Slunečné dny a mořský vánek
Carole Matthews
Na trajektu směřujícím na ostrov Wight opouští Jodie svůj londýnský život, kariéru i manžela. Má v plánu uchýlit se načas na bratrův útulný hausbót Slunečné dny, kde doufá, že nalezne ticho a klid. Jenže od chvíle, kdy vstoupí na palubu, je jasné, že to nebude ani trochu jednoduché. Pokud tam zrovna není výstřední Marilyn, která se velmi zodpovědně ujala úkolu se o Jodie starat, pak je tu Ned, hlučný sochař z vedlejšího hausbótu. A jak má Jodie přemýšlet, když z něj nemůže spustit oči?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , CosmopolisOriginální název:
Sunny Days and Sea Breezes, 2020
více info...
Přidat komentář
Autorka CAROLE MATTHEWSOVÁ u nás nie je celkom neznáma. Preložené sú už tri jej knihy do slovenského jazyka. Moje stretnutie s Carole bolo ako prvé rande, plné zvedavosti a očakávania.
Po tohtoročnej, nekonečne dlhej zime, som mala chuť na niečo, čo mi pripomenie leto, trochu tepla, vôňu mora a čas ničnerobenia. Obálka aj názov knihy vo mne evokovali všetko, po čom som túžila siahnuť a anotácia tiež neznela zle. Aké však bolo v skutočnosti čítanie knihy SLNEČNÉ DNI A MORSKÝ VÁNOK ?
Do príbehu som sa začítala hneď s úvodnými riadkami. Namiesto ľahkej oddychovej letnej knihy som ale dostala naservírovanú depresiu, žiaľ, smútok a ženu, ktorá sa s tým chcela vyrovnať (či utápať?) o samote. Celé jej trápenie si so sebou vlečie z Londýna. Uchýli sa na bratov hausbót v domnení, že bude sama a premýšľať nad ďalšími krokmi v živote. Nemôžem povedať, že by som s Jo nesúcitila. Aj keď nám autorka naznačuje, čo stojí za zármutkom hlavnej hrdinky, konkrétne príčiny odhaľuje len postupne, no myslím, že každá žena, čitateľka, vytuší tie pravé dôvody. Tu sa musím pozastaviť. Problémom vôbec nie je fakt, že čitateľ vie odhadnúť príčiny zlomeného srdca Jo. To ani nie, pretože autorka sa pekne vyhrá so slovíčkami. Užívate si atmosféru, ktorú zvolila pre tento príbeh. Problém môže nastať pre mnohé ženy, pretože Carole sa do oddychovej knihy rozhodla vložiť neľahkú tému. Keby jednu! Hneď dve, pre mnohé ženy pálčivé témy, ktoré sú citlivé, bodajú do sŕdc, vyvolávajú bolestné spomienky, či trpkú skutočnosť. Nemôžem tvrdiť, že by upozornenie na tieto odhalenia knihy odradilo čitateľky, niektoré možno áno, no myslím, že pre mnohé je práve toto neželané otváranie rán. Neprezradím nič konkrétnejšie, pretože s týmito udalosťami úzko súvisí príchod Jo do zátoky Cockleshell Bay a jej správanie. Spôsob akým sa vyrovnáva s momentálnou psychickou záťažou maximálne schvaľujem.
“S niektorými vecami v živote sa jednoducho nedá bojovať.
Jodie sa spoznáva s miestnymi obyvateľmi, umeleckým rezbárom Nedom, excentrickou Marilyn, majiteľkou kaviarne Idou a “živou sochou Georgom. Nájde si spoločnú reč s každým z nich, na oplátku ju prijmú medzi seba a snažia sa zmazať smútok z jej očí. Postupne sa Jodie rozpadávajú múry nedobytnej pevnosti, ktorú okolo seba postavila po všetkom, čím si prešla. Jej chuť k životu sa obnovila a začínala sa tešiť na každý nový deň, občas aj s úsmevom na perách.
“ Musíš sa vzchopiť, odraziť od dna a žiť ďalej. Nech si zažila čokoľvek. Život sa má žiť.
Mojou najobľúbenejšou postavou v príbehu bola Marilyn. Jej entuziazmus a chuť do života boli nákazlivé, nečudo, že si ju Jo zamilovala. Jej AHOJČEEEK a nezmyselné používanie emotikonov, či komolenie zaužívaných prirovnaní bolo veľmi príjemným odľahčením a neraz som sa schuti zasmiala. Marilyn si v živote prešla kde-čím, napriek tomu sršala optimizmom, rozdávala lásku, porozumenie, súcit. Nebolo človeka, ktorého by si táto kyprá a hlučná žena nezískala.
Okrem ťažkých tém je tu, samozrejme, aj oddychovejšia časť knihy, kde vznikajú nové priateľstvá, zbližovanie a šancu dostane i láska. Ako to dopadne, si už budete musieť prečítať v knihe.
Aby som sa ale vrátila k tej “letnej oddychovke, ktorú som od príbehu čakala, som bola dosť zmätená najmä z počasia. Síce sa príbeh začína na konci marca, je pochopiteľné, že v Anglicku nebude ideálne jarné počasie. Miatlo ma hlavne oblečenie a obutie postáv. Jedna si zaobstará prešívanú bundu, čiapku, rukavice a šál, druhá chodí v lodičkách, či sandáloch na platforme. Napriek tomuto zmätku, autorka opísala krásy ostrova na jednotku. Vďaka jej slovám bolo veľmi ľahké si predstaviť slnečné lúče na pokožke, cítiť vietor vo vlasoch , dokonca aj vôňu mora.
Matthewsová sa vyžíva v opisoch a pokiaľ vám v knihách nevadia, Slnečné dni a morský vánok si užijete. Myslím, že vás príjemne prekvapí aj význam pomenovania knihy.
Síce kniha nie je pre každého, určite sa bude páčiť čitateľom, ktorí preferujú nie typické romantické čítanie. Carole skĺbila nádherné prostredie, sympatické postavy, neľahké osudy, ťažké témy s novými výzvami, priateľstvami i láskou. Príjemný mix a hrejivý príbeh nájdete na stránkach knihy, ktorá vás musí zaujať už svojou obálkou. Ja vám ju rozhodne odporúčam.
To je tak, když se vám kniha trefí do nálady. Ze začátku jsem si nebyla jistá, jestli se dokážu začíst a jestli nebude Marilyn moc bláznivá, ale za chvíli se mé obavy rozplynuly a já jsem se nemohla od příběhu odtrhnout. Ano, je to plné předvídatelných momentů a klišé, ale jde o to pojetí a cestu, kterou se k těm momentům dostáváme a hořkosladkou omáčku okolo.
Co jsem nepochopila, bylo členění na pidi kapitoly. Jako proč dělat kapitoly po 1,5 - 4 stránkách? Vždyť ten příběh není potřeba takhle osekávat a klidně by mohl být smysluplněji dělen. Takhle měla kniha snad 80 kapitol, už nevím přesně.
Jodie i ostatní postavy jsem si moc oblíbila a pohodové nenáročné čtení si s chutí užila, i s malou slzičkou v oku (nj. ty mateřské city :-) ) Navíc byla Jodie skoro ve stejném věku jako já a měla to v hlavě srovnané, takže velké plus.
Kdyby to popisované místo nebylo tak daleko, hned bych se tam v létě vypravila. Z vyprávění mne naprosto okouzlilo. ;-)
Romanticka kniha spíš zaujme mladší ctenáře ,na mě moc sladké čtení. Děj je ale zajimavy
V létě se roztrhl pytel s příběhy na moři a protože jsem je všechny nestihla přečíst vrátila jsem se v tomto ponurém počasí do pozdních letních dní u moře . Upřímně jsem čekala klasický romantický příběh. V nejmenším mě nenapadlo, že hlavní hrdinka Jodie bude řešit tak složitou a smutnou situaci. Přesto ale autorka nedokázala dát knize tu správnou hloubku aby mi tekly slzy jako u Plánu plavby. Velká škoda... Knihu by to přeneslo na úplně jinou úroveň a já bych se nezdráhala dát plný počet hvězd.
V poslední době narážím na romány, kde jsou hlavní hrdinové stejné věkové kategorie nebo i starší. Tady tomu nebylo jinak a jsem za to ráda. Příběh byl odproštěn od pubertálních výstupu a nesmyslného řešení situace. Díky tomu byl konec knihy moc krásný.
V přístavním městečku bylo vše kouzelné. Vůbec se nedivím Jodie, že zde začala objevovat své pravé já a úplně změnila svůj pohled na život. Nebudu vám lhát nejradši bych se tam přestěhovala .
Čekala jsem knihu ve stylu Julie Caplin, dostala jsem trochu jiný styl příběhu, který mě překvapil a moc se mi líbil, bylo to velmi čtivé. Téma ztraceného dítěte jsem v knihách tohoto typu ješte nepotkala.
S touto knihou, která má nádhernou obálku navozující léto, se mi do rukou dostal příjemný romantický příběh. Zpočátku bylo celkem náročnější se začíst, jelikož příběh plyne pomalu, ale díky sympatickým postavám se do příběhu nakonec člověk dobře dostane. Jodie nebyla jednoduchou postavou, dostala několik ran za sebou (odcizení od manžela, možné podvádění, zhroucení snu..), což ji neskutečně vyčerpalo. Líbilo se mi ale, že se rozhodla odjet a zkusit přemýšlet a utříbit si svoje myšlenky. Zároveň nové prostředí jí navodilo nové možnosti a doslova ztratit hlavu :). Kdo by neztratil hlavu u sympatického Neda a jeho vyřezávání dřeva motorovou pilou :D! Konec mě trochu mrzel, přece jen si to zasloužilo krapánek víc roztáhnout, ale nakonec jsem velmi spokojená. Příběh mi sedl tenkrát do nálady a přečetla jsem ho za dva večery :).
Pod přebalem knihy s hezkým a pohodově působícím obrázkem najdete trochu melancholický příběh o ženě vyrovnávající se s depresí a rozpadem manželství. Děj dobře odsýpá, je slušně vymyšlený - i když manželská zápletka je k rozlousknutí na "první dobrou". Já ale čekala oddechové čtení ke zvednutí nálady a vyčištění hlavy a toho se mi nedostalo. Není to ani tak chyba autorky, spíše moje nevhodná volba.
Po Čokoládovém klubu jsem byla trochu skeptická a bála jsem se, co z příběhu bude a jestli to bude čitelné. Ale byla jsem mile překvapena! Je to trochu podobné stylu Julie Caplinové, což je za mě velké plus.
Kniha má kouzelnou atmosféru a příjemné prostředí, ve kterém se postavy pohybují. Na druhou stranu je to trochu prvoplanové a už od začátku jsem měla tušení, co se v zásadních chvílích stane. Některé popisy jsou zbytečně zdlouhavé a zasloužily by zkrátit zejména ve střední pasáži, ale výsledný dojem je sympatický. Nejvíc mi vadil zbytečně urychlený konec a v některých chvílích chování hlavní hrdinky, ale není to nic, co by zásadně ovlivnilo hodnocení.
Titul navíc rozebírá závažnější téma, Jodie musí čelit v životě nepříjemnostem, které jí sráží na kolena. Zpracováno je to hezky, i když občas byla Jodie přesně tím ufňukaným typem hrdinky, který nemám ráda.
Moc se mi líbilo zpracování obálky a popravdě to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem si chtěla knihu přečíst. Byla to totiž další věc, co mi Caplinovou připomněla.
Do letního počasí je to ideální oddychovka a doporučuji ke čtení, pokud chcete něco lehkého, nenáročného a ve stylu Romantických útěků.
Největší nedostatek je chvilková neakčnost vyprávění. Některé situace by stačilo přejít rychlým nastíněním a nevěnovat jim tolik prostoru.
SLUNEČNÉ DNY A MOŘSKÝ VÁNEK je příběhem o Jodie, která potřebuje pauzu od svého života, a tak se odklidí na bratrův hausbót na ostrově Wight, kde chce v klidu přemýšlet co dál se svým životem. Asi je vám jasné, že její plány vezmou za své. Společnost jí zde totiž dělá poměrně hlučná Marilyn a jako soused je zde zajímavý sochař Ned. Po velkém zklamání s autorčiným Čokoládovým klubem jsem byla velice obezřetná u její další knihy, tentokrát jsem ale spokojená. Samozřejmě, že se jedná o jednoduché čtivo, má to ale moc hezkou ostrovní atmosféru, sympatickou hlavní hrdinku, která si nakonec dokáže poradit se svým životem a jako bonus zde máme i pár vážnějších témat, která jsou moc hezky zpracovaná.
Tahle knížka byla velkou dávkou pohody a dobré nálady! Pokud máte rádi knihy Julie Caplin, zaručuji vám, že i Slunečné dny a mořský vánek se vám budou líbit!
Hlavní hrdinka Jodie potřebuje pauzu. Manžel ji pravděpodobně podvádí, v práci je toho hodně a ničemu napomáhají ani úzkostné stavy a touha s nikým nemluvit. Proto se Jodie na nějakou dobu rozhodne přemístit na hausbót patřící jejímu bratrovi, kde si chce v klidu a tichu dát svůj život zpátky dohromady a rozhodnout se, jakým se dále vydá směrem. Jenže očekávané klid a ticho nenastanou. Místo toho jí v hausbótu dělá společnost hlučná hospodyně Marilyn a Jodiiny myšlenky namísto jejího života utíkají k sousedovi z vedlejší lodi.
Slunečné dny jsou hezkou oddechovou romantikou, která na vás dýchne příjemnou atmosféru ostrova Wight. Vše je navíc obohaceno o silnou ženskou hrdinku, která po pádu na dno postupně znovu hledá sama sebe a přehodnocuje dosavadní priority.
2,75/5
Jodie potřebuje utéct od svého života v Londýně. Houseboat jejího bratra na Ostrově Wight se zdá jako skvělá volba pro tuto příležitost. Přestože jí její městský život chybí, manžel jí dost ublížil a ona nyní potřebuje na nic nemyslet a jen se nechat unášet nádhernou scenérií, kterou ostrov nabízí. Její touhu po klidu brzy nicméně překazí sympatický soused Ned, který se ukáže být skvělým pomocníkem k zapomenutí jejích strastí. Jak se Jodie zachová, když bude muset jednou pro vždy čelit svému trápení?
I když se to na první pohled nezdá, titul se zabývá několika nelehkými tématy jako je neplodnost, zármutek a konec vztahu. Hlavní hrdinka se vydává na cestu za smířením a znovunalezením sebe samé. Líbilo se mi prostředí románu i fakt, že se většina odehrává na housboatu. Jodie také zkoušela dělat věci, které by v Londýně nikdy nezkusila a bylo ji fajn vidět vycházet ze své ulity. Příběh byl nicméně dost předvídatelný a určité (pro hlavní hrdinku nečekané) zjištění odtušíte velmi brzy. Občasné dlouhé popisy odváděly od dění a nevadilo by mi, kdyby je autorka trochu zkrátila. Ale chápu, že tím chtěla čtenářům*čtenářkám pomoci si místo dění představit. Nejvíce mě ovšem mrzel způsob, kterým se titul vydal v poslední třetině. S některými činy a rozhodnutími hlavní protagonistky jsem nesouhlasila, ale to už je jen můj osobní názor.
Slunečné dny a mořský vánek tedy považuji za průměrný román, který neurazí, ale zároveň ani nenadchne. Pokud máte rádi*y v knihách ostrovní prostředí, mohl by vás tento titul zaujmout.
Líbilo se mi prostředí, do kterého byl příběh zasazen. Vždy u takových knih zatoužím se odstěhovat do dálav a začít s rodinou nový život :-D Tady tomu bylo podobně. Styl autorky je trošku jiný než třeba u Julie Caplin a možná právě to je důvodem, proč jsem se do knihy tolik nezačetla. Občas byly dlouhé popisy (hlavně ta část s festivalem), občas jsem nějak nevěřila hlavnímu fešákovi. Je to příjemná romantika, ale pro mě má svá "ale", která protentokrát zapříčinila, že jsem si knihu tak neužila.
Slunečné dny a mořský vánek je príjemný, romantický príbeh, v ktorom sa však rieši aj viacero závažných tém. Za seba môžem povedať, že som s ním bola spokojná. Boli tu sympatické postavy a veľmi sa mi páčilo aj prostredie mestečka, pláže, hausboat.
Jodie sa ocitla v náročnej situácii – zrútil sa jej veľký sen, odcudzila sa s manželom a má podozrenie, že ju dokonca aj podvádza (mala určité podozrenie, kto je jeho milenkou, no mne bolo od určitého momentu jasné, že jej tip nebol správny). Všetko ju emočne vyčerpávalo, preto sa rozhodla odísť a vyčistiť si hlavu. Dúfa, že v novom prostredí si vyčistí hlava a rozhodne sa, čo bude ďalej robiť. Najskôr nemá chuť vystrčiť hlavu zo svojho nového, dočasného domu, ale postupne sa zoznamuje s miestnymi a dostáva chuť zažiť niečo nové. Mala tiež skvelého brata, ktorý bol pre ňu v týchto časoch nesmiernou oporou.
Veľkú úlohu v tom zohráva práve Marilyn, staršia pani, ktorá jej varí a upratuje a ktorá neberie nie ako odpoveď. Nedovolí Jodie utápať sa v smútku a svojou trochu bláznivou povahou jej vráti úsmev na tvár. Marilyn bola trochu neriadená strela, ale mne sa veľmi páčila. Bola s ňou sranda, najviac som sa pobavila na správach, ktoré Jodie posielala, najmä na jej kombináciách smajlíkov.
Ned je sympaťák, neviem prečo som čakala, že to bude chladný, nevrlý, odťažitý muž, ale bol jeho pravým opakom. Už od začiatku bolo jasné, že sa mu Jodie páči a dával jej to aj najavo. Veľmi ma zaujala aj jeho práca, vyrezávanie sôch z dreva za pomoci motorovej píly, niekedy by som to rada videla aj v reálnom živote.
Čo by som knihe vytkla bol na môj vkus rýchly koniec. Čakala by som, že to autorka viac rozvedie, prípadne pridá nejaký prológ odohrávajúci sa po časovom odstupe.
Ač se tak příběh netváří, věnuje se velmi bolestnému tématu. Snad nebudu zbičována čtenáři, když naznačím, jakým směrem se ubírá. Proč? Protože si myslím, že se příběh může někoho hodně dotknout.
Jodie utíká nejen od svého rozpadlého manželství, ale i od jiné, horší bolesti. A co může být pro ženu horší než ztráta manžela? To si asi každá domyslí sama. V knize je to dost podrobně popsáno a tak chci varovat čtenáře, kterých se to může bolestně dotknout a zrovna by si to nepřáli.
Jinak se jedná o feel good román, klasičtí milí lidé, ostrované, život v hippie stylu - kavárny, jóga, festivaly, moře... Kniha se čte opravdu rychle, autorka má talent, i když se občas v příběhu až tak moc neděje. Čekala jsem trochu jiný koncept, hlavně mi nesedí u lidí to "sluníčkaření" a u chlapů obzvlášť. Když od toho však odhlédnu, hodnotila bych knihu jako běžný román pro ženy ve stylu Romantické útěky - Julie Caplin nebo Jenny Colgan.
Oceňuji nápad s řezbářstvím. Tak trochu mě tahal za oči kontrast mezi životem ve městě a na ostrově - ve městě zbohatlíci, bezdětní workoholici, na ostrově zchudlí hipíci.
Sumasumárum, asi takový lehoučký nadprůměr. Emoce ve mně rozhodně vzbudila a prostředí bylo hezké. Asi nic, co byste MUSELI mít v knihovně, ale něco do čtečky k moři doporučím.
Knizka na me mela hodne pomaly rozjezd. Nejde v ni uplne o akci, ale spise o problemy, kterymi si prochazi hlavni hrdinka. Necekaji ji lehke casy... puvodne jsem chtela knizku odlozit, ale nakonec jsem se zacetla a pribeh se mi libil - tedy spise prostredi, kde si chce hrdinka vycistit hlavu. Problemy hrdinky jsou uplne realne, par slz mi ukaplo. Oproti predchozi knize Cokoladovy klub, tohle byla pecka.
Autorka zasadila svoj dej do atraktívneho prostredia. To ma donútilo si “načítať” nové informácie o ostrove Wight. Pri mojom - niekedy až príliš - realistickom prístupe k životu, nemám vzťah (možno už aj vďaka veku) k pitvaniu vlastných pocitov a najmä nie pocitov druhých. Mám dojem, že “očista” a rozpitvávanie duše sa precěnuje. Štyri hviezdičky dávam najmä kvôli prostrediu. Ale inak - ide o predvídateľný príbeh, ktorý síce nenadchne, ale ani neurazí. Oddychovka.
Pro mě byl tento román srovnatelný s knihami Julie Caplinové. I obálka by do této série skvěle zapadla. Je pravda, že Julie má trochu jiný styl psaní, ale i tento příběh se mi líbil a přečetla jen ho s chutí. Hlavní hrdinka v něm řeší mnoho problémů, které se nevyhýbají ani ženám ve skutečném životě. Pro takové ženy bude jistě inspirativní.
Na optimistickou romanci byl příběh překvapivě posmutnělý, ale s pořádnou dávkou krásného ostrovního prostředí a porcí naděje.
Štítky knihy
mořeplavbaAutorovy další knížky
2022 | Čokoládový klub |
2012 | Já se z tebe zblázním |
2010 | S tebou nebo bez tebe |
2022 | Slunečné dny a mořský vánek |
2023 | Čokoládové nebe |
I když se to podle názvu tak jeví, nejedná se o letní romanci. Je to každopádně oddychové čtení a tak trochu téma "útěku".
Knížky tohoto typu mě baví. Hrdinky většinou bytostně touží po nějaké změně, kterou řeší útěkem od reality. Obvykle mají představu, že si někde v klidu vyřeší svá dilema a najdou řešení. Ale protože život se odehrává i mimo jejich obvyklé hřiště, ocitnou se rovnýma nohama v jiné realitě, která je vtáhne, vcucne a semele. Výsledek se mi většinou líbí. Je to trochu jako motivační knihy.