Slunečná farma
Hana Klenková
Malou Miki najde strážník, "káp" na newyorském předměstí. Její matka, přezdívaná Irská Mary, nutila zbídačenou dcerku krást, aby měla peníze na jídlo a především alkohol, kterému tolik holduje. Policista však věří v Mikinu nápravu a pošle děvčátko do vzdálené Slunečné farmy, nápravného zařízení pro opuštěná nebo špatně vychovávaná děvčata, která se dostala na scestí.... celý text
Přidat komentář


Takže další coming out. Ano, přiznávám, že občas čtu dívčí romány! Tenhle jsem našel kdysi u babičky na chatě a četl ho tam každé prázdniny. Hned v první kapitole jsem se dozvěděl, jak se řekne anglicky polda. A osudy Miki, hladové holčičky z newyorkského slumu, která se stane bohatou krasavicí, ale nechce zapomenout na svůj původ. Zajímavý příběh, archaický jazyk, docela se mi to líbilo!


Kolikrát jsem přečetla tuto knihu, když mi bylo náct už nevím, ale po x letech jsem se díky výzvě ke knize vrátila a rozhodně není čeho litovat. Mnohé pasáže z knihy jsem si pamatovala. Příběh malé Miki je srdcervoucí a jak šel čas, začala se formovat Mikiina povaha. Dívka nezapomněla na svůj původ a raději zvolila život jako pomocnice sobě rovných než život v přepychu.


Smutný příběh. Jak se malá Miki dostane z bídy na Slunečnou farmu a tam se rozvíjí její osobnost. Poté bydlí s farářem a nakonec s tetou, která ji vede na scestí. Být bohatá a žít se svojí láskou nebo si uvědomit odkud pochází a jít si za tím?
Ani jedna varianta ji neudělá šťastnou. Dostává se na dno a ztrácí víru.... A v té chvíli se objeví lékař a otevře ji oči. Naštěstí prozření.
Dle obálky a názvu jsem se domnívala, že půjde o oddychové čtení, ale nikoliv. Autorka ukázala, jak je svět prohnilý a co jsou lidé schopni udělat. Také však ukázat víru v sebe sama a lepší život. ????


Začátek knihy se mi líbil, příběh malé Miki se vyvíjel a mělo to spád, od půlky dosti zdlouhavé čtení o ničem. Hodnotím průměrně. :-)
Štítky knihy
dětské domovyAutorovy další knížky
1948 | ![]() |
1947 | ![]() |
1978 | ![]() |
1941 | ![]() |
1972 | ![]() |
Tuto knihu jsem četla někdy v hluboké minulosti na základní škole. Teď jsem jí objevila v čekárně v Motole a myslela jsem, že jí tam pak zase nechám. Nenechala, vzala jsem si jí domů a přečetla celou. Životní osudy malé Miki, odebrané ze slumu a umístěné v polepšovně by byl banální. Ale kupodivu mě to zaujalo i dnes a přečetla jsem celou. Na rozdíl od tehdejšího čtení jsem tam dnes viděla ale jinou obsahovou linku. Ano, je to poplatné době, ale to je právě zajímavé, poznat myšlení a smýšlení několika vrstev tehdejší společnosti -od vnějších znaků přes náznaky sociálních vztahů až ke smýšlení členů různých vrstev společnosti.