Smäd po živote
Irving Stone (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/110108/bmid_smad-po-zivote-mYG-110108.jpg
5
792
792
Za pouhých deset let, do nichž se vejde celá umělecká dráha malíře, který nemohl tušit, že se stane velikánem moderního malířství, vytvořil Vincent van Gogh 750 obrazů a 1600 kreseb. Nevydělal na nich téměř nic, celý život jej finančně i morálně podporoval ne o mnoho existenčně zajištěnější, avšak oddaný bratr Theo. O jeho obrazy dnes na aukcích svádějí boje japonští investoři s americkými průmyslovými magnáty a vydávají za ně desetimiliónové dolarové částky. Jejich autor se ve vrcholící deziluzi, nedůvěře v sebe sama a na pokraji šílenství zastřelil. Neúspěšně, dva dny pak umíral v nemocnici. Žádný z těchto paradoxních závěrů a úvah se do románu Žízeň po životě nevešel. Ani nemohl, protože jde o učebnicový příklad životopisného románu a v takovém není na podobné extrapolace místo. Avšak tyhle i jiné napadají čtenáře naprosto zákonitě, neodbytně a všechny s sebou nesou i příchuť smutku. Kniha detailně líčí malířovu vytrvalost, která soustavně narážela nejen na nepochopení okolí, ale i... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1983 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Lust For Life, 1934
více info...
Přidat komentář
Moc hezká kniha o mém oblíbeném malíři (mimochodem, jeho jméno číst "choch"). Rozervanost, citlivost až přecitlivělost a touha jít vždy až na dřeň je u hlavní postavy doslova cítit. Přitom se pořád něco děje, děj nestagnuje. Gogh se jednoduše vyhřeznul do svých obrazů.
Obdivovala jsem také vztahy popisované v knize, tu nezištnou pomoc člověka člověku (a to ani nemluvím o Theovi) - kdo by to dnes dokázal??
Kniha rozhodně stojí za přečtení, je krásná.
K přečtení knihy mě inspiroval film "Já, Vincent"...těžké životní osudy za života neuznaného malíře jsou popsány zajímavě a nenudí. No a teď mám chuť se znovu podívat na film :)
Jsem plna dojmů... Vynikající příběh muže, který byl za svého života outsiderem a podle všech měřítek neschopným mužem. A čas ukázal úplný opak...
Příběh není o cestování a přitom budete s Vincentem pobývat na zajímavých místech v Evropě.
Příběh není přednostně o výtvarném umění a přesto se seznámíte s pohnutkami k tvorbě malířů, kteří byli ve své době zatracováni. Doporučuji si k jednotlivým pasážím v knize, kde jsou zmiňováni umělci a jejich díla, konkrétní obrazy vyhledávat. Představíte si tak lépe dobu a místa, kde žili a zamilujete se do baletek od Degase i Lautrecových kurtizán. Nejvíce se však zamilujete do obrazů Vincenta van Gogha a zjistíte, že mezi jeho díly rozhodně nedominují malby slunečnic a autoportrétů s uříznutým uchem.
Příběh je o životě Vincenta van Gogha a vy se převážně dozvíte něco o tom svém.
Po prečítaní tejto knihy mám dojem, ako keby som sa celú dobu pozeral na obraz Vincenta van Gogha, ako keby som zažil niečo magické. Mám pocit, ako keby som s ním putoval 10 rokov po Európe a sedel mu za chrbtom pri maľovaní každého jedného jeho obrazu. Moje oči sú unavené z toľkého času na slnkom zaliatých poliach, horšie sa mi dýcha kvôli uholným baniam a som unavený z nedostatku spánku. Tak silná je táto kniha, ktorá čitateľa dokáže úplne pohltiť a dokonale priblížiť život jedného génia. Je to príbeh o bolesti a utrpení, odhodlaní a vytrvalosti, ale aj o viere a pochopení. Krásne a inšpiratívne. Klobúk dole pred pánmi Irvingom a van Goghom.
Po přečtení knihy ještě více pochopíte výtvarná díla Vincenta van Gogha a pokud jste je měli rádi, teď je budete milovat...
Mě to fakt mrzí, ale po pár desítkách stran jsem knihu odložila. Nemůžu ji hodnotit negativně, vypadá to, že napsaná je čtivě a jistě zajimavě rozvíjí už tak zajímavý lidský osud, ale beletrizované životopisy asi nebudou můj šálek kávy...Zkusím se Vincentově duši přiblížit spíš skrze dopisy.
Kniha se mi líbila.
Mimo jiné se v knize dozvíme o drsných podmínkách v dolech, kde pracovali i děti. Seznámíme se také s PAULEM GAUGUINEM, který byl přítelem od Gogha a často docházelo mezi nimi k různým sporům. Dozvíme se také o THEOVI, který byl bratrem od Gogha. Je zajímavé, že během svého života Gogh namaloval přes 850 obrazů, ale prodal se jenom jeden obraz.
V knize nalezneme také obrazy, které namaloval Vincent van Gogh.
Životopis, za svého života nedoceněného velikána umění, formou strhujícího románu.
Umělec má mít hlad do šedesáti let! pro každou kreativní duši veledůležitá četba.
Tohle je další z mých literárních pokladů - vydání z r. 1957 s krásnými reprodukcemi. Umělcům málokdy rozumí doba, v níž tvoří.
Do čtenářské výzvy mi chyběl poslední bod - Kniha doporučená kamarádem. Obrátila jsem se proto na svou nejlepší kamarádku, jestli by mi mohla nějakou doporučit. Odpověděla: "Jako první mě napadla Žízeň po životě od Irvinga Stonea. Ale je to životopis Vincenta van Gogha, tak nevím, jestli by to zrovna tebe bavilo." Uklidnila jsem ji, že čtenářská výzva je právě proto výzvou, že sáhnu i po knize, kterou bych jinak nečetla. Je pravda, že moje znalosti v oblasti malířství končí tím, že Leonardo namaloval Monu Lisu a Michelangelo Sixtinskou kapli, ale je to moje nejlepší kamarádka v tom nejlepším slova smyslu, knížku do výzvy mi nemůže doporučit nikdo jiný, to prostě nepřipadá v úvahu. Smířila jsem se s tím, že tohle čtení patrně nebude úplně můj šálek čaje, ale i o tom mimo jiné přece čtenářská výzva je. Když mi pak objednanou knihu v knihovně přinesli, napadlo mě při pohledu na její tloušťku, že i nejlepší přátelé mohou být velmi krutí. :-) Ale knížka tisíckrát překonala veškerá má očekávání! Jejích téměř čtyři sta stránek jsem nadšeně zhltla za dva večery. Není to příběh o malířství, je to příběh o životě. Je to čtení plné zvratů, často krutosti, bolesti, mockrát se mi chtělo nad tou beznadějí brečet, a přesto je to čtení krásné, kniha si mě připoutala od začátku až do konce. Nejlepší kamarádka mě prostě nemohla zklamat a já jí moc děkuju. A nejen za tuhle knížku.
Životopisy nejsou zrovna moje parketa. Tohle je ale úžasně napsaný román. Když si na něj vzpomenu, normálně mám husinu.
Tak se mi podařilo v antikvariátu ukořistit starší, ale zachovalý výtisk Žízně po životě. Překvapilo mě, jak málo je nové vydání k dostání, respektive prakticky není. Nakonec jsem za to ale rád, neb staré knihy mají zvláštní kouzlo. Kniha se mi nesmírně líbila už jen pro mou fascinaci Van Goghem a jeho pohnutým životem.
Kniha vnese pohled do života slavného malíře, se kterým se život nemazlil, nic nedostal zadarmo, vše musel poctivě vydřít a odpracovat. Tvrdá práce a odloučení od milovaných osob, neúspěchy a pády měly neblahý vliv na malířův psychický stav. Doporučuji pro seznámení se s tehdejším životem a myšlením společnosti.
Vydržel jsem přibližně 200 stran a vzdal jsem to. Nějak mě nebavilo pořád dokola číst: "Miluji tě!" "Já tě nechci" "Ale proč?" "Proto!" A nebo: "Musím kreslit, líbí se ti to?" "Nelíbí" "Proč?" "Proto" "Ale já se to naučím!" "Nenaučíš!" Nedočetl jsem, nehodnotím.
Štítky knihy
malířství umění životopisy, biografie Holandsko zfilmováno Francie životopisné, biografické romány Vincent van Gogh smutekAutorovy další knížky
| 2009 |  Žízeň po životě |
| 1987 | Řecký poklad |
| 1963 | Námořník na koni |
| 2010 | Vášně mysli – román o životě Sigmunda Freuda |
| 2012 | Původ |
Musím se přiznat, že jsem vůbec nevěděla, že knížka byla poprvé vydána už v roce 1934. Myslela jsem, že je mnohem novější, což je teda ostuda, ale zároveň to svědčí o tom, že je příběh psaný docela moderním jazykem, takže z tohoto čistě jazykového hlediska je text velmi nadčasový.
A děj? O Vincentu Van Goghovi jsem věděla jen to, co jsem si zapamatovala ještě ze školy. Poznala bych jeho nejznámější díla a věděla jsem, že si uřízl ucho snad prý kvůli nešťastné lásce - takový podivín. Ano, kniha potvrdila, že Van Gogh podivín byl, ale zároveň ukázala, jak velké měl srdce. To, jak se dokázal zamilovat je jen jedna stránka jeho osobnosti. Mě nejvíce uchvátilo, jak obětoval vše, co měl, včetně svého zdraví, aby pomohl chudým a trpícím horníkům a jejich rodinám v Borinage. Proto bylo velkým paradoxem číst, jak byl naopak také schopen obětovat štěstí a majetek svých blízkých jen pro svou tvorbu.
U mě to vedlo k zamyšlení se nad smyslem umění vůbec. Díky knize jsem začala o tom smyslu tak trochu pochybovat, říkala jsem si jestli to vůbec stojí za ty útrapy, které zažije nejen umělec sám, během své tvorby, ale především jeho nejbližší. Ano, umění je výživou naší duše, ale když Goghova partnerka i její děti měly hlad, zatímco on utrácel veškeré peníze (které mu poslal bratr) za malířské náčiní či modely, uvědomila jsem si, jak sobečtí a zabednění někteří umělci umí být. Přesto byl Gogh nejen velkým malířem, který milionkrát předčil své kritiky z řad znalců umění a "kolegů" malířů - po těch teď už ani pes neštěkne, většinu z nich sotva vyhledáte na Googlu. Ve svých světlých chvilkách kdy nebyl sužován nešťastnou láskou či potřebou jen tvořit, byl opravdu krásným člověkem.
Ovšem úplně nejvíc mě dostaly další dvě vedlejší postavy, lidé s nádhernou duší, a těmi byli Vincentův bratr Theo a potom Margot, ti dva v něm vždycky viděli jen tu lepší stránku a vždy mu důvěřovali. V té vší smůle, která Vincenta za celý život potkala, si možná ani dostatečně neuvědomil,jaké měl štěstí, že měl kolem sebe tyto dva lidi...