Slunce nad Slavkovem
Dušan Uhlíř
Rudé slavkovské slunce je už více než dvě století spojováno s Napoleonovým vítězstvím v bitvě, která byla do té doby snad největší a nejkrvavější v dějinách. Na obou stranách tehdy bojovalo 170 tisíc vojáků. Během krátkého zimního dne jich padlo přes 20 tisíc. Další umírali po bitvě na následky zranění a epidemie tyfu. Českého historika přitahuje na Slavkovu skutečnost, že k této bitvě došlo na našem území. Z českého pohledu je to tedy událost světová i regionální. Bojovali zde sice vojáci tří armád, ale jevištěm byla moravská půda a místní obyvatelé válkou trpěli ne méně než vojáci. Tato knížka podrobně sleduje jak události bitvy, tak i její diplomatickou předehru a rovněž ohlasy, které vyvolala v tehdejším světě.... celý text
Přidat komentář
Stejně jako celé, rozjitřené a obrovské bitevní pole převážně pidi obcí a malých městeček na jihu Moravy, i já jsem měl v takřka poslední fázi oné rekapitulace dne 2. 12. 1805 co dělat, abych se prokousal. Autor si mne připoutal a již mne nepustil. Přiznávám, z Pana Uhlíře jsem vycházel, protože napsal v průběhu let celou řádku pozoruhodných děl, spisů, stafáží, které se týkaly a týkají našich i světových dějin. Skoro bych řekl, že dnešním pojetím sebeprezentace, coby úspěšného historika se silným přilnutím ke géniu loci se Dušanu Uhlířovi vyrovná, nebo možná lehce překoná jedině snad Petr Čornej. Měl jsem tu možnost čísti vůbec první vydání Mladé Fronty z roku 84, kde na přebalu ční plátno „Bataille d’Austerlitz" od barona Gérárda, které si u něj objednal samotný Bonapart. Pan doktor Uhlíř, jenž je stále na živu (a to je moc dobře, páč může svoje poznatky předávati novým kolegům, historikům) naprosto bravurně vyjma vojenských dispozic popisuje stavy obou resp. všech tří armád, kdy poukazuje jak na benefity, tak především na citlivá místa, od obyčejných vojínů počínaje, konče u všech generálů a maršálů. Osobně Pana Uhlíře podezřívám, že jeho přidruženou doménou je kartografie s geografií. Jeho popis všech míst, všech zákoutí, všech potencionálních semenišť bojůvek, to jsem snad u žádného odborníka jeho typu nezaznamenal. Je nezpochybnitelné, že francouzská anexe a gloriola Napoleona, zanechala na obyvatelstvu minimálně moravském značný vliv. Koneckonců, jak sám literát uvádí na konec: „...Návštěvník končí prohlídku bojiště. Odbočí za Slavkovem doleva a přes Křenovice a Praci dospěje k 'Mohyle míru'. Mine cestou hromadné hroby obětí bitvy. Má dost příležitostí k zamyšlení nad smyslem jedné války, která zasáhla naše území." Pane Uhlíři, bravo. 95%.
Základná práca o bitke troch cisárov pri Slavkove, ktorá žiadnemu záujemcovi o toto obdobie jednoducho nemôže chýbať v knižnici. Vzácne sa v nej snúbi čitateľská atraktívnosť s hĺbkou a detailnosťou pohľadu.
Mám první vydání z roku 1984, to druhé z roku 2010 mělo být snad ještě doplněno. Literatura faktu se mně líbí a tato kniha mi přinesla spoustu informací o této velké bitvě na našem území . Děkuji pana Uhlíři.
Jedna z mých oblíbených knih a to už kvůli Slavkovu. Při dnešních nových informacích již asi nebude tolik dokonalá. Nicméně pořád se v knize najde dostatek zajímavých informací. Uvidíme jestli J. Kovaříkovo chystaný Slavkov bude lepší.
Autorovy další knížky
2010 | Slunce nad Slavkovem |
2015 | Drama Bílé hory |
2001 | Mezi rozkazem a svědomím |
2001 | Češi na cestě stoletím |
1998 | Černý den na Bílé hoře: 8. listopad 1620 |
Podobne ako u Kovarikovho Slavkova 1805 ide o velmi kvalitne napisanu knihu o jednej z naikonickejších bitiek dejín. Absentuje tu však vacší počet máp a nákresov a v porovnaní s Kovaríkom autor využíva podstatne menej spominok účastníkov bojov.