Smrková Tišina
Kristýna Sládečková
Čtyři skupinky lidí se vydaly strávit dovolenou v šumavských lesích. Obtloustlý medik Rudolf se třemi kamarády, Jakub s přítelkyní Sašou, Richard s manželkou Emou a parta studentů v čele s charismatickým sukničkářem Márou. Nejpp Márova parta s Jakubem a Sašou. Mára všem vypráví u ohně strašidelný příběh z války, který se měl odehrát na místě jejich noclehu. Saša, která si není jista vztahem s Jakubem, je Márou okouzlena a v noci se mezi nimi cosi odehraje… Ráno se ukáže, že Jakub zmizel. A při jeho hledání je v lesích nalezen jiný muž v bezvědomí… Kdo to je? Kde se tam vzal? Kam zmizel Jakub? A co má s tím vším společného tajemná postava v modrém svetru, která se tu všem ubytovaným náhodně zjevuje?... celý text
Přidat komentář
Tak trochu mysteriózní příběh ,který je vsazený do Šumavské přírody- kniha je docela napínavá .Autorka dobře popsala postavy tohoto příběhu- je jich několik a vzajemně se jejich příběhy propojuí .Kniha má i pěknou obálku.
Za mě, excelentně napsaná kniha. Nádherně popsaná Šumava, úplně cítíte ten chtíč, projít ty všechny cestičky, podívat se na všechny ty chalupy a chaloupky, projít národní park, odpočinout si na kamenech u řeky. Moc se mi líbilo propojení všech postav, propojení všech příběhů. A hlavně celé to rozuzlení.
65% mezi 3 až 4mi *
Osobně nevím, co si o knize myslet. Místy napínavá, ale hlavně až moc postav.
Popis Šumavy a lesů byla super. Stále jsem čekala co se vyklube z postavy v "modrém", no a ono nic. Škoda Emy, měla celkem jasnou představu o budoucnosti.
Celkově kniha byla taková neucelená. Závěr mě zklamal.
Napínavý příběh a skvěle vykreslené postavy. Kdo je zvyklý chodit s batohem přespávat do přírody, jako by tam byl taky.
Strašná slátanina ! Ztráta času !
Ještě že jsem si pouze půjčila v knihovně a nekoupila svou.
Thriller? Ani omylem! Bohužel jsem nepřišla na to, co to mělo být za žánr! Nepřišla jsem ani na to, o čem to vlastně bylo... taková splácanina všeho. Něco v tom smyslu, že Šumava je tajemné místo se svými tajemstvími, pověstmi a tragickou minulostí, která nechala otisk až do dnešních dnů... Myšlenka dobrá, ale zpracování hodně amatérské.
Po přečtení komentářů tady jsem se trochu obávala, co jsem si to koupila. Ale šla jsem do toho a nakonec jsem z knihy byla nadšená. Mně se naopak líbilo, že autorka nechala čtenáře, aby si sami rozmysleli, kdo je postava v modrém svetru, či jak končí příběhy jednotlivých charakterů. Konec jsem čekala trošku jiný, ale styl psaní mi sedl, dobře se to četlo, takže na dovolenou ua mě dobrá volba.
Podprůměrná detektivka, která skáče od jedné postavy ke druhé, takže orientovat se v tom moc nedá. Navíc u jedné z postav (Rudolf) autorka neobjasnila co se mu stalo ani jeho linku nijak neskončila. Zvláštní.
Sloh na úrovni 5.třídy. Zápletka na úrovni 3.třídy. Postavy ploché a duté. Napětí nulové. Vyústění žádné. Tajemnost, atmosféra Šumavy také žádná. To snad ani nejde označit za blbost, takováhle slátanina je mimo kategorie. Ztráta času i peněz.
Přečteno a bohužel zklamání. Tohle mel byt thriller, nebo co vlastně? Netuším. Postav bylo dost, ale ty jejich osudy nebyly moc záživné. Věděla jsem, co meli ke snidani, k obedu, k veceri ale nejaka akce? Trochu tajemno se objevilo, ale to na atmosféru nestačilo. Kdyz se našlo tělo, tak jsem si říkala konecne a ted to bude mit spad, ale zase nic. Opravdu jsem se nudila. Premyslim, jestli 2 nebo 3 hvezdy. Dam hvězdičku navíc za obálku. Jinak příběh slabý průměr. P.S. Ehm a co to vlastně bylo za postavu v modrém svetru? A co Rudolf?
Líbil se mi popis Šumavy, přírody. A obálka je moc pěkná. Bohužel ty lidské příhody byly trochu klišé, jakoby se autorka nemohla rozhodnout, zda to bude detektivka, young adult literatura... Ale bavilo mě to a jsem zvědavá na další knihu.
Detektivní příběh z prostředí centrální Šumavy potěší ty, kteří mají pochopení pro mysteriózní prvky a alespoň základně se orientují v šumavských reáliích. Šumavu navštěvuji pravidelně a popisovaná místa mám mnohokrát prochozená. Ačkoli chápu, že jde o fikci, osobně mi vadila řada nesrovnalostí - nereálné vzdálenosti mezi jednotlivými místy i smyšlená Smrková tišina nebo Lišejníkov. Šumava má specifickou atmosféru, která zaujme sama o sobě a v této knížce jsem ji bohužel necítila. Příběh by se mohl klidně odehrávat v Krkonoších nebo Krušných horách a vyšlo by to na stejno:-) Z blízkého okolí Prášil mám i já svůj děsivý zážitek - při sbírání hub jsem se probořila do bažiny a dodnes si pamatuji ten děsivý pocit poměrně rychlého propadání se a paniky, která ve mně ještě s odstupem času doznívala. Kdo zná Hůrku a její okolí, také se jistě nespokojí se zredukovanou historkou o drancování hrobky Ábelů. Autorka měla zajímavý nápad spojit několik příběhových linek, ale ten se jí bohužel nepodařilo plně realizovat. Navíc v závěru jsem postrádala kapitolu věnovanou Rudolfovi. Možná to byl záměr, ale na mne knížka působila jako dílo dlouhých covidových večerů, kdy autorka s nostalgií vzpomínala na výlet k rozhledně Poledník.
Kniha byla hodne čtivá, nedal jsem ji z ruky a přečetl za víkend. Hodně popsaných míst jsem při výletech po Šumavě navštívil, což hodně přidalo na celkovém zážitku z knihy.
Neurazí a nenadchne a asi zítra si už nebudu pamatovat, o čem to bylo. No, vlastně ano, autorka psala zrejmě tuto knihu hladová, protože je tam na můj vkus příliš o tom, kdo co jedl.
Štítky knihy
Šumava české detektivky a krimi
Přečteno za zhruba dva dny což je můj rekord, mám ráda tento styl psaní, propletené jednotlivé příběhy. A ještě se to odehrává na Šumavě jen by mě zajímalo, kdo je ten modrý svetr