Šlo povidlo na vandr
Jan Vodňanský
Hravé básně s veselými ilustracemi.
Přidat komentář
Tuto knihu jsem přes rok sháněla své nejlepší kamarádce, která se mi zmínila, že tuto knihu měla doma jako malá holka ještě, a že jí milovala. Teď má sama malou holčičku, čeká kluka, a já jí konečně sehnala, a samozřejmě jsem se na to čtení hned vrhla. :)
Jsou tu nádherné básničky, krásné obrázky a celé je to prostě moc povedené. Moc se mi to líbilo, dokonce jsem u poslední básničky měla slzy v očích, jelikož to pro mě byla tak známá říkanka, a byla úplně zapomenuta.
"Kolik je na světě očí, kolik je na světě snů, kolik se koleček točí, kolik je nocí a dnů..."
Vtipné básničky s dadaistickým laděním a výborné ilustrace Aloise Mikulky. Není co vytknout, oba autoři se očividně dobře bavili a vy se budete bavit také.
Milovala jsem od raného dětství když jsem ještě neuměla číst a babička s dědou dost trpěli ,stále mi ji četli. Mým dětem se také líbila.
Moc milá knížka nejen pro děti :-). Ach mé krásné dětství, plné něhy, lásky, štěstí... Kam si se to podělo? Proč si mě tu nechalo! :-)
Čtyři koně houpací
Honí auto šlapací
Sem a tam se houpají
Smutně za ním koukají
Celý den jsou na nohou
Dohonit ho nemohou
A to auto šlapací
Má z nich jenom legraci
Kdybych v něm však nešlapal
Nevědělo by jak dál
Koukalo by v rozpacích
Na ty koně houpací
:-):-):-)
Autorovy další knížky
1990 | Jak mi dupou králíci |
1975 | Šlo povidlo na vandr |
1985 | Hádala se paraplata |
2004 | S úsměvem idiota |
2007 | Moje tužka ušatá |
Naprosto legendární kniha, klenot české poezie (nejen) pro děti. Vlastně se divím, že se po vydání tohoto nepřestaly vydávat sbírky dětských básní. Za mě jednoznačně vrchol dětské poezie, půlku těch básní dodnes umím nazpaměť. Cokoliv, co přišlo pak, Povidlu nesahá ani po kotníky a vy víte, že mám pravdu.