Slunečnice
Anna Gajdošová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/490903/bmid_slunecnice-W5d-490903.png
3
21
21
Nepřikrášlený příběh o tom, jak těžké je dostat se do srdce, na které již usedl prach. Matthew je tichý a uzavřený, ale překvapivě chytrý kluk, který se snaží vypořádat s dlouhotrvajícím domácím násilím. Pohledný a sebevědomý Jonathan je na první pohled jeho pravým opakem. Má roztomilou přítelkyni, partu kamarádů a jeho největší problémy se točí okolo nepovedené písemky z matiky. Přestože studují na stejné střední, dlouho o sobě nevědí. Seznámí se až při srážce na chodbě, kdy se Matthewův tajný deníček dostane do Jonathanových věcí. Ten se mu po jeho přečtení rozhodne pomoct. Pustí ho ale Matthew k sobě blíž než ostatní? A jak se vždy ukecaný Jonathan vypořádá s tím, jak velkou moc na něj mají Matthewovy modré oči?... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Mně se knížka strašně moc líbila, vážně strašně moc, mám takové příběhy ráda. Je to o tom jak se dá zamilovat na první pohled a pak pomalu o své lásce přesvědčit toho druhého, který už nikomu nevěří a je ke všemu velmi introvertní. Pro mě opravdu nádherný příběh. V knize není prakticky žádný děj, minimum postav, a týká se to opravdu jen té lásky, i počet stránek mi k tomu seděl, jen na konci bych to více rozvedla, třeba nějaký doslov jak to bylo dál, aby byla kniha ukončena. Nedokážu říct nakolik se reálně takto kluk (postava Jonathana) dokáže chovat, bylo to spíš takové dívčí. Ale nevadilo. Ovšem co mi tam přišlo rušivé, byli Jonathanovi gay kamarádi - prostě najednou všichni gay a narveme je do knihy, ať je vidět, že to normální (samozřejmě, že je to normální, ale je i normální, že jsou kluci hetero). Kniha byla psána něžným jazykem, žádné vulgarismy.
Ačkoli si jindy stojím za tím, že knihy z Wattpadu by měly mít šanci se dostat do knihkupectví, ale zde své tvrzení popřu, protože Slunečnice tam měla zůstat. Snažila jsem se odpoutat od informace, že kniha byla původně fanfikcí na One Direction, ale vzhledem k tomu, že od původní fanfikce se změnila minimálně, nebylo to možné - aneb After ještě v horší verzi.
Příběh by si jednoduše zasloužil více - více stran, propracování, vylepšení charakterů a celkově lepší proparacování (nemluvě i o redakčním týmu a menší počet chyb v textu). Kniha by chtěla ještě pár let a od autorky odstup a zrealističtění - na to, že kniha referuje o důležitých tématech jako domácí násilí či coming out, vůbec to ve čtenáři nerozonuje a celé je to pojato neskutečně ploše a povrchně.
Kniha naráží snad ve všech aspektech. Postavy jsou ploché, jejich chování neuvěřitelné, dialogy nereálné. Nemluvě o klišovitosti a postavách stylu Mary Stue (aneb školní král x chudák) - jednoduše typický děj, který každého brzy znudí. Je vidět, že jde o prvotinu. Spousta pasáží je uspěchaná, ty, co jsou důležité, dávají prostor zbytečným, čtenář nemá šanci poznat postavy a ani se do knihy vžít.
Nejde o vyloženě špatný začátek, ale autorce pro příště doporučím beta čtenáře, pořádnou redakci a sebereflexi především a odstup od vlastního díla, aby kniha mohla dozrát. Nicméně, některé myšlenky z knihy jsou milé - to jediné mě asi zaujalo.
Tahle knížka se ke mně dostala díky štafetě, za kterou jsem opravdu ráda.
Popravdě moje první pořádná LGBT kniha od české autorky. Johnatan a Matthew byli dokonalý. Kniha byla skvělá hned od začátku, co jsem se začetla. Určitě bych si ji přečetla znovu.
Opravdu mě příběh bavil. Byl čtivý, zajímavý i s humorem, nad kterým jsme se mohli zasmát. Prostě krásná atmoška středoškolského drama. Takové normální klišé, které vás bude bavit.
Líbila se mi forma deníku, jak vlastně poznáváte jednu z postav příběhu. Je to opět něčím originální.
Jediné, co mi vadilo bylo, že některé kapitoly mohli být delší a ne tak useknuté či krátké. Některé věci mohli být víc rozepsané.
Pro někoho kniha může být nuda, ale berme v potaz, že je to prvotina autorky a každý někde začínal.
Musím pochválit autorky styl psaní. Opět byl něčím osobitý a dokázal vyjádřit různé pocity postav.
Tento příběh mě velmi zaujal, kniha byla skvělá od začátku co jsem ji otevřela. Chtěla bych se vrátit do minulosti a nevědět o čem kniha je a přečíst si ji znovu aniž bych věděla jak to skončí. Jsem velice ráda, že jsem si tuto knihu mohla přečíst, a že jsem mohla dopomoci tuto skvělou knihu přivést k životu.
Popravdě na to že je to dost klišé a dá se vlastně už od začátku očekávat jak to asi skončí, a dost jednoduše napsaný příběh, mě tahle kniha dost bavila, je krátká po krátkých kapitolách a příběh se proto vyvíjí rychle. Nejsem moc dramatický čtenář který kouká na chyby co jsou v knize, takže jsme si to vlastně užívala. Nevím čím to bylo ale nakonec mě kniha potěšila ikdyz se o ní dá říct spoustu chyb, za mě pohodová, vlastně I napínavá kniha.
Předem se omlouvám autorce, jestli se k ní můj komentář někdy dostane... Ale já nemám vůbec nic dobrého, co bych o její "knize" mohla říct. A to jsem neměla nijak vysoká očekávání, chtěla jsem si prostě přečíst roztomilou LGBT romanťárnu, nečekala jsem žádnou hlubokou sondu do problematiky domácího násilí ani řešení homofobie.
Jak obsah, tak forma jsou na úrovni, jako když nějaká dvanáctiletá holčina publikuje svou první povídku na Wattpad. Čeština dostává neuvěřitelně na zadek, je očividné nejen to, že text neprošel žádnou korekturou, ale že si ho snad ani autorka sama po sobě nepřečetla. Ze skvostů jako "výtěz" jsem měla chuť vypíchnout si oči.
A ten děj? Panebože... Tak strašně průhledný, dětský, naivní, kostrbatý, bez logické posloupnosti, úplně vytržený od reality. Postavy na hlavu, dialogy k smíchu, o "řešení" jakýchkoliv problémů ani nemluvím.
Je mi upřímně líto, že byl na tuhle knihu spotřebovaný nějaký papír, a musely tudíž umřít stromy. A ještě víc je mi líto, že jsem za tenhle skvost vyhodila peníze.
Typický příklad toho, že vám kdysi někdo pochválil slohovku... Téma je zajímavé, ale v oblasti YA existuje mnohem mnohem mnoho lepších knih, z nichž tematicky ční Srdcerváči. A řešení domácího násilí v knize nutí člověka mlátit hlavou o stěnu, protože je zřejmé, že je to tady jen fancy manýra. Nevadí, fotr tě zmlátí, tak se chytíme za ruce a u stolu si o tom popovídáme a vše bude sluníčkové... nebo slunečnicové...
Slunečnice
Kniha neřeší moc okolní život, prostě jen ty dva. Proto je knížka tak krátká a trochu mě zamrzelo, že se na konci vůbec nevyřeší to, proč celý příběh začal. Libi se mi, že na první stránce už příběh začne, né, jak i většiny knih, kdy začíná až na 30 straně. Jak je to krátká, tak to není špatné