Slzotvůrce
Erin Doom
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518334/bmid_slzotvurce-SVD-518334.jpg
4
206
206
Slzotvůrce / Slzotvorca série
1. díl >
V pochmurném dětském domově, kde Nika vyrostla, kolovala pohádka o tvůrci slz, muži s očima jako sklo, schopného všechny rozplakat a naplnit srdce emocemi. V sedmnácti letech Nika konečně opouští budovu, která ji navždy poznamenala, když se jí plní životní sen: je vybraná k adopci. Jenže v nové rodině není sama. Spolu s ní adoptují i Rigela, podivného sirotka, kterého by Nika za bratra nikdy nechtěla. Rigel je inteligentní, vychytralý, hraje na klavír jako svůdný démon a je obdařený podmanivou krásou. Jeho nádherný vzhled však skrývá temné nitro. Ačkoli Niku a Rigela pojí společná minulost založená na bolesti a strádání, jejich soužití se zdá nemožné. Zvlášť, když Slzotvůrce znovu vstoupí do jejich životů a stane se skutečností. Nika se náhle ocitá před krutou volbou mezi láskou rodinnou a mileneckou.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2023 , King CoolOriginální název:
Fabbricante di lacrime, 2020
více info...
Přidat komentář
S hodnocením jsem docela váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdami a to z pár důvodů. Popis emocí a celkově křehkého vztahu mezi Nikou a Rigelem je podle mě napsaný skvěle. Autorka si umí hrát se slovy a popsat emoce neotřelou cestou a skvělými slovními obraty. Obě postavy už měly něco za sebou, zažily dost bolesti i strasti a to je tu popsané skvěle.
Ale tak nějak jsem po zhruba tři sta stranách měla pocit, že čtu vlastně pořád to samé dokola a děj to skoro nenabízí.
Neustálou přitažlivost tady střídá stejně častá odtažitost. čím víc tu Rigel Niku odhání, tím víc je ona neodbytná a tak je vlastně pořád dokola. Pořád po sobě touží a odhání se. A jak už tu padlo, klidně by to mohlo mít o sto i víc stran méně. Na to je ten děj až moc málo akční, aby se to muselo takhle natahovat. Několik posledních desítek stran s žárlivými výstupy mi už přišly úplně zbytečné, stačilo skočit rovnou na prolog.
Nika je na můj vkus taky poměrně dost naivní a neústupná ve chvílích, kdy by možná bylo lepší být ticho. Ale chápu, že by tak jinak nevznikalo spoustu situací, které ti dva mezi sebou měli. Závěr jsem tak nějak očekávala. Celkově vzato mě to bavilo číst, líbil se mi styl, jakým je to psané, ale jednou mi tahle slow burn stačila.
Na tuhle knížku jsem se dost těšila, ale myslím si, že by klidně snesla o 100 stránek méně. Autorka by mohla vynechat stránky, kdy se pořád dokola opakuje jedno a to samé: jak se Nika cítí ošklivá uvnitř, jak je rozbitá apod. Chápu, že zažít týrání s následným traumatem, musí být hrozné, ale nemusí to být tolikrát opakováno.
Ale to bylo jediné, co mi na knížce vadilo. Je to příjemná oddechovka. Líbí se mi, že se to mírně dotýkalo i psychologie, co se týče Rigela. Moc krásný a dojemný příběh. Knížka je čtivá a ráda se k ní někdy zase vrátím.
Skvělý příběh zahrnující smutek, beznaděj, ale zároveň radost, spoustu naděje a nekonečné lásky. Konec knihy vše jen dovršil. Pohádka, ale rezonuje neskutečně.
Podle anotace jsem čekala něco docela jiného, ale když od toho odhlédnu tak se mi kniha (téma) vlastně docela líbila. Až na - za to hvězdy dolů - neustále opakující se "vzdychací a toužící" scény, kterých je v knize i na román až moc. Přišlo mi, že v jednom bodě se autorka zasekla a kromě oněch vzdychacích a toužících scén se nedělo nic. Příběh nepokračoval. Pak se naštěstí rozběhl a zdárně doběhl až do konce.
Od knihy jsem neměla velká očekávání a možná i proto mě příjemně překvapila.
Je to teda docela macík o nějakých 520 stranách a musím říct, že se mi to netáhlo.
Naopak kniha plynule navazuje, neřekla bych, že má nějaká hluchá místa.
Možná bych zkrátila konec, z toho už jsem potom měla pocit, jakoby autorka prostě jen nebyla schopná se s knihou rozloučit a vše chtěla mít, co nejvíc ukončené (spokojila bych se s těmi náznaky, které tam byly) a tak psala dál a dál, takže možná posledních 50 stran už bylo víceméně zbytečných.
Na začátku jsem si úplně nebyla jistá hlavní dvojicí. Nika se chovala jako naivní dvanáctileté děcko a Rigel zase jako agresivní hňup, který kolem sebe jen kope a mlátí.
Jenže za chvíli se z nich vyklubaly neuvěřitelně propracované postavy a vše zapadlo na své místo. A to se jen tak nevidí. Přes to všechno, co si prožili, člověk jejich chování pochopí.
I vedlejší postavy jsou skvělé.
Navíc je to opravdu hezky napsané, takovým bohatým, ale nepřeplácaným jazykem.
Často zde najdete věci, nad kterými se jednoduše musíte zamyslet a tak nějak vás uklidní.
Kniha zpracovává i těžší témata, jako je například násilí na dětech, homosexualitu, psychické problémy a další. To vše je tu nenásilně zakombinované. Vůbec to neruší od čtení, ani toho není zbytečně moc.
Snad jediné co mě zklamalo byly poslední kapitoly, kdy jsem u Rigela neviděla žádný posun. Celou dobu se zlepšuje a v posledních dvou kapitolách se zas chová jako kretén, a to i vůči Nice? Nehledě na to, že ona je s tím úplně v pohodě.
Za ten konec 4 hvězdičky.
Snad jednou se k ní zas vrátím. Myslím, že má hodně co předat.
První jsem viděla film.A tak jsem si samozřejmě udělá radost a koupila si i knihu a musím říct že Nelituji.Je to o mnohem lepší než film a krásný příběh.Takže můžu jen doporučit :-).
(SPOILER)
Tak nějak nevím… Nutno podotknout, že jsem před přečtením knihy viděla film, který mě jednoduše dostal. Nemohla jsem se odtrhnout, příběh, herci, všechno skvělé a strhující, takže jsem si nutně potřebovala přečíst knihu. Z té jsem upřímně trochu zklamaná. Na můj vkus zbytečně zdlouhavé, neustálé vyrušování hlavních aktérů přímo v tom nejlepším, opakování toho, jak jsou oba pokažení, zdlouhavé a opakující se popisy Rigelovy krásy a podobně… Dle mého názoru mohla být kniha o cca 200 stran kratší a bylo by to akorát. Takto mě čtení místy opravdu nudilo.
Přesto dávám 4*, protože navzdory prokousávání některými pasážemi mě příběh vzal za srdce a dohnal k slzám. Celá myšlenka příběhu, a tedy slzotvůrce samotného, je skvělá.
,,Nechci tě mít bez tvých démonů, bez tvých chyb a nedostatků. Jestli spolu nemohou být naše stíny, tak potom ani naše duše."
Už dlouho mě příběh knihy tolik nezasáhl. Rozbil mi srdíčko na kousky a pak ho zase složil zpátky...jen některé dílky přehodil, některé dal pryč a jiné zase přidal.
Dětský domov s temnou minulostí. Dívka, která se snaží hledat ve světě krásu. Naivní, jemná. Konečně se jí splnil sen, bude mít milující rodinu...budoucí adoptivní rodiče si však nevzali jen ji. Chlapec, o kterém byla přesvědčená, že ji nenávidí, se nechal vybrat, aby šel do nové rodiny s ní. Udělal to snad záměrně? Ale proč?
Nic není jak se zdá. Riegel je jako vzácný křišťál ukrytý v srdci hory a Nika jej přes všechnu nepřízeň osudu a s veškerou jemností hodlá objevit. Kdo vlastně je ten navenek chladný a krutý chlapec, kterého zná odmalička z dětského domova?
Vrstvy příběhu se až dokonce odkrývají pomalým a napjatým způsobem, který vám nedovolí knihu odložit.
Čtení mě bolelo a ždímalo mi slzy z očí. Já ale nemohla přestat. Bylo to krásné, bolestivé, úzkostné. Ale dalo mi zároveň spoustu naděje a nových myšlenek. A už nikdy nezapomenu na pohádku o Slzotvůrci :) Tu si ponesu v srdci napořád...
(SPOILER) Kniha, která ve Vás i přes drobné nesrovnalosti, jakto že Rigel nikdy nebyl potrestaný za svoje rvačky, bude dlouho rezonovat. Kniha plná těžkých témat, ale přitom svým způsobem pohádková. Po přečtení podle mě chce každý najít toho svého Slzotvůrce-
(SPOILER) Kniha se mi moc líbila. Ukázala,že nic není tak,jak se občas zdá. Líbilo se mi,že nastínila i problematiku za zavřenými dveřmi dětského domova. Jak se dá různě po světě dočíst z odhalených kauz, bohužel se to stává a oběti si následky nesou celý život. Nika má nicméně svého slzotvůrce a trauma překoná. Moc hezky příběh plný nečekané lásky,který ukázal,že mezi nenávistí a láskou může být velmi tenká hranice. Film se dal, ale kniha byla o mnoho nelepší.
Lyrický romatický pohádkový příběh o síle naděje a optimizmu, který pohladí duši po tom, co vám ji rozdrásá. Vypisujete si z knížek zajímavé myšlenky? Tady si přijdete na své. Neotřelá obrazná přirovnání a detailní rozbor pocitů dopřeje čtenáři plně nahlédnout do duše hlavních postav. Plynulost čtení narušuje netradiční slovosled. Zajímalo by mě, zda úmyslně nebo omylem překladu. Zfilmovanou verzi doporučuju plně ignorovat - scenárista evidentně nezvládl zachytit hlavní linii příběhu a už vůbec ne jeho intimní atmosféru. Knižní předloha nabízí barvy světa, poezii vesmíru a spoustu povedených metafor, i když primárně dodržuje romantickou pohádkovou linku.
(SPOILER)
Moc pěkná knížka, samozřejmě jsem ji četla po filmu a asi bych se do ní ani nepouštěla, kdyby byl film trošku lépe zpracovaný. Přišlo mi, že je v některých věcech hrozně nedotažený a vlastně jsem se ani nepletla. Herec, který hraje Rigela je tam asi jen nastrčený, protože je hezký, ale po přečtení knihy mi dochází, že je nedostatečný a malý (myslím fyzicky malý).
Nika je taková polámaná panenka, opravdu jak motýlek. Rigel, je jak temný anděl. Jeho linka mě bavila mnohem více. V podstatě se i díky nim dozvíte, co se v něm odehrávalo, proč byl takový jaký byl. Ale bylo jí zatraceně málo.
Kniha mě bavila do jejich maturity, pak už mi to přišlo zbytečný. Stačil by mi krátký konec jako byl právě ve filmu. Vysokoškolská část mi přišla doslova zbytečná, ty důležité části z ní se dali zakomponovat úplně někam jinam.
Slzotvůrce je příběh tak moc bolavý, ale tak moc nádherný. Není to jednoduché čtení. Abyste knihu pochopili, musíte vnímat a musíte mít v sobě alespoň trocha empatie. Dokonce si i troufám říct, že kniha je spíše pro náročnějšího čtenáře.
Jedním slovem prostě krása. Tak dojemný, bolestivý a zároveň příběh plný naděje jsem dlouho nečetla.
Ups, vůbec nerozumím těm oslavným komentářům, asi jsem úplně mimo. Horko těžko dočteno, a to jen proto, že jsem fakt nemohla uvěřit tomu, že přes všechny ty ódy to je o ničem a stále doufala, že tam i já něco najdu..
"Lásku můžeš zahánět, popírat ji, vytrhnout že srdce, ale ona si vždycky poradí a najde si tě."
Nica a Rigel spolu prožili těžké časy v dětském domově. V nové adoptivní rodině si oba uvědomí, že je k sobě přitahují nečekané city, kterých ani jeden z nich nedokáže odolat.
Nenacházím vhodná slova, kterými bych popsala tuto dokonalou knihu. Ano, opravdu je název velmi výstižný, na konci jsem plakala a slzy nešly zastavit. Mnoho nádherných citátů, myšlenek, kterými vždy začíná kapitola vám vezmou dech. A ten příběh je nádherný, i když vám vytrhne srdce. Četla ji také dcera a byla uchvácena stejně jako já.
Protože "některé věci se dají pochopit, když se na ně díváte jen srdcem".
"Nenechej, aby z tebe utrpení udělalo někoho, kdo nejsi. Bolest si nemůžeme vybrat, ale můžeme si vybrat, jak s ní naložíme."
"Možná se nejvíce bojíme přijmout fakt, že nás někdo může opravdu milovat takové, jací jsme."
Nejde je tu vypsat všechny, tohle si prostě musíte přečíst. Takhle vypadá dokonalost!
Kniha mě asi do12- 13 kapitoly tak nějak nebavila, chtěla jsem to dokonce i vzdát. Slova mi tak nějak nezapadala do sebe buď chybou překladatelky nebo paní spisovatelky,ale pak to konečně začalo plout tak jak má, konečně mě to vtáhlo do děje a kniha byla nakonec velmi pěkná. Zřejmě kdyby mi bylo 16, tak bych knihu hltala jak splašená,toho citu tam bylo vážně moc .....
Slzotvůrce
Eh...já nevím kde popravdě začít.
Ze začátku mě to dost vzalo. Ten prvotní dojem byl wooow, kniha s pohádkou na začátku, to mě bude bavit. Postupem času jsem zjistila, že asi nebude o tom, o čem jsem si myslela, ale neva. Bavila mě, moc. Jakmile se ale rozlousklo co je Rigel zač, šlo to z kopce. Moooc lásky, moooc zbytečné romantiky, moooc všeho souznění.
Ale! I přes to všechno mě bavil výběr slov autorky, veškerý popis událostí, propracovanost postav a i prostředí. Jinak k tomu asi nemám co dál napsat :D. Nejspíš nejsem cílovka :)