Slunečnice

Slunečnice
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378676/mid_slunecnice-k2L-378676.jpg 4 88 88

Je to téměř milostný příběh. Ale tak jednoduché to není… Nezapomenutelný a bolestně něžný nový román Sarah Winmanové, autorky světového bestselleru Když byl bůh králík, o lásce ve všech jejích podobách. Všechno začne obrazem vyhraným v tombole: a těch patnáct slunečnic si na stěnu pověsí žena, jež věří, že chlapci a muži jsou schopni krásných věcí. A pak jsou tu dva chlapci, Ellis a Michael, kteří jsou nerozluční. A z chlapců se stanou muži a potom do jejich životů vstoupí Annie a tím se změní všechno a vlastně nic. Ve Slunečnicích Sarah Winmanová navazuje na poetiku svých slavných románů Když byl bůh králík (česky 2012) a Rok zázraků (česky 2016). Její hrdinové hledají odpovědi na otázky: „Jaký by byl náš život za jiných podmínek? V jiném prostředí? V jiné situaci? Jak by se odvíjel?“ Příběh tří lidí svázaných přátelstvím, kteří nakonec zůstanou sami. Příběh o lásce, přátelství, ale také osamělosti a pochopení ve vás bude doznívat ještě dlouho po přečtení.... celý text

Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: , Cosmopolis
Originální název:

Tin Man, 2017


více info...

Přidat komentář

Devil-Ivet
23.12.2018 4 z 5

Zajímavý, poutavý a dojemný příběh. Příběh o přátelství, lásce, ale i odhodlání. Slunečnice se četla pěkně, rychle, a přestože jsem se v ní jednou ztratila, vnesla do mě spousty světla a naděje.

momo01
30.09.2018 5 z 5

Kniha klame nejen obálkou ale i počtem stran; nečte se úplně snadno. Je psaná lehce poetickým stylem bez interpunkce a s rychlými přechody v čase.
První polovina je psaná z větší části ve třetí osobě a my sledujeme Ellise, začátek jeho přátelství s Michaelem a jeho smutek.
„ A pak byl venku a padal sníh a on slyšel, jak padá. … A už byl zase klidný, tady venku a sám jen on a sníh.“
V druhé polovině se kniha překlopí do vyprávění v první osobě z pohledu Michaela. A my můžeme vnímat jeho prožívání života s Ellisem a bez Ellise.
„Přemýšlím, jaký je to asi zvuk, když se láme srdce. A myslím, že by to mohl být tichý, téměř nerozpoznatelný, a vůbec ne dramatický. Jako zvuk vyčerpané vlaštovky, která padá k zemi.“
Vyprávění zanechává pocit křehkosti. V každém životě je smutek, bolest, ale i radost a naděje a záleží vlastně na nás, čeho se chceme držet víc.


Márinka
21.08.2018 5 z 5

Nemohu si pomoci, ale od určité stránky této úžasné knihy mi v hlavě stále zněla písnička Pavla Vítka Mám rád vůni tvý kůže. Muže, kterému ležely fanynky u nohou a on vlastně zpíval muži.
Nemohu si pomoci, ale odmítám zařazení této knihy mezi “romány pro ženy”. Měli by ji číst i muži!
Více zde: https://www.treninkpameti.com/news/mam-rad-vuni-tvy-kuze/

Áňa 998
03.08.2018 4 z 5

Kniha chameleon.. Podle obálky letní čtení, ale uvnitř nečekaně zamotaný příběh..

If_odkolka
14.07.2018

Velmi rychle psaná a čtivá kniha, co by se měla číst opravdu pomalu...
Nádherný příběh co stojí za přečtení, doporučuji.

ladyfromskye
08.07.2018 4 z 5

Nevšední čtení, při němž jsem se mnohokrát bála, abych omylem nesevřela příběh, křehký jako ta nejtenčí váza, tak moc, že by popraskal a roztříštil se na tisíce kousků, které by už nebylo možné složit dohromady.

klodnerovic
07.07.2018

S nálepkou román pro ženy absolutně nesouhlasím. Je to spíš román pro muže. Nebo ještě jinak, přesněji, o román o mužích. I když, ženy zde rozhodně nehrají druhé housle. Nebýt jich, jejich síly, jejich lásky, jejich pochopení, oni muži, hlavní i nehlavní, kladní i záporní hrdinové, by byli namydlení, neb by a) nebyli a b) (tím pádem) by nebylo co řešit. Takže, vivat ženám! Nebýt jich, nebylo by Slunečnic. Slunečnic, které připomínají lesk a bídu (výtvarného) umění, van Gogha a dávají vzpomenout na kdysi zhlédnutý film Philadelphia. Dodala bych, že šlo o milé počtení, ale až takový fanda oxymór nejsem, takže jinak - pokud vám nevadí, že musíte nad tím, co čtete, trochu přemýšlet, a nejste úzkoprsí, přečtěte si ;-).

Blaufik
24.06.2018 4 z 5

Tato teňounká kniha celkově klame svým tělem. Uvnitř na nás totiž čeká velký kotel emocí, který se začíná pomalu míchat hned ze začátku, aby přibližně v polovině začal pomalu bublat. Ano, přátelé, ač se to nezdá, tak tato kniha vás rozloží na kousky pohnutým osudem všech hrdinů. Bude vám při čtení hodně smutno a rozhodně nad příběhem budete přemýšlet i dny po dočtení.

Sorrow
22.06.2018 5 z 5

Jak tuhle knihu popsat a nic neprozradit? Těžko. Je poetická, krásná, dojemná i úsměvná, poklidná i bouřlivá. Na ani ne dvě stě stránkách se autorce podařilo báječně navodit atmosféru a provést tři úžasné osoby životem plným lásky, přátelství, ale i velkých ztrát. Pro mě překvapení na plné čáře, protože jsem od knihy zas tak moc neočekávala. Ponaučení pro mě - přestaň už konečně koukat na ty obálky!