Sloužím vlasti
Ivan Kožedub
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445546/mid_slouzim-vlasti-Mnu-445546.jpg
4
20
20
Autobiografická knihy Hrdiny SSSR. Popisuje svůj život od dětství až po kariéru bojového letce během II.světové války.
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 1951 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihyOriginální název:
Služu rodině, 1950
více info...
Přidat komentář
....moje první přečtená válečná kniiha - někdy okolo roku 1959
...a byl jsem lapen pro světový válečný román ....
nostalgie proto 321%
Po dlouhých letech se mi dostala do ruky kniha Sloužím vlasti. Četl jsem ji někdy kolem roku 1965, to jsem ji přímo hltal, protože se mi líbila letadla. Tak jsem se rozhodl, že si ji upravím do čtečky a četl jsem ji již trochu s odstupem roků. Bohužel, jak je tady již několikrát napsáno ...
Ale souhlasím s Bránologem, je to nostalgie.
V detstve som toto čítal asi 5x. Preto dávam plný počet. Za tie chvíle strávené na sedačke u starých rodičov, pod dekou a s hlavou v oblakoch. Áno, poplatné dobe. Písal to predsa dôstojník Červenej armády. Takže povinná komunistická propaganda tam je tiež. Ibaže, detský mozog tieto veci dokáže s prehľadom vytesniť a odignorovať. A zostane len nádherné dobrodružstvo o lietadlách a lietaní...
Četla jsem v rámci čtenářské výzvy jako oblíbenou knihu mých rodičů. Asi první třetina se ještě nějak dala, ale pak už tam té angažovanosti bylo víc a víc až to bylo místy nečitelné. Navíc jazykově také žádný skvost - těžko říci, jak moc je to dáno překladem. Chápu ale, že tenkrát asi jedenáctiletému tátovi, který tam viděl příběh obyčejného kluka, přátelství a leteckých bitev, se to mohlo líbit.
knihu jsem dostala od otce, který ji hltal jako 15ti letej kluk, hltala jsem ji ve svých 10 letech a chtěla lítat s Váňou Kožedubem...(euforie z lítání se kamsi vytratila a nyní se lítat bojím)
Ve své době jsem ji přečetl jedním dechem - byl pro mne ( jako pro malého kluka ) hrdinou, i když on jím bezesporu byl, jakožto letecké eso Rudé armády. S odstupem let ji také hodnotím na tři.
Kdysi v dětství jsem tuhle knížku objevil doma a přečetl. Tenkrát se mi to líbilo - byla to doba, kdy jsme byli masírováni komunistickou ideologií a hrdinové sovětské armády byli vzorem pro každého kluka. Popisování leteckých soubojů z války bylo velmi dobrodružné čtení a nebyl problém vklouznout do role tohoto hrdiny v sovětském stroji.
Je to poplatné době a v dnešním měřítku určitě trochu naivní dílo, ale z nostalgie ho hodnotím 4 hvězdami.
Hodnotit nebudu, jde o vzpomínky letce, nikoli spisovatele. Je zajímavé sledovat cestu hocha z malé vísky do kokpitu válečného letounu.
Tato kniha je velmi poplatná své době a tehdejší oficiální propagandě, přesto je zajímavé si ji přečíst jako doklad o způsobu myšlení tehdejších lidí a o tom, čemu všemu byli schopni uvěřit, včetně nekritického zbožšťování Stalina.
Snadno se však kritizuje s odstupem 60 let, bůhví, jak bychom na tom byli my, žít v takové době. V každém případě je postava kapitána Kožeduba obdivuhodná svou cílevědomostí a pevnou vůlí. Také popisy leteckých bitev jsou velmi zajímavé - jsou možná nejlepší částí knihy, protože tady je Kožedub asi nejvíce sám sebou.
Rusko člověk zná jinak, tak při dnešním válečným konfliktu člověk vrtí hlavou. No pochopitelně tam byl ruský heroismus a vzhledem k tomu, že se jednalo o bojového letce tak se přiznám, že mě to moc nebavilo