Slovenské rozprávky
Pavol Dobšinský
Milí rodičia a deti, prichádza k vám výber tých najkrajších slovenských rozprávok, zozbieraných medzi obyčajným ľudom, majstrom nad majstrami, v novom prerozprávaní a s novými čarovnými ilustráciami. Doprajte si oddych, zábavu, ale i poučenie v rozprávkach, ktoré pozorne počúvali za dlhých zimných večerov naše babičky a dedkovia, a ich rodičia a babičky a dedkovia, keď boli ešte malými deťmi. Tak ako oni, i vaše deti môžu opäť prežívať dobrodružstvá, boj dobra so zlom, poraziť zlého černokňažníka, či prekábatiť čerta. Nové vydanie.... celý text
Přidat komentář
Nemůžu být objektivní, na tomhle jsem vyrostl. Slovenčina knižní, archaická v tom nejlepším slova smyslu - bohatá, opravdový poklad. A obsah? Holt místy fakt drsný, tak na půl cesty mezi bratry Grimmovými a laskavou jemností Němcové.
Další z pokladů od mé kmotřičky. Ty pohádky jsem milovala. A na rozdíl od mých vrstevníků jsem věděla,co je to tátoš..například.
Nezabudnuteľná spomienka na detstvo v podobe skĺbenia národných rozprávok a prekrásnych ilustrácií Ľudovíta Fullu.
Zjistila jsem, že tyto pohádky mám už 47 roků - české vydání z roku 1971. V dětství jsem je četla vícekrát a za ta léta jsem se k nim vracela a ráda jsem si je do výzvy znovu přečetla. Až podle DK jsem zjistila, že vlastně mám jen zlomek Dobšinského sběratelského díla s 1. a 2. dílem Slovenských pohádek. Od dětství se mi v těchto knihách líbily Fullovy barevné ilustrace
Jasné, ako dospelý by som mohol kritizovať podobnosť a neustále opakovanie tých istých motivov, ale bol by som blbec , pretože nejde o autorské dielo, ale o rozprávky ktoré napísal sám život. O bohatstve, hrdinstve, ďalekých krajinách, o všetkom, čo tunajší ľudia, ktorí si tieto rozprávky po pokolenia predávali, nemali. Naviac sú to rozprávky skrz na skrz pretkané veľmi temnou atmosféru, vďaka čomu mi mnohé scény dodnes tuho utkveli v pamäti.
Knihu som si precitala v rámci kniznej výzvy. Vybavili sa mi prijemne, nostalgicke spomienky na detstvo. Bolo fajn znova si mu předčítat.
Nic proti pohádkám, ale pamatuji si jako kluk, když jsme četli pohádku Nebojsa, tak to bylo jak v hororu :-)
Malým dětem bych to určitě nečetl.
.Malá ukázka: Nebojsa se nemohl dočkat deváté hodiny. Odebral se na věž, a jak tak hmatá potmě nahoru po schodech až pod zvony, tu na místo provazu nahmátne oběšencovi nohy. Jiného by na místě trefil šlak, ale Nebojsa, třebaže si nemyslil jinak než, že to tam visí mrtvý zvoník, chytil oběšence za nohy:
,,No počkej," povídá, ,,já tě odnaučím toulat se po smrti!" A tahal co mohl za ty nohy a poctivě zazvonil. Ale oběšenec se mu utrhnul od břevna a hlava se kutálela na jednu stranu a tělo dopadlo na druhou, jen to žuchlo. :-))
Na tuhle knížku ráda vzpomínám. Když jsem byla malá, táta mi z ní četl a překládal před spaním.
Štítky knihy
pohádky pro děti pro mládež lidová slovesnost slovenské pohádky
Část díla
Autorovy další knížky
1974 | Prostonárodné slovenské povesti I. |
1995 | Sůl nad zlato: Ze sbírek lidových pohádek |
2007 | Trojruža |
2016 | Slovenské ľudové rozprávky |
2007 | Zlatá kniha rozprávok Pavla Dobšinského |
Milované pohádky dětství