Smetiště vzpomínek
Václav Vogl
Prozaická prvotina českého autora, který za svůj život vystřídal řadu různých povolání v severních Čechách, je autobiograficky podbarveným ohlédnutím na život jedné generace v nepřirozené společenské atmosféře druhé poloviny 20. století. Vyprávění celkem přesně kopíruje autorův život od 80. let 20. století téměř až do současnosti od práce elektrikáře v úpravně uhlí v záluží u Mostu přes práci organizátora v mosteckém klubu Neprakta až ke kolísavé kariéře pražského podnikatele. Důraz klade především na vylíčení všech absurdních překážek, kterým museli čelit lidé v kulturní sféře v době normalizace, nesmyslných zákazů z oficiálních míst a způsobů, jimiž se tyto zákazy obcházely. Souběžně vypráví příběh krachu svého druhého manželství a vlastní kariéry, kterou odstartoval v době polistopadových možností na naléhání své ženy jako vedoucí rekreačního zařízení a ukončil posléze v Praze jako manažer distribuční firmy. Unavený z mechanické a neradostné honby za penězi, odchází po smrti manželky vystřízlivělý a rozčarovaný z velkoměsta. ... celý text
Přidat komentář
Do půlky se mi to moc líbilo, takový návrat do předaporevoluční doby, tak jak si to všichni pamatujeme. Doba zakázaný muziky, pak vidina rychlýho zbohatnutí a podomní prodeje naprosto šmejdskej věcí, bez kterých se neobejdeme. Líbil se mi životní příběh autora, ale pak když prodával a prodával a prodával, už mě trochu nudilo.
Pamatuju Neprakťák, Lauru a její tygry a spoustu míst i událostí v knize zmiňovaných. Pan autor zažil pěkných pár životních kotrmelců. Dobré to bylo.