Slovácko sa súdí aj nesúdí
Zdeněk Galuška
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56524/bmid_slovacko-sa-sudi-aj-nesudi-uZb-56524.png
5
175
175
Svazek obsahuje dvě úspěšné knížky lidového humoru z moravského Slovácka.
Přidat komentář
I v tomhle případě jsem znal nejprve seriál, až pak jsem si přečetl knihu a v téhle perspektivě to bylo vlastně docela zklamání. Seriálové příběhy jsou zpravidla propracovanější, s dobře promyšlenou pointou. Naopak v knižní podobě jde skutečně mnohdy o pouhé soudničky. Prostý záznam události a vyneseného rozsudku. To, že příběhy jsou situovány do jediné vesnice a mezi relativně malou skupinu osob bylo původně dáno zřejmě hlavně snahou popisované případy anonymizovat. Až v povídkách sepsaných pro knihu "Slovácko sa nesúdí" se objevují "osobněji" laděné příběhy, například "Stařeček válčijú" nebo "Šlahačka". V tomhle případě by mě ovšem zase zajímalo, do jaké míry jde o reálné příběhy a kolik je v nich naopak nejrůznějšího přehánění a "pábení". Upřímně řečeno bych byl radši, kdyby ty příběhy víc vypovídaly o skutečném tehdejším venkovském životě a míň o fantazii autora nebo lidí, jejichž historky autor zapsal. Mimo to mě často překvapovalo taky to, jak jsou mnohé ty příběhy nesmírně kruté ale je mi jasné, že tohle naopak tehdejší život a jeho hodnoty odráží velmi věrně. Skvělé je samozřejmě to, jak dobře kniha odráží tehdejší slováckou mluvu. Měl jsem často chuť číst si nahlas, i když slovácky jinak mluvit neumím... Celkový dojem: 75%
Roztomilé příběhy napsané krásným jazykem. Ač je to vlastně často provázené násilím, je to vždycky provázené humorem a vyzní to i přesto tak nějak hezky. V knize navíc najdete plno zdařilých kreseb, které dobře podbarvují děj a vykreslují postavičky ze Slovácka.
K této knize se mohu vracet neustále. Je to úžasné dílo plné humoru a nářečí nemá chybu.
Mně se zase nejvíc líbil Obušek "Orlího drápu" a teď nevím, jak se příběh jmenoval, ale bylo to o tom, jak Jura nebo kdo, zastřelil divočáka a šel si půjčit saně k hajnému.
Vlastně, člověk neví, co je lepší. Výborná kniha.
V mém dětství tako kniha nechyběla snad v žádné domácnosti. Já se dokázala při čtení povídek smát a smát až mi slzy tekly :-)). Hlavně mne jako dítě rozesmály ty nadávky po nářečí :-) ... Ale nejvíc mi uvízla v paměti -Tragédyja "Škrk do rži"- ... při ní jsem nemohla skoro až číst jak jsem to před sebou živě viděla ... a smích nešel zastavit :-).
"Host do domu - čagan do ruky!" Skvělá humoristická kniha, vtipné příběhy z Moravského Slovácka, které doplňují pěkné kresby Zdeňka Galušky. Vždy, když potřebuji zvednout náladu, sáhnu po knize.
Tuto knížku si dvakrát tolik užijí lidé, kteří na Slovácku vyrůstali a víja, jak to tam chodí. A mohou si zavzpomínat na obdobné příběhy, které sami zažili.
V mém mládí jsem viděla seriál "Slovácko sa nesúdí " se skvělým obsazením -- Jozef Kroner a Oldřich Velen. Tenkrát se mi seriál moc líbil. Vzpomínka na nedělní dopolední seriál v osmdesátých letech, ve mně vyvolala chuť přečíst si tento knižní skvost. Tato kniha je knihou, která potěší, pobaví a člověk přijde na jiné myšlenky. Mně se moc líbila.
Tuto knihu nejde nemilovat. Jde o soubor povídek z dvou předchozích knih. Vtipné příběhy místních lidiček ze Slovácka, jejich starosti i slasti života, které svým osobitým humorem vyprávjajú strýček Pagáč. Na nářečí si rychle zvyknete a budete se jen náramně bavit.
Tuto knihu mám ve své knihovně mezi oblíbenými skvosty a budu ji určitě číst ještě několikrát. Hodně málo knih mě dokáže tak rozesmát jak tato. Nářečí kterým je kniha napsaná mě vůbec nevadí protože na Slovácko to mám jenom pár kroků. Dobré vínko a plkání při jeho popíjení mám moc rád.
Jako poloviční Moravák jsem si knihu nemohl nechat ujít a je fakt skvělá! Zasmál jsem se a pobavil, jak už dlouho ne. Na nářečí jsem si zvyknul raz dva a teď jdu mrknout na seriál :).
Ze Slovácka pocházám, rovnů z mikroregionu Horňácko, tož to tady néjde ináč než za 5*.
Bichla plná vtipných príběhů ze života v téjto krásnej oblasti.
„Protože v celém vagóně už ostál enom taký přísný pantáta, zesypaly sa děcka na něho jak ose na zhnilú hrušku. Dyž mu vyvlékly šňúrky z botů a ukrútily tři bombíky od vesty, to ešče vydržál. Dyž mu ale malý Jožka přilepíl báleš trnkama na koleno a Francek praščíl zlatýma hodinkama o lavku, že v nich enom křuplo, vyletěl ven jak z kanóna, bácl dveřama, že sa všecky děcka sjely průvanem až pod okno, a zařvál: ‚Herodes - to býl král!‘“
Nejdříve jsem s formou trošičku bojoval, ale jakmile uběhla první desítka stran, propadl jsem kouzlu malebného Slovácka navždycky. Především pak nápaditým přirovnáním, kterými Zdeněk Galuška rozhodně nešetří. Občas je sice vyprávění lehce předvídatelné v pointách, ale to zas vynahrazuje krátký rozsah epizod a hlavně nenásilná jazyková virtuozita. Na někoho může být všeho toho nářečí moc, text už od začátku působí čertovsky nesrozumitelně, ovšem kdo má trpělivost, snadno se adaptuje a pak už si až dokonce užívá venkovské tahanice o kdejakou malichernost.
Knihu mám ráda, četla jsem ji už několikrát, vracím se k ní, když potřebuji povzbudit a pobavit.
Po shlédnutí seriálu jsem myslel, že knižní předloha nemůže být lepší, než herecké výkony v hlavních rolích Ale - kniha je nejen rozsahově větší, ale především je jednoduše skvělá! Ty malicherné i naprosto zásadní každodenní starosti, to množství krásných přirovnání v každé povídce, ta nikdy nechybějící halúzková, to prosté podání neobyčejného a skvělého humoru... Jedna z TOP knih našich autorů.
Není možné, aby člověku veselé a zábavné příběhy dědečka Pagáče nepřirostly k srdci. Z příběhů na Vás dýchne krásný duch Moravy a líbeznost dob již minulých.
Pan Galuška napsal knihu ze Slovácka, kam se ráda vydávám na výlety. A také se ráda vracím k jeho humorným příběhům.
Část díla
"Prééét – a masóóó!"
Aj kameň nekdy změkne
Ale co poledačem, osobko!
Chrústi
Čím vaši maměnka tlučú mak?
Autorovy další knížky
| 1972 | Slovácko sa nesúdí |
| 1969 | Slovácko sa súdí |
| 1987 | Slovácko sa súdí aj nesúdí |
| 1977 | Stařeček Pagáč vyprávjajú |
Tuhle knížku jsem objevila v knihovně mých rodičů asi ve 14 letech.
Na první počtení mě chytla za srdce a za bránici - smála jsem se nahlas, až mi tekly slzy. Začala to se mnou číst i mamka, a smály jsme se obě.
Hlášky typu ,,namotaný jak špulka", ,, zežraný jak Karkulka", ,,joj, jokes, cvokes hřebíkos" nebo ,, strč si ty saně do řiti, pajtášu šmatlavý" nás obě dostávají do kolen dodnes, a to má moje mamka už 78 roků.
Nedám knihu z ruky a když potřebuji zlepšit náladu, je to jasná volba.