Sluneční stát
Tommaso Campanella
Druhé vydání utopického spisu dominikánského mnicha bylo doplněno překladem traktátu O nejlepším státě, který zdůvodňuje a dále rozvíjí některé Campanellovy politické a sociálně ekonomické názory, rozpracované ve Slunečním státě. Přeloženo z ruského překladu latinského originálu.
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1979 , Mladá frontaOriginální název:
La città del Sole, 1623
více info...
Přidat komentář
U českého překladu Slunečního státu musí hlavně člověk dávat pozor, který překlad čte. Překlad, co vyšel v Leichterově knižnici, pořídil klasický filolog Maxmilián Ryšánek, středoškolský profesor klasického střihu, kterého popravili nacisti za odbojovou činnost. Je jazykové poněkud zastaralý a místy nepřesný nebo nejasný, ale je víceméně věrný latinskému textu. Ostatní překlady (vydání 1951 a 1979, na databázi uváděné vydání 1970 se mi nepodařilo dohledat) jsou z pera Mohylových a je to překlad z ruštiny!!! Asi každého napadne, že to je jazyk, kterým Campanella nepsal a překlad překladu s sebou nese velké významové posuny, nehledě na to, že kontext, do kterého je Sluneční stát postaven (protokomunistická utopie), je mírně řečeno velmi specifický a ahistorický. Doporučuji to nečíst. Na tomto překladu je snad nejzajímavější předmluva Vjačeslava Petroviče Volgina, sovětského historika, který úporně hledal předchozí formy komunismu v dějinách a v předmluvě ke Campanellovi tvrdí, že nejranější formou byl monastický způsob života, díky společnému vlastnictví atd. (že by tam spadala i poslušnost představeným a mlčenlivost s důrazem neodporovat?).
Ale i u Ryšánkova překladu je třeba poznamenat, že Campanella původně napsal Sluneční stát italsky. Latinský překlad až následoval.
Sluneční stát mi není tak sympatický jako Utopie od T.Mora. Je v něm především obraz samotného autora, který si přál vytvořit stát dle svého náboženského a vědeckého přesvědčení.
Zvláštní pohled na "ideální stát", kdy žena a děti jsou pouhým majetkem státu...