mi moc neseděl ten pražský slang a nevěděla jsem, co od toho příběhu čekat, ale knížka vážně zaujala, má to něco do sebe.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2019 | Česko na křižovatce |
2018 | Šaman |
1998 | Jako pták na drátě |
2009 | Slib, že mě zabiješ : blogoromán |
2003 | Samcologie |
Musím říct, že jsem byla fakt překvapená, jak je knížka od "nespisovatele" fakt dobrá. Takový vážně nevážně o vážných věcech - rodina, euthanasie, homosexualita. Místy hodně vtipný, hodně dobře a lehce se mi to četlo. Původně vydaná na pokračování na blogu, vydaná i s vybranými komentáři čtenářů.