Slunečnice
Richard Paul Evans
https://www.databazeknih.cz/img/books/66_/66566/slunecnice-66566.jpg
4
22
22
Týden před svatbou ji Christinin snoubenec ruší. A tak přispěchá Christinina nejlepší kamarádka pomoci vyléčit její zlomené srdce - přihlásí obě do humanitární mise v Peru, na výpomoc do sirotčince El Girasol - Slunečnice. V sirotčinci při práci potkává úspěšného amerického lékaře Paula Cooka, který vyřešil své problémy odjezdem do Peru. Christine a Paul se musí neplánovaně vyrovnat s pobytem v amazonské džungli, a zde se Christine vypořádává se svými obavami a znovu se učí důvěřovat a milovat.Autor v tomto románě znovu dokazuje své umění okouzlit čtenáře svou vírou v moc a sílu lásky.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2008 , BaronetOriginální název:
Sunflower, 2005
více info...
Přidat komentář
Zajímavý námět a prostředí, ale to zpracování mě moc nenadchlo. Prostoduchý romantický příběh a charita na americký způsob.
Čtivé, zajímavé pozadí z Peru. To je ale za mne z kladu vše, přišlo mi až úsměvné, jak Američané jedou pracovat a pomáhat, zažijí za deset dní tolik dobrodružství... Na práci moc času asi nezbylo...
Knihu jsem si vybrala nejen kvůli slunečnici na obálce do ČV 2020, ale především kvůli lokalitě - Peru, které bych jednou velmi ráda navštívila. Smutný pohled na osud místních sirotků, kterým se hlavní hrdina Paul snaží pomáhat. Zajímavé popisy reálií nebo džungle, ale jinak velmi oddychová love story na dva večery.
Celkem fajn příběh, který se dobře četl ;) Amazonie mě dost láká, tak jsem byla ráda, že se kniha odehrává právě v tomto prostředí.
Záhy jsem objevila shodu mezi příběhem v knize a reálným působením autora knihy v peruánském sirotčinci, takže jsem chápala víceméně marketingový styl povídání o "výletu" do Peru skupiny Američanů (ten výlet nebyl tak pracovní, jak to zpočátku bylo předloženo, jen asi 3 dny členové skupiny museli pomáhat malovat a stavět skleník mj. v sirotčinci, zbytek pobytu byli voženi mezi pamětihodnostmi Peru a indiánskými vesnicemi v džungli). Ale zabalit tohle ještě do zcela nezkousnutelné červené knihovny, to už na mě bylo opravdu moc...
Navíc, podobně jako v knize Sny a naděje, i zde jsou kratičké kapitoly uvozeny vždy "citací z hrdinova deníku", což jsou zprvu docela zajímavá, byť ne originální moudra pro život, ale od poloviny už jen víceméně zamilované bláboly, které by snad muž nemohl napsat ani do deníku (pokud by si snad osobní deník vůbec vedl) a u nichž je s podivem, že je hlavnímu hrdinovi diktuje zase muž-autor.
Jedině pravdivě nakonec vypadaly dvě mladé dospělé Američanky, které neomylně neustále otravovaly a chovaly se zcela nepřijatelně v jiné zemi, nic nevěděly a při sebemenší příležitosti ječely, nebyly schopny dodržet jakákoli pravidla, byť byla pro jejich vlastní bezpečnost, a kvůli tomu působily jen samé katastrofy.
Celkově tedy nic moc (59%) a další knihy autora už mě asi nenalákají...
Lehká, oddechová četba na jeden, dva dny. Spíše pro "něžnější" pohlaví:) Něco mezi *** až ****.
Štítky knihy
pro ženy Peru humanitární pomoc nový začátek Amazonie partnerské rozchody
Vstupuje mi tu istý peruánsky sentiment - mesiac strávený medzi Indiánmi kmeňa Kečua v doprovode paní Olgy Vilímkovej, ktorá učila ich deti, žila ich životom a bola skutočnou hrdinkou (napísala o tom vlastné knihy), ako študenti-geografi sme si to nielen užívali, ale aj naplňovali si duše poznaním, čiže... vedela som si to prostredie, deti a školu veľmi živo vybaviť, pár sme ich navštívili. Deti aj rodičia boli za všetko vďační, nabalili nám vždy na cestu, čo len mali a mohli, tešili sa z minima a vzdelanie stavali vysoko, preto sa mi krásne čítalo, vkladala som si tam skutočné tváričky a dúfam, že tie "naše" deti majú v živote aspoň toľko šťastia ako tie knižné...