Slíbila jsi, že budeš žít i za mě
Caréne Ponte
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/426980/bmid_slibila-jsi-ze-budes-zit-i-za-me-AWB-426980.jpg
4
207
207
Když je vám třicet, nejste připraveni na to, že přijdete o svou nejlepší kamarádku. Molly je však nucena čelit přesně této tragédii, když její přítelkyně Marie po pouhých několika měsících zemře na vážnou nemoc. Dívka si od Molly těsně před smrtí vyžádá slib: bude žít naplno, za ně za obě. Trvá na tom, a tak Molly souhlasí. Jak ale začít? Dát vale práci servírky? Rozejít se s Germainem? Jistě, je to účetní a nosí papuče, ale je hodný… Když Molly pouhých pár dní po kamarádčině pohřbu obdrží záhadný balíček s dvanácti Mariinými dopisy, pochopí, že ji její slib zavede mnohem dále, než si představovala...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , KontrastOriginální název:
Tu as promis que tu vivrais pour moi, 2017
více info...
Přidat komentář
Moc krásná, silná knížka i sem si poplakala. Tak silné přátelství dvou úžasných kamarádek.
Slíbila jsi, že budeš žít i za mě
Kniha, kterou mám doma už nějaký ten rok a protože jsem se v letošním roce rozhodla číst také to, co mám v knihovně už dlouho, konečně na ní přišla řada.
Příběh o přátelství a o tom jak se vyrovnat se ztrátou, takových knih vychází rok od roku víc a je to určitě dobře. Jak začít, na úvod řeknu, že kniha se mi četla strašně dobře, až to překvapí pokud víte, že velkou součástí příběhu bude i zármutek. Jenže to byl ten problém, příběh se mě vůbec, no dobře ne vůbec ale nijak zvlášť se mě nedotknul, nešel až na dřeň a spíš to klouzalo po povrchu.
Absolutně jsem se nedovedla ztotožnit s hlavní hrdinkou i přesto, že jí bylo přes 30 let (do té kategorie spadám i já) některá rozhodnutí pro mě byla dost nepochopitelná. Druhá část knihy byla daleko lepší a díky tomu dostává 3 hvězdičky.
Řekněme, že o téhle knize můžete říct, neurazí, ale ani nenadchne.
Kniha nebyla úplně můj šálek kávy... jsem zvyklá na jiný žánr, ale tohle jako odpočinkovka vůbec neurazí :)
Začátek se mi líbil a opravdu mě rozbrečel, střed knihy mi přišel takový bez ničeho, že jsem měla chuť knihu odložit, ale pak nastal zvrat, který mě do děje zase vtáhnout.. řekla Vych to asi tak, že mě to nenadchlo ,ale AI neurazil..
"Jsme kamarádky už od mých šesti, Molly. Znám tě líp než kdokoliv jiný. Takže vím, že máš na mnohem víc ... Zasloužíš si něco lepšího než ten přízemní život, do kterýho ses uvrtala jen z toho svýho podělanýho strachu ze samoty."
Byla to hezká knížka, i když vlastně začala na základě smrti. Dopisy psané od kamarádky, aby s ní mohla být ještě další rok, jí pomohly najít samu sebe. A jakmile se s tím smířila, tak i lásku pro život.
Kniha byla fajn. Přečtená jedním dechem. První část za mě byla rozhodně lepší, druhá mě zase tolik nebavila. Konec knihy ubíhal až moc rychle a působil neuvěřitelně. Nicméně příběh jako celek mě bavil. Bavila mě Molly a její život, hlavně změna v jejím životě. Její kamarádka, která ji k tomu vlastně pobídla. Navíc je kniha velmi dojemná. Už od první stránky. Krásné, silné přátelství od dětství, které rozdělí smrt. Opravdu velmi krásný příběh, u kterého si člověk hlavně odpočine.
Nejdřív jsem si říkala, že to bude příběh alá PS: Miluji tě, ale spletla jsem se a jsem moc ráda. Kniha se mi opravdu moc líbila! Navíc jsem vůbec nečekala tento děj. Hlavní hrdinové mi byli sympatičtí. Za mě rozhodně stojí za přečtení! Věřím, že se ke knize někdy vrátím.
Na první pohled jsem byla do knížky zamilovaná, její název, barvy. Po přečtení některých komentářů jsem měla lehkou obavu, zda nebudu zklamaná. Ale po prvních pár stránkách jsem věděla, že jsem si vybrala skvěle. Příběh si člověk musí hned zamilovat, postavy si oblíbit. Od půlky knihy jsem hltala stránku za stránkou a ke konci mnou projížděl mrazivý pocit. Je to oddychovější čtení, ale rozhodně za to stojí. Závidím každému, kdo si knihu může poprvé přečíst! Přeji všem krásné čtení, nebudete zklamaný! :)
Moc pěkná, čtivá kniha se zajímavým námětem, ikdyž těch změn k lepšímu bylo během jednoho roku trošku moc. K Marušce se nevyjadřuju, toho už bylo řečeno dost.
Jednoduché vyprávění k letnímu lenošení...příběh s dopisy mi připadal nápadně podobný s knihou P.S. Miluju tě, a to mně štvalo. Navíc francouzská Maruška a Germain s jeho omílaným: "koťátko moje", to nadchne sotva někoho.
Za mne ale jenom nuda, navzdory všeobecnému hodnocení.
Já nevím... Mám smíšené pocity. První co bych vytkla a zároveň to praští čtenáře rovnou do očí je jméno zesnulé kamarádky... Maruška. Nikdo se nebude zlobit, když řeknu, že tam vůbec nezapadá mezi ostatní jména a spíše mi dá každý za pravdu... Hrdinka mě nebavila. Do čtení jsem se nutila....až ke konci už šlo čtení samo až mě překvapilo jak rychle bylo utnuto...
Kniha me moc nenadchla Nesnasim, kdyz je original knihy z jineho statu, v tomto pripade Francie, a prekladatel pouzije Marušku?! Jako proc, proboha?! Ostatni maji sve originalni jmeno, a pak vam oci rve Maruška... Uz ze zacatku jsem chtela knihu odlozit, protoze mi to silene vadilo... Dala jsem knize sanci a namet je zajimavy, dopisy "ze zahrobi" taky super, ale zda se mi, ze to slo lepe zpracovat... Nejako jsem uplne autorce neverila, dokonce ani smutek ze smrti "Marušky" mi prisel jako konstatovani faktu, nikoli jako proziti emoce... Dobra oddechovka na cervnove horke dny....
Přesto, že jsem čekala něco jiného, přesto, že romány nečtu, přesto, že jsem věděla, jak to dopadne... Tak jsem si to neskutečně užila, někdy jsem si pobrečela, někdy se od srdce zasmála. I zvraty zde byly. Příběh je o velmi silném přátelství, o tom, jak se vyrovnat s bolestí, také ale o tom, že si každý zaslouží své štěstí, nejen se smířit s tím, co je dobré. Užila jsem si to, opravdu, už jen ten název. Budu doporučovat všude, knížka se čte sama.
Knihu jsem přečetla za 2 dny, příjemná oddechovka. I když kniha začíná velice smutně, ztrátou nejlepší kamarádky tak nakonec kniha není vůbec smutná a hodně krát jsem se u ní zasmála.
Téma není špatný nápad - slib žít naplno, anebo zde upravený žít za někoho - ale lehce pokulhávalo zpracování. Autorka někdy tlačí na pilu a „vnucuje“ čtenáři, co si má myslet - dobrý nápad, špatný nápad. Co mi dost vadilo bylo ne-francouzské „Maruška“ mezi všemi ne-českými jmény a překladatele v tomto nechápu:o((
Je jedno zda je někomu 30 nebo 50, když ztratíte nejlepšího přítele/přítelkyni je to šok a bolestná ztráta, která se nezahojí, jen bude méně bolet. Někdo, kdo vás znal skrz naskrz, bral vás tak jak jste ve všem a byl/a tu pro vás, přestože nemusel/a. Vydržet ve vztahu desítky let dá zabrat, je to vzácné, zvláště když je doba utíkat před sebemenší chybou, nic neřešit. Nebyla to vždy harmonie a ideál, ale přestáli jste všechny zkoušky, smáli jste se, brečeli nebo jste prostě jen spolu mlčeli….
Stručně - příběh je občas nadnesený a zábavný, občas naivní a nudný, záleží na osobnosti i náladě čtenáře. V každém případě se to čte svižně a lehce. Vzhledem k zápletce netřeba přemýšlet, jak bychom se zachovali my, ale určitě je to motivace pro zamyšlení, zda si alespoň někdy plníme své sny a přání. Ne za peníze a na Vánoce, ale třeba jen procházku s blízkým člověkem, prima večer nad nějakou hrou s dětmi, prostě jakkoli vyjet ze zajetých a často stejně otravných kolejí :o))
Nic převratného, hlavně zezačátku si chvíli říkate, že to bude kýč. Ale jakmile si zvyknete na autorčin autentický styl i humor a prostý způsob, kterým vypráví stane se z toho oddechovka co zhltnete raz dva - a ti kteří nejsou šťastní se svým životem možná konečně najdou sílu to změnit.
Když se má strhnout náplast, nikomu se do toho pořádně nechce. Protože ať už to uděláte rychle, nebo pomalu, vždycky to zabolí.
Zajímavá kniha se smutným příběhem. Přišlo mi, že se příběh najednou utnul... Ale téma knihy, aby se člověk zamyslel, zda v životě dělá co opravdu chce, bylo dobré.
Štítky knihy
dopisy psychologické romány romantika nový začátek ztráta blízkých
Slíbila jsi, že budeš žít i za mě
(SPOILER) Ja nejak neviem, malo by byť (vzhľadom ku mojim životným okolnostiam, keď možno nastane situácia, že by som za takú možnosť a šancu byť s mojím Willom ešte dlhšie aspoň prostredníctvom dopisov... viď moje komenty: Než jsem tě poznala, Hvězdy nám nepřály a pod.), ale nejak nebolo, skrátka tam niečo chýbalo, a pritom popis nového začiatku, knihovníckeho večera, tanca zmeny klímy a práce bol skvelý, zvraty v jej živote tiež, dokonca sa na konci zvedavý čitateľ dozvie, čo bolo v ďalších dopisoch, a to veľmi kvitujem, ale čosi... čosi mi chýbalo... alebo vadilo, žeby na vzťahu k rodičom a bratovi zosnulej, žeby na tehotenstve inej kamarátky, alebo pre mňa slabej charizme toho hlavného páru. Skrátka v tom závere som sa ja osobne zadrhla, ale objektívne pekné a premyslené, tak skúste tomu dať šancu a uvidíte ;)