Slony nezabúdajú
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483284/bmid_slony-nezabudaju-j22-483284.jpeg
4
452
452
Hercule Poirot série
< 35. díl >
Detektívku Slony nezabúdajú napísala Agatha Christie v roku 1972 ako posledný román, v ktorom vystupujú Hercule Poirot a autorka detektívnych románov Ariadne Oliverová. A práve pani Oliverová presvedčí slávneho detektíva, aby jej pomohol odhaliť pravdu o istom starom zločine. Pred dvanástimi rokmi sa na útese neďaleko sídla Overcliffe našli telá muža a ženy – boli to generál Alistair Ravenscroft s manželkou Margaret. Obaja zomreli na strelné poranenia, ale kto zabil koho? Bola to dohoda manželov o samovražde? Zločin z vášne? Alebo nebodaj chladnokrvná vražda? Poirot sa pokúša rozlúsknuť túto záhadu na želanie Celie, krstnej dcéry svojej priateľky Ariadne Oliverovej. Celia je dcérou zastreleného manželského páru a chce sa po rokoch konečne dozvedieť pravdu o smrti svojich rodičov. Hercule Poirot si postupne utvára obraz o starom zločine iba na základe jednotlivých svedectiev a vyhlásení svedkov a čím hlbšie sa ponára do vyšetrovania, tým väčšmi sa utvrdzuje v tom, že ak chýbajú fyzické dôkazy, treba sa spoľahnúť na to, že „staré hriechy vrhajú dlhé tiene“. „Brilantné… autorka nám prezrádza všetko, čo chceme vedieť, a napriek tomu tápeme až do samého konca.“ – The Times... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2021
,
Slovenský spisovateľ
Originální název:
Elephants Can Remember, 1972
více info...
Přidat komentář
Další úžasná Agatha!
Tentokrát jsem i já přišla na to, jak se všechno odehrálo a překvapivě mě to napadlo už v půlce knížky. Jinak samozřejmě neodolatelný Poirot a další pěkně vykreslené postavy.
Čtenáři si stěžují, že není z nejlepších autorčiných děl, ale záleží, co v tom kdo hledá. Pokud potřebujete adrenalin a hodně mrtvých (ještě víc než ve Vraždách v Midsomeru), pak si přečtěte Deset malých černoušků. Pro mě je kniha Sloni mají paměť druhá nejlepší od Agathy. Najdete v ní klid, i když jde o vraždu. A já měl klid vždycky rád. Vůbec mi ta poslední Agathina díla přijdou nejlepší, co napsala.
I když tato kniha nepatřila k nejlepším přečíst se rozhodně dala.
K 10 malých černouškům to má sice hodně daleko (rozhodně moje nejoblíbenější kniha od A. CHristie), ale když si vezmeme kolik bylo autorce roků když tuto knihu psala budiž ji to dáno k dobru.
Zápletka byla velmi jednoduchá. Už téměř v půlce knihy se dalo odhadnout jak to vše bude.
Kniha se mi líbila, ale není to zrovna jedna z nejlepších knih. Řekla bych, že o něco slabší, než jiné, co jsem od ní četla.
Musím přiznat, že jsem se tentokrát trochu nudila a dokonce se mi podařilo víceméně odhalit rozzuzlení, což mi na celkovém dojmu taky příliš nepřidalo. Zatím je to asi nejslabší kniha, s jakou jsem se u A. Christie setkala. Doufám, že už takové nebudou...
Skvělá kniha! S hanbou přiznávám, že moje první od Agathy Christie. Byla jsem celou dobu napjatá, jak se to všechno nakonec vysvětlí a nebyla jsme zklamaná.
Ač je to jedna z posledních knih autorky, mě se líbila. Řadím ji mezi ty oblíbenější od autorky. Mám ráda rodinná tajemství a záhady a styl zvolený v této knize se mi líbil. I když to nebyla typická detektivka a nestříkala krev.
Bohužel slabší zápletka, na rozdíl od většiny knih A. Ch. jsem si už v půlce domýšlela, jak to všechno bylo.
Příběh i pointa nebyly špatné, jen se mi zdálo, že autorka v tomto příběhu vůbec nezdůrazňovala charakteristické rysy detektiva a snad i paní Oliverové, která se vyskytuje ve více detektivkách. Občas se tyto hlavní postavy chovaly překvapivě odlišně než bych očekávala.
Sloni mají pamět je předposlední kniha, kterou velká Agatha napsala. Tehdy jí bylo už dvaaosmdesát a na knížce je to docela poznat. Znatelně chybí napětí, tempo je poměrně pomalé a ač kritika byla velmi smířlivá (k věku autorky, jejímu přínosu i kvalitám většiny prací) a ocenila výborné dialogy, vcelku všichni se shodují na tom, že jako detektivní román se "Sloni" příliš neujali a vesměs zapadli.
S každou ďalšou prečítanou knihou od Agatky vzrastá moja úcta a obdiv k nej ... a jej sa čím ďalej tým menej darí utajiť predomnou pravdu do poslednej strany :-)
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Líbil se mi rytmus vyprávění. Žádné zběsilosti pokud jde o akci či gradaci napětí. Dokonce, a to velmi oceňuji, se autorka vyhnula tak oblíbeným za vlasy přitaženým náhodám a pidipravděpodobnostem, s nimiž tak ráda ve svých knihách pracuje. Dějové linie plynou pozvolna a jako poslušné přítoky se bez bouření a pěny vlévají do jediného, logického příběhového proudu.