Slyším tě všude
Connie Willis
Dobře si rozmysli, co si přeješ… Svižně napsaný příběh od známé autorky Connie Willisové se odehrává se v blízké budoucnosti, kdy bude možné, k nepřetržité komunikaci a dostupnosti přes sociální sítě, i neustálému vylepšování technologií, podstoupit operativní zákrok, který propojí partnery tak, aby vnímali pocity a myšlenky druhého. Právě to nabídne Briddey Flanniganové její přítel Trent namísto zásnubního prstenu. Briddey je nadšená, vždyť EED zákrok prohloubí jejich vzájemnou lásku a umožní jim dokonalé souznění. K zasnoubení má dojít po úspěšném navázání spojení po operaci. Briddey navíc doufá, že se tím konečně dostane z dosahu přílišné péče a starostlivosti své irské rodiny. Jenomže věci se nakonec nevyvinou přesně podle plánu. Po probuzení z narkózy čeká Briddey překvapení: k propojení sice došlo, ale zcela jinému, než předpokládala. Od té chvíle se rozjíždí napínavý a vtipný příběh, který převrátí Briddeyin dosavadní život naruby a dovede ji k zásadnímu přehodnocení pohledu na lidi kolem sebe. Uznávaná autorka sci-fi brilantně namíchala příběh, který spojuje to nejlepší z napínavé detektivky a romantické komedie.... celý text
Přidat komentář
Mnooo myslím, že pokud se to někdy z filmuje, nemůže to už být horší než je to teď. Přistihl jsem se, že jsem byl často při čtení myšlenkami jinde :D osobně tomu říkám jednohubka. Ale co je fikce může být někdy i realita.
Když Briddey Flanniganová podstupovala EED zákrok netušila, že místo empatického souznění se svým milovaným přítelem Trentem, získá telepatické napojení na myšlenky všech lidí ve svém okolí. A jak jí to otočí život naruby, jaká hrůza ji čeká při pohledu dovnitř lidských myslí, to nepředpokládala ani v těch nejdivočejších snech. Američanka Connie Willisová si pro svá dílka velmi často vybírá velice originální témata, která navíc zpracuje hodně netradičním způsobem. V románu Slyším tě všude je ústředním motivem telepatie, kterou však rozcupovala a znovu složila takovým způsobem, že ji z toho vypadla neskutečně bláznivá situační komedie, před níž by jistě smekli v obdivu i velmistři tohoto žánru. Je to svěží, hravé a veselé vyprávění, ale nebyla by to Connie, aby do toho podprahově nevložila i nějaké to závažné poselství a hlubokomyslné varování. I přes svou délku a hromadu důmyslných kliček, si příběh uchovává tah, náboj a vzrušující atmosféru. Připočteme-li onen již zmíněný komediální nadhled, (mimochodem velmi vytříbený a citlivě dávkovaný) máme před sebou knihu, která si zaslouží pozornost.
Osobně jsem s knížkou spokojená.
Příběh z budoucnosti, který se zabývá telepatií, mírně potřeštěné hlavní postavy, vše podáno v humorném duchu.
Četlo se mi dobře.
Ukecaný příběh se zašmodrchanou zápletkou, který má do romantiky daleko o zrzce (nic proti zrzkám) s duší blondýny, která se zamotá do intrik svého zaměstnavatele . Dokonce i konec je předvídatelný. Zkrátka nic moc, ale četl jsem i horší.
Knihu jsem dostala k narozeninám, sama bych si takový žánr nekoupila. I když obálka vypadá moc dobře. Nebyl to vůbec můj šálek kávy, ale snažila jsem se dočíst, i když jsem ji měla chuť několikrát odložit a pustit se do smyslplnější knihy. Dávám 2 hvězdičky proto, že jsem ji nakonec dočetla.
(SPOILER) Neviem, ci mam pravo hodnotit, kedze som to nedocitala, ale tak aspon v skratke moj skromny nazor .Jednou vetou, ci jednym slovom : Hrôza.Nikdy viac , nic podobne.Strasne roztahane, o nicom, stale sa to naťahuje v jednej a tej istej rovine EED.Z postav mi nebol sympaticky vobec nikto a po polovici precitania som to vzdala.Neuveritelna hlavna hrdinka a jej rodinu by som aj s nou najradsej vystrelila na Mesiac, alebo radsej na Neptun, ten je dalej.Katastrofa ako sa jej montujú do života, ale sama si je na chybe, kedze im dala kluc od svojho bytu- dalsi nonsens.Skratka blbost na n-tu, skoda casu.
Tak to ne tohle. Anotace mě fakt nalákala, myslela jsem že to bude pěkné, čtivé scifi. Ale byla to jedno dlouhá, rozvleklá, ukecaná nuda. Není tam skoro žádný děj, pořád jenom dokola mektají o EED, o telepatii, o tom jak to blokovat...Ta nekonečná pasáž v knihovně mě málem zabila.
Postavy jsou hrozné, málo uvěřitelné. Briddey chodí s Trentem 6 týdnů a souhlasí s jeho návrhem, že si budou moct číst emoce?? A když jí pak ještě řekne o zásnubách je z toho happy?? Já bych zdrhala o sto péro. Ten spratek Maeve byla nesnestitelná.
No od Conie willis už snad ani radši nic...
(SPOILER) Inu koupila jsem si to a cekala velky spatny. Nicmene nakonec to vlastne bylo fajn. Precetla jsem to za 3 dny a cetla jsem furt... takze jo bavilo me to. Nejvic ze vsech me bavil Schwarz. Byl mi sympaticky od zacatku. Hlavni hrdinka sama o sobe nebyla spatna ale nektery ty jeji uvahy a potazmo chovani mi silne lezlo na mozek. Prvich cca 100 stran jsem se dost ztracela v tom, kdo co rika a i ten dej mi prisel hrozne ukecanej ale od nemocnice uz to pak bylo fajn. Vlastne jde o dost predvidatelnou knihu nicmene mela jsem chut na trochu te fantazi romance a tohle bylo presne ono. Na dlouhe zimni/podzimmi/letni a defakto jakekoliv vecery idealni cetba.
Celkově je to příjemný romantický příběh s nádechem sci-fi, hlavní dvojice je sympatická a občas se tam najde dobrý vtip. Jenže na druhou stranu je to celé takové zběsilé, hektické a pořád někdo někomu volá a píše - a chudák Briddyina asistentka, jejíž náplní práce je jen vyřizovat vzkazy od rodiny a přehazovat schůzky. Je to taková oddychovka, co se čte rychle, ale třeba Kniha posledního soudu se mi od Willisové líbila o něco víc.
Ach jo, škoda času na poslech i zrychleným způsobem.
Chvílemi mě z obsahu vážně bolela hlava.
Koncentrovaná hysterie. Jestli někdo vážně žije stylem dvacet sms, tři hovory a schůzka do hodiny, upřímně ho lituju. A ještě o tom číst...
Námět dobrý.
No, nebyl jsem zjevně cílovou skupinou a podle toho vypadá i hodnocení.
Mám rád Conniin humor a ten naštěstí najdete i tady, proto jsem to také dočetl až do konce. Hlavně je to ale bohužel docela ukecaná záležitost dost na hraně červené knihovny.
Co mě na začátku zarazilo jako první, tak to bylo to, když Briddey žádá o deku a něco k jídlu, ani jedno přes dlouhou dobu neobdrží, nevím jestli je to reálné, každopádně bych se asi chovala jinak.....
Telepatie... No asi bych ji nechtěla, takové čekání ve frontě před Vánoci (četla jsem přes Vánoce), slyšet myšlenky těch lidí, asi by mě do toho blázince odvezli...
Kniha se mi četla dobře a určitě si přečtu dalsi knihy od této autorky
Kniha mě původně nadchla jen svou obálkou a názvem.
První půlka možná o něco více knihy mě málem odradilo od čtení, ale držela jsem se zuby nehty, protože jsem to chtěla dočíst.
Poslední třetina knihy je plná napětí a zvratů, a možná kdyby to autorka trochu osekala, byla by to ještě skvělejší kniha, než je.
Námět dobrý. Jinak mě z toho brni hlava, zpracování strašně zdlouhavé a konec, tak takhle si predstavuji červenou knihovnu pro děti. Za mě tedy obrovské zklamání.
První polovina byla nudnější, šlo celkem snadno odhadnout děj a jednotlivé postavy.. Občas jsem se ztrácela v tom, kdo vlastně zrovna na koho mluví. Ale druhá polovina měla spád, byla akčnější a napínavější. Jako celek čtivé a zajímavé. Stála za přečtení. (Nenechte se odradit obálkou! :D )
Obdivuji Briddeyinu trpělivost, neboť být na jejím místě, z takové rodiny by mě dávno kleplo. Třikrát. Kniha je nacpaná dialogy a na pocity nezbývá mnoho místa, ačkoli to člověk může svést na všelikými lidmi přetížené vnímání Briddey. Něco je předvídatelné, něco ne. 95 % knihy se četlo velmi svižně, humor hlavních postav mě bavil. Téma telepatie je zpracováno docela promyšleně, neslouží jen jako zesilovač „romantiky“. Pátou hvězdičku strhávám hlavně za řešení celého příběhu, které tristně nedává smysl a vyznačuje se divností přesahující pozitivní divnost celého díla. Na můj vkus je tento zásah seslaný příliš zhurta a nevěrohodně.
Ale! Přes to všechno knihu doporučuji, nemohla jsem se od ní odtrhnout.
P. S. Obálku vůbec nechápu.
Ta představa, že bych slyšela kdejakou ptákovinu co si kdo myslí, mě dost děsí. Ano slyšíš i potřeby přátel a blízkých, ale taky všech kolem sebe, pořád...děs. Jinak téma zajímavé.
Z mého pohledu je očekávatelné, že knížka o čtení myšlenek bude plná vnitřních monologů a dialogů (co by se jinak potom četlo), ale koncept toho, jak to funguje mi přišel na konci už moc pohádkový a abstraktní.
Ale ústřední dvojice mě bavila, tudíž i děj a milostné aspekty. Za mě slušných 80 %, ačkoli se přiznám, že jsem očekávala mnohem víc.
Dobrý námět, ale tak rozmělněný, že mě to prostě nebavilo a část už jsem přeskákala. Hlavně kvůli hloupým dialogům (a ještě hloupějším soukromým myšlenkám Briddey) .Teprve teď čtu anotaci - napsáno svižně a vtipně??
Štítky knihy
láska telepatie americká literatura Irsko verbální (slovní) komunikace romantika technologie budoucnosti
Autorovy další knížky
2012 | Kniha posledního soudu |
2017 | Slyším tě všude |
2012 | ...o psu nemluvě |
2003 | I když půjdu roklí šeré smrti |
2013 | Vnitřní záležitosti |
Abych dala plný počet, tak by tu nesmělo být tolik nelogičností a ta kniha by musela být o polovinu kratší. Sice to má být nejspíš romantická komedie, ale ty sáhodlouhé úplně zbytečné a nicneříkající věčně se opakující scénky s neuvěřitelně otravnou rodinou hlavní hrdinky jsem (upřímně se přiznávám) všechny přeskakovala, protože ačkoli to zjevně spousta čtenářů vnímá jako nadmíru vtipné, tak mě to příšerně nudilo. Ale ten nápad samotný je pecka. Ten se mi tak moc líbí, že nelogičnosti i nudné odstavce odpouštím, stejně jako předvídatelný konec. :o) Stojí za přečtení.