Slzotvůrce
Erin Doom
Slzotvůrce série
1. díl >
V pochmurném dětském domově, kde Nika vyrostla, kolovala pohádka o tvůrci slz, muži s očima jako sklo, schopného všechny rozplakat a naplnit srdce emocemi. V sedmnácti letech Nika konečně opouští budovu, která ji navždy poznamenala, když se jí plní životní sen: je vybraná k adopci. Jenže v nové rodině není sama. Spolu s ní adoptují i Rigela, podivného sirotka, kterého by Nika za bratra nikdy nechtěla. Rigel je inteligentní, vychytralý, hraje na klavír jako svůdný démon a je obdařený podmanivou krásou. Jeho nádherný vzhled však skrývá temné nitro. Ačkoli Niku a Rigela pojí společná minulost založená na bolesti a strádání, jejich soužití se zdá nemožné. Zvlášť, když Slzotvůrce znovu vstoupí do jejich životů a stane se skutečností. Nika se náhle ocitá před krutou volbou mezi láskou rodinnou a mileneckou.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2023 , King CoolOriginální název:
Fabbricante di lacrime, 2020
více info...
Přidat komentář
"Lásku můžeš zahánět, popírat ji, vytrhnout že srdce, ale ona si vždycky poradí a najde si tě."
Nica a Rigel spolu prožili těžké časy v dětském domově. V nové adoptivní rodině si oba uvědomí, že je k sobě přitahují nečekané city, kterých ani jeden z nich nedokáže odolat.
Nenacházím vhodná slova, kterými bych popsala tuto dokonalou knihu. Ano, opravdu je název velmi výstižný, na konci jsem plakala a slzy nešly zastavit. Mnoho nádherných citátů, myšlenek, kterými vždy začíná kapitola vám vezmou dech. A ten příběh je nádherný, i když vám vytrhne srdce. Četla ji také dcera a byla uchvácena stejně jako já.
Protože "některé věci se dají pochopit, když se na ně díváte jen srdcem".
"Nenechej, aby z tebe utrpení udělalo někoho, kdo nejsi. Bolest si nemůžeme vybrat, ale můžeme si vybrat, jak s ní naložíme."
"Možná se nejvíce bojíme přijmout fakt, že nás někdo může opravdu milovat takové, jací jsme."
Nejde je tu vypsat všechny, tohle si prostě musíte přečíst. Takhle vypadá dokonalost!
Kniha mě asi do12- 13 kapitoly tak nějak nebavila, chtěla jsem to dokonce i vzdát. Slova mi tak nějak nezapadala do sebe buď chybou překladatelky nebo paní spisovatelky,ale pak to konečně začalo plout tak jak má, konečně mě to vtáhlo do děje a kniha byla nakonec velmi pěkná. Zřejmě kdyby mi bylo 16, tak bych knihu hltala jak splašená,toho citu tam bylo vážně moc .....
Wow, tohle byla krása! Když mi knížka přišla a já viděla její formát a písmo, tak jsem se trochu lekla. Však už to u mě znáte. Říkala jsem si - YA romantika na cca 650 normálních stran?? No..
Nika je typická jemná dívka, která má kolem sebe typického prevíta Rigela. Takže byste si řekli, že se nic nového a světoborného nechystá. ALE! Kromě povrchního příběhu, který zde samozřejmě je a je nám jasné, kam to spěje, je zde hlubší a temnější pozadí.
Obě postavy toho totiž mají za sebou za tak krátký život až až. Takže kromě lásky s nimi čtenář objevuje i neštěstí, nevážení si sebe, psychické problémy a vše možné, co si museli zažít.
Proto kniha mohla mít tolik stran a neztratit na dynamičnosti, a proto byla tak úžasná!
Ano, pár hluchých míst tady přeci jen bylo, za to beru jednu hvězdičku, ale bylo jich minimum.
Konec byl emotivní, smutný, ale hlavně krásný a přiznávám, málem byla i slzička.
Na závěr vám dám jednu radu - nekoukejte na film před čtením. Prozradí vám vše podstatné, ale zároveň je tak katastrofálně natočený a přetvořený, že vás ochudí o všechnu tu chemii a napětí mezi postavami. To byl děs.
Hnedka na úvod bych upozornila, že se jedná o contemporary romantiku, nikoli fantasy, jak by se mohlo na první pohled zdát...ale nenechte se mýlit. Ta kniha je absolutně skvělá, melancholická, romantická, ale i bolestivá, zdrcující a absolutně šílená.
Postavy jsou úžasné, zlomené, uvěřitelné a krásně zpracované. Ta, co se nevzdává a hledá ve všem krásu, je do slova a do písmene sunshine a ten nemocný introvertní mladík je grumpy. Oba bojují sami se sebou, se svou minulostí i přítomností, nerozumí svým pocitům, protože jsou díky svým zážitkům rozbití a navždy poškození. Je to touha, posedlost, nenávist nebo láska? Ani běžný smrtelník kolikrát neví, co přesně cítí...a teď si představte, že to cítí někdo, kdo nikdy nic a nikoho neměl. Jak se má vypořádat se světem, když nerozumí sobě samému?
Chvilkami jsem si říkala, že je ten děj točí v kruzích, ale v druhé polovině se neskutečně rozjel a já jsem nedýchala...bála jsem se o ně, zajímala mě jejich minulost, vzpomínky, zajímal mě Rigelům červotoč...a přiznám se, v jedné konkrétní části jsem brečela jak divá. Číst to bolelo...ale nemohla jsem přestat.
A lidičky...ten konec? Vím, že tady sem tam někdo psal, že by klidně mohl být kratší...ale za mě v žádném případě. Byla jsem za něj ráda, protože všechno hezky - cyklicky - uzavřel.
Je to prostě krásné, nádherné, dokonalé...je to upřímná zpověď dvou sirotků, kteří si prošli peklem, aby našli jeden druhého.
Musim priznat, ze jsem jako prvni videla film. A jako je to v 95% pripadu - KNIHA proste byla LEPSI!!!
Ve filmu jsem proste hlavnim hrdinum neverila, v knizce jsem jejich pribehem zila.
Byla úžasná! Příběh trhal, kousal,laskal a do samého konce nepustil.
Autorka vytvořila naprostý skvost a já vím, že si ji přečtu minimálně ještě jednou, vlastně mám chuť se do ní pustit znovu hned teď. :)
Nevím, co říct... Tohle mě úplně dostalo. Celý příběh mi přijde temný, smutný, ale zároveň plný naděje a lásky. Hlavní postavy jsou komplikované, plné traumat, osamělé, bažící po lásce, z které zároveň mají strach. Nejednou jsem byla naměkko, uvědomila si, jak věci, které jsou pro nás samozřejmé, jsou pro někoho nepředstavitelné, dostala mě vděčnost, jakou Nika projevovala za všechno, její krásně vykreslená jemnost. Ona skutečně byla světlem, které prosvětlilo Rigelovu temnotu. Dozvědět se, co se vlastně děje v hlavě jemu trvalo déle, ale pak do sebe všechno zapadlo. A chemie mezi hlavními hrdiny byla naprosto skvělá. Je to příběh hlavně o naději, o uzdravování se, o hojení jizev, které nejsou vidět a o lásce dvou polámaných duší, jejichž střepy díky tomu do sebe krásně zapadly.
Tato kniha mě naprosto emocionálně rozbila. Normálně se mi to nestává, ale u tohoto příběhu jsem brečela jako želva a to hlavně díky kontrastu smutku a lásky , světla a tmy, bolesti a uzdravení. Tahle kniha mi bude v myšlenkách ležet ještě nějakou dobu.
PS: I když jsem film viděla dřív než jsem četla knihu, tak se může jít bodnout.
Postavy mi přišly absurdní, nepříliš uvěřitelné.
A kdyby byla kniha o 300 stran kratší, uvažovala bych o dvou hvězdičkách.
Prakticky v této knize neprožíváme události, ne čteme 650 stran mentálních pochodu. Zbytečných a těžkých myšlenek.
"Kdo křičí, není nutně zlý. Křičí ten, kdo krvácí a neví, jak jinak by skryl vlastní bolest."
Krásně dojemný příběh o dvou pošramocených duších. Autorka má dosti osobitý styl psaní - rozmáchlý, vzletný a melancholický.
Skvělá obálka i název.
"Nevadí, že jsi rozbitý.
Nevadí, že já také.
I mozaiky jsou udělané ze střepů,
a podívej, jaká je to nádhera."
Hodnocení: 4,5 *
Příběh mě zaujal už jako film, kniha zážitek pozvedla na jinou úroveň. Je hluboký, neotřelý a kdyby autorka byla vypsanější, dala bych v rámci žánru YA hodnocení i 5*. Kniha ve mně vzbudila hodně emocí, je celkově velmi emotivní a napsaná až poeticky, což nemusí sednout všem.
Knihu bych malinko zkrátila, i tak mě ale bavila každá stránka a stále jsem se potřebovala ke čtení vracet. Jako obvykle mě vytáčel překlad a volba slov, který knihu trochu degraduje, ale zvykla jsem si. Co se mi líbilo ze všeho nejvíc byla chemie mezi hlavními hrdiny a jak na nás autorka dokázala přenést atmosféru. S tak hmatatelným napětím a hlubokými emocemi se často v knihách nesetkávám. Taky se mi líbilo, jak autorka dokázala zpracovat témata traumatu a adopce, bylo to uvěřitelné a po přečtení mi všechno začlo dávat smysl. Na to, že jde o autorčinu prvotinu, tak smekám.
Ke knize se budu chtít časem vrátit, dotkla se mě víc než jsem čekala.
Vzala mě za srdce a už nepustila. Konec jsem probrečela.
Doporučuji pro všechny citlivky jako jsem já. Boží.
(SPOILER)
Tak to je velmi zajímavá kniha. Je to něco mezi Stmíváním a řadou nešťastných příhod. Dokonce i několik vět evokuje Stmívání. ("Smrt je poklidná."Kde už jsme to slyšeli, hm?).
Plus:otevírá i tabu témata jako je trauma v dětství, syndrom opuštěného dítěte, sebepřijetí,bohatý vnitřní svět postav, výrazné a dobře vykreslené charaktery;děj umí být velice poutavý a temný.
Mínus:někdy je vnitřních pochodů hlavních hrdinů až moc, konec je moc natahovaný(to se mi více líbilo na filmu, kde si s koncem dobře poradili a zkrátili ho), když chybí děj, zapletáme se do stokrát omílaného (on je tak temný -ale fakt pořád nechápu čím, chybí mi činy×ona by mě nikdy nechtěla, jsem pokažený) . Fakt jsem si myslela, že borec trpěl zneužíváním, a pak měl "jen"bolesti hlavy. Přesto všechno ale, je příběh zajímavý a dokáže chytit za srdce. Prostě chcete vědět, jak to s hrdiny dopadne. Prostě slovy Bena Furmana "nikdy není pozdě na šťastné dětství. "-toho mmchdm,doporučuji, kdyby si chtěl někdo rozšířit o psychologickou sondu do duše týraných dětí. Slzotvůrce je však originální romantická kniha,doporučuji.
(SPOILER) Knihu jsem si přečetla, protože jsem se chtěla podívat na film, ale kniha je přece vždycky lepší. No musím říct, že tohle byl teda pořádný slowburn! Začala bych asi Rigelem…na postavu jako je on jsem strašně dlouho čekala. Dokonalý temný anděl. Autorka se vážně překonala když psala jeho postavu. Ze začátku jsem si říkala, že Nika a Rigel jsou teda pořádný enemies to lovers, ale když jsem došla ke kapitole 13 doslova mi to vyrazilo dech! I když jsem si chvíli myslela, že je kniha fantasy a že je Rigel Vlkodlak :D Musím zmínit, že miluju autorčin styl psaní! Bylo to pro mě něco úplně jiného, než na co jsem zvyklá. Její výběr slov a jak dokázala krásně popsat city jednotlivých postav a co pro sebe znamenají to se mi moc líbilo. Nika pro mě byla takový kolotoč, ze začátku jsem si říkala že se mi líbí číst o nevinné dívce, ale jinak než jsem zvyklá. Líbilo se mi jak se starala o zvířata a její náplasti, ale pak přišel moment kdy jsem si říkala, že je až moc dětinská. Pak když jsem četla dál tak jsem jí konečně porozuměla. Milovala jsem její vztah s Annou a jak Nika vyjadřovala svoje city k ní. Oblíbila jsem si i vedlejší postavy hlavně Adelinu a Billie! Slzotvůrce je strašně krásný příběh a doporučuji ho všem. Moje nejoblíbenější scéna je, když Rigel a Nica padají z mostu a on jí poprvé řekne, že jí miluje ufff při čtení jsem doslova křičela. Taky musím zmínit, že se mi moc líbí nápad o legendě slzotvůrce a co vlastně pro každého znamená. Je to kniha na, kterou ještě dlouho nezapomenu.
Tahle kniha je prostě nádherná.
Je plná lásky i bolesti, je něžná i krutá a stojí za každou vteřinu času, kterou jsem s ní strávila.
Není to tuctový román pro mladé, spíš právě naopak. Ve dvaceti letech bych tuto knihu sice nejspíš zhltla úplně stejně jako nyní, ale po přečtení bych o ní jistě nepřemýšlela tolik, jako teď.
Vím, že se k Slzotvůrci budu vracet, že je to perla v mé knihovně a tiše si přejí, aby autorka napsala další takové skvělé příběhy.
... plakať je ľudské. Plakať znamená cítiť a na tom nie je nič zlé. Nie je nič zlé na tom sa zrútiť a poriadne sa vyplakať. Neznamená to, že sme slabí, znamená to, že žijeme, že naše srdce bije, strachuje sa, horí citmi. Nemusíme sa báť, keď sa cítime nedokonalí. To sme všetci a rozprávky existujú aj pre tých, ktorí si myslia, že si ich nezaslúžia, i pre tých, ktorí sa cítia byť príliš iní a nedobrí, než aby mohli dúfať v šťastný koniec. Hľadajte ich. Hľadajte rozprávky...
Táto kniha je nádherná paleta farieb z citov a emócií. A budete plakať!
Jako první jsem viděla film, líbil se mi a tak jsem se přesunula na knihu. A film? Může se jít bodnout. Na to, co se stalo, jsem nebyla připravena. Celou knihu jsem proplakala, příběh mě vtáhl a nepustil, myslím na něj, kudy chodím. Tato kniha mě změnila a kdybych si měla vybrat jednu jedinou knihu, kterou bych četla do konce života, byla by to tahle. Nevím, co jiného napsat, než to, že je nádherná, a tak plná lásky, ze mi to až vhání slzy do očí. Tato kniha je můj Slzotvůrce.
Ups, vůbec nerozumím těm oslavným komentářům, asi jsem úplně mimo. Horko těžko dočteno, a to jen proto, že jsem fakt nemohla uvěřit tomu, že přes všechny ty ódy to je o ničem a stále doufala, že tam i já něco najdu..