Směšné lásky
Milan Kundera
Sedm povídek, jejichž námětem je láska zasazená do komických souvislostí, anebo spíš to, co lidé v komických souvislostech pokládají za pokus o milostný vztah. Podle dvou povídek byly natočeny filmy: Nikdo se nebude smát (režie Hynek Bočan, 1965) a Já truchlivý Bůh (režie Antonín Kachlík, 1969).
Přidat komentář
ma prvni zkusenost s kunderou a nemuzu si pomoct - krome prvni povidky ktera uprimne pobavila - to povazuju za prumer
Pohodové povídky, nad kterými nemusíte nijak více přemýšlet, zanechají vám příjemný pocit z dobře napsané knihy. Další důvod proč sáhnout po další knize od Pana Kundery.
Nikdo se nebude smát ***** // Zlaté jablko věčné touhy **** // Falešný autostop ***** // Symposion **** // Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým *** // Doktor Havel po dvaceti letech *** // Eduard a Bůh *****
Příjemná kniha s rozličnými povídkami, ale občas mi vadila vykonstruovanost. Život je sice zvláštní, ale místy je Kundera dost nereálný.
Štítky knihy
povídky láska erotika česká literatura socialismus milostné povídky
Část díla
- Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým 1968
- Doktor Havel po dvaceti letech 1968
- Eduard a Bůh 1968
- Falešný autostop 1965
- Já truchlivý bůh 1963
Autorovy další knížky
2006 | Nesnesitelná lehkost bytí |
1969 | Žert |
1970 | Směšné lásky |
1979 | Život je jinde |
1993 | Nesmrtelnost |
Pane Kundero děkuji.
To si řeknu pokaždé, když dočtu jeho knihu. Stále mne učí dívat se na svět i pod trochu jiným úhlem než jak jsem třeba zvyklá já. Učí mne všimnout si věcí, kterých bych si třeba vůbec nevšimla.Pokaždé mi ukáže něco, co ještě nevím . Každá jeho knížka mne obohatí. A tyhle povídky se nedají číst tak, že vezmeš knížku a přečteš jedním tahem. Musíš přečíst jednu, zažít ji, ...musíš si je šetřit , nenechat je splynout.
Povídky moc nemusím, ale tyhle ano! Která byla nej? Asi Eduard a Bůh, Falešný autostop, Symposion, Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým. Ale to by bylo více než pět hvětdiček a ty zbývající po pěti.
Já Kunderu mám ráda za jeho perfektnost, je vidět, že ty knihy nepíše na zakázku. každá věta je promyšlená.
Pane Kundero, děkuju, ale co mi to děláte. Já když přečtu vaši knížku tak každá další co se mi dostane do rukou mi příjde levná a plochá.
Děkuju, přinášíte mi potěšení a obohacujete mne.