Slova, která jsem si přál napsat sám
Robert Fulghum
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/143256/slova-ktera-jsem-si-.jpg
4
244
244
V knize Slova, která jsem si přál napsat sám se Robert Fulghum vyznává ze svých inspirací – každého člověka a jeho myšlenkový svět utvářejí knihy, které četl, a lidé, s nimiž se setkal. S pokorou sobě vlastní autor ukazuje literární svět, jejž si nosí uvnitř, a předává ho tímto dál.
Literatura naučná Citáty a přísloví
Vydáno: 2012 ,Originální název:
Words I Wish I Wrote, 1997
více info...
Přidat komentář
Za mě zklamání. Asi jsem četla jinou anotaci v rezervačním systému veřejné knihovny, ale čekala jsem něco na styl “Všechno, co potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce” či něco na způsob autorova psaní. Vycházela jsem z toho, že autor nějakým způsobem píše a jeho styl psaní mi vyhovuje plus oceňuji danou hloubku, příp. i humor, v textu se vyskytující.
Ale toto byl přešlap vedle. Nevadilo by, kdyby kniha v českém jazyce nikdy nevyšla, ale oceňuji snahu překladatele, neb dle strany 220 nebyl překlad některých citací vůbec jednoduchý. Název knihy sám o sobě je hodně zavádějící. Ale jinak moje chyba, měla jsem číst anotaci zde a ne v katalogu veřejné knihovny.
Narážky na šedesátá léta (“Toto snad nezná jen ten, kdo v šedesátých letech nežil.” + v jistém smyslu slovní výsměch tomu, kdo žil v šedesátých letech a nezná danou citaci) už byly v nějaký moment vyloženě otravné a citáty mě oslovily tak dva (a to mám ráda zamýšlení nad skutečnostmi i hledání hlubšího smyslu). Jako bonus navíc pár nezáživných textů (a ty rádoby záživné mnohdy bloudí od tématu k tématu, takže výsledná hodnota textu pro čtenáře je nulová) a po pár citacích následuje popis jak k maturitě ve smyslu co který citovaný dělal, v jakém období psal atd.. Možná bych k těm medailonkům citovaných byla shovívavější, ale když se Vám líbí cca 2 citáty z celé knihy, tak Vás to prostě chtě nechtě ubíjí.
Naprostý souhlas s uživatelkou Anilkou13, která zde napsala: “ Jestli i tento velký autor vydá něco takového, pak může být spisovatel úplně každý.”
Uděluji dvě obligatorní hvězdičky autorovi za snahu, celému týmu potřebnému k vydání knihy (anglické i české verzi), překladateli (který to dle strany 220 neměl jednoduché) a příp. i jeho týmu (lidem, který mu s překladem citací pomáhal).
Drobná kniha, díky které jsem objevil spoustu nových autorů a jejich zajímavých děl.
Krásně promyšlená kniha.
Robert Fulghum své myšlenky a postřehy obohacuje citáty slavných (nebo naopak), vše se dokonale propojuje.
"Nic mě s druhým člověkem tak rychle nesblíží, jako když vím, čemu se směje. A ve vztahu dvou lidí není nic cennějšího než společný smích od srdce. Snad vůbec nejmoudřejším rčením je ona věčná, nikdy nerezavějící pravda, že kdo se hodně směje, bude dlouho žít. " .... R.F.
Jak už název knihy napovídá, nejsou zde Fulghumovy myšlenky, tak jak je znám a miluji. Autor sepsal citáty od slavných lidí, které ho v životě nějak ovlivnily. Navíc nám každého autora zmíněného v knize krátce představil. No, špatné čtení to nebylo. Citáty mám ráda a i tady jsem ji jich pár našla a poznamenala. Navíc jsem zase o trochu více poznala Fulghumovu osobnosti.
Nicméně, vnímám tu knihu jen jako takový ,,dodatek" k autorovi. Příjemný, ale přesto průměr.
Chápu poselství knihy, ale nějak mě to nechytlo. Neříkám, zatoužila jsem si přečíst asi dalších X knih, ale nějak mi tam chybí to něco, co mají ostatní knihy. Nicméně ten "jazykolam" jsem si výborně užila.
Rozporuplný pocit. Fulghum nabízí citáty lidí známých i neznámých k zamyšlení. To jsem při koupi věděl a čekal jsem, že to asi nebude klasika za pět hvězdiček. Problém je s tím, že mě některé citáty neoslovili a tím pádem trpí můj dojem z celé knihy.
To je celý Robert. Nenásilně nám podsouvá myšlenky v podobě citátů slavných i naprosto neznámých lidí, nad kterými se musíme chtě nechtě zamyslet. Zajímavé odhalení autorových filosofických postojů. Až je škoda, že těch citátů bylo málo.
Tady jsem sázela na autora. Líbil se mi název a jtak jsem si ji přinesla z knihovny domu. Těšila se na ni několik měsíců - na kvalitní literaturu. Velký omyl! Jestli i tento velký autor vydá něco takového, pak může být spisovatel úplně každý. Kniha je plná slov převzatých od jiných autorů, která zapůsobila na Fulghuma s jeho komentářem typu - tento autor je zástupcem humanismu a psal v letech XY.. Absolutně vůbec nechápu účel vydání této knihy.
Nadčasová kniha. Je z nej cítiť istá zrelosť a hĺbavosť, ktorá človeka zasiahne aj po rokoch. Nijaké sladučké nezmysly, skôr veci, ktoré človeka donútia sa zamyslieť. Všetko napísané štýlom, ktorý zahreje.
Rovnako ako autor myšlienky, aj ja však túto knihu posúvam. Jedno prečítanie stačilo.
Pro mne velmi důležitá a cenná kniha, která mi dovolila nahlédnout na způsob, jakým si vytváří názory a postoje člověk, který prostřednictvím svých knih - včetně této - ovlivnil a obohatil můj duševní svět.
Autor publikuje citáty slavných i úplně neznámých lidí, takové citáty, které se mu líbí a se kterými se ztotožňuje. Je to knížecka,která slouží k zamyšlení nad různými tematy!
Tento autor začal publikovat až v 50 letech - v době, kdy měl pocit, že už má čtenářům co předat...
V této knize uvádí citáty, které ho v životě ovlivnily - některé uvádím :
...člověku lze vzít vše až na jedinou věc, a sice tu poslední z lidských svobod - svobodu rozhodnout se za jakýchkoliv okolností pro vlastní postoj, pro vlastní cestu... /Vikor Frankl/
Na otázku, jestli jsem pesimista nebo optimista odpovídám, že mé vědění je pesimistické, zato však má vůle a doufání optimistické /A. Schweitzer/
Opravdu nemusíš nic být.
A nemusíš nic dělat.
Opravdu nemusíš nic mít.
A nemusíš nic vědět.
Opravdu se nemusíš něčím stát.
Ale...
Je užitečné pochopit, že oheň pálí,
a že když prší, tak je hlína mokrá...
/výrok z japonského svitku v budhistickém klášteře/
...v drobných věcech spolehni na rozum, ve velkých věř srdci.../S. Freud/
Ano, je moudré poslechnout myšlenky jiných - a třeba se i s nimi ztotožnit...
Je zajímavé si přečíst, co inspirovalo Fulghuma v životě i při psaní. Skvělé, že posílá tyhle myšlenky dál.
Na pavouka jsem si začal hrát/a utkal nitku v krátké době/bych se nikdy nemusel bát/že bych snad ztratil cestu k tobě…
Moc pěkné zamyšlení...
Robert Fulghum sesbíral všechno co je pro něj důležité a vznikla z toho krásná kniha. Jediné mínus je, že byla na mě moc krátká. Mohla mít o pár citátů a myšlenek více.
Obsahuje spoustu citátů, některé jsou čtivé, jiné méně. Z Fulghumových knížek pro mě ta nejméně zajímavá.
Něco se mi líbilo víc a něco míň.. Knížečka obsahuje nejeden zajímavý citát či moudro a získal jsem díky jejímu přečtení tipy na jiné knihy.
Na začátku čtení jsem si říkala, že to bude další knížka od Fulghuma, co se mi nebude líbit (což jsou kromě školky asi všechny ostatní). Ale teď po jejím dočtení, a když se dívám, co všechno jsem si opsala. Citáty, které mě pobavily, dojaly svou hloubkou nebo ty, se kterými naprosto a úplně souhlasím. Autory a jejich díla, která si chci přečíst, ať už kvůli urývku v této knize nebo ze zvědavosti, když o nich autor tak pěkně píše.
Ta knížka je krásná.
Řadím se k těm, které tato kniha zklamala. Čekala jsem klasického Fulghuma, ale bohužel... citace jiných osobností mě až na pár výjimek neoslovily.