Smrt budějovického hejtmana
Tomáš Sterneck
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/344263/bmid_smrt-ceskobudejovickeho-hejtmana-C5z-344263.jpg
3
29
29
Na konci června 1618 oblehne vojevůdce vzbouřených českých stavů Jindřich Matyáš Thurn České Budějovice. Vystrašení konšelé jsou připraveni otevřít rebelům brány. Připojení města ke stavovskému povstání však zabrání politický převrat zosnovaný hejtmanem budějovických císařských žoldnéřů Janem Aulnerem z Birkenfelsu… Neuběhne ani pět měsíců a Aulner je ve svém příbytku nalezen mrtvý. Podivné okolnosti hejtmanovy smrti se stávají předmětem diskrétního vyšetřování, které vede primátor Kašpar Teindleser.... celý text
Přidat komentář
Mám ráda historické knihy, ale tahle nebyla pro mě. Dlouhá souvětí, plno vsuvek, latinské výrazy, plno jmen, které nehrály žádnou roli, skákání v čase. Často jsem se ztrácela v ději. Po přečtení skoro nevím, o čem kniha byla. Možná zaujme znalce této doby.
Na mě je kniha napsaná moc odborně a nezaujala mne. Stále jsem čekala co na vývoj, ale nic. Asi nejsem ten správný čtenář pro koho je psána.
Kniha se mi moc nelíbila,vadilo mi velké množství latinských slov v textu, které bylo nutné stále dohledávat v přiloženém slovníku
Kniha není bez zajímavosti, je vidět, že autor má to, co píše, dobře podložené, rozumí politické historii i atmosféře začátku třicetileté války, kterou nahlíží z nezvyklé perspektivy katolické strany, ALE...
Vyprávěcí řemeslo bohužel za znalostmi autora trochu pokulhává. Na začátku mi dalo práci prodrat se množstvím jmen postav nejednajících, ale pouze zmiňovaných, a jak se ukázalo, nebyly to zdaleka všechny. Navazovala poměrně přímočará část zápletky s relativně malým množstvím jak vystupujících, tak informací. Po návratu z Vídně do Budějovic se zápletka opět zahustila a zamotala do té míry, že ji nakonec autor musel lacině rozřešit zpovědí umírající postavy. Nicméně vlastní pointa se mi líbila, škoda, že cesta k ní nebyla vypravěčsky obratnější. Dám autorovi ještě šanci v pokračování.
Historické zpracování doby počátku 17. století v našich zemích je vskutku virtuózní. Moje latina od dob studia ovšem virtuózní není, ale po desátém dolistovávání v rejstříku, jsem to vzdal. Děj nebyl nijak příliš nápaditý, mnohé dějové linie byly plané, či nedořešené. Přičtení jsem také pociťoval jen nepatrné napětí.
Prvotina T.S. z doby počátku třicetileté války byla docela zajímavá a z textu bylo poznat, že autor má hluboké znalosti. Současně to však chvílemi bylo i kontraproduktivní, když latinské pořekadlo, či slovo nutilo čtenáře neustále listovat v rejstříku na konci knihy. Rozhodně by tedy čtenářskému komfortu prospělo, kdyby překlady z latiny byly pod čarou na příslušné straně. Také časové skoky první a poslední kapitoly nebyly v textu nijak uvedeny (Léta Páně 16xx), takže jsem chvíli tápal, co se děje. Ovšem prakticky celé objasnění zamotaného děje z úst umírající kuchařky bylo pro mě takové divoké a vlastně i nedůvěryhodné. Vrahoun že by nedokázal ukončit život ženy jedním rázem? Prostě bylo toho v knize rozehráno více a dějový propletenec na pár stranách objasněn naráz tak, že mám z toho v hlavě zmatek. Také vizionářský sen o osudu vídeňského formana byl hodně neuměle roubovaný. Rozhodně ale dám autorovi další šanci, za pár týdnů má vyjít volné pokračování Čas krkavčích hodů.
Tak zase tak špatné to nebylo, jak to vypadá podle hodnocení. Určitě se dovíte něco zajímavého z historie, o které se moc nepíše. Dokonce je to detektivní příběh. Takže za mě dobrýýýý...
Velmi rozporuplné dílo. Neskonale nudná první třetina knihy, poté náhlá změna v sarkastickou frašku (cesta do Vídně). Závěr opět v ospalém tempu. Panoptikum postav - Jeroným, jehož inteligencí předčí i Tatárek, pár příšerně se šklebících skřetů, řada ďáblových pomocníků, samý hříšník. Květnatá řeč pánů prošpikovaná latinskými výrazy si nijak nezadá se stejně strojenou mluvou sloužících, zvláště pokud tito hodlají v každém okamžiku opustiti toto slzavé údolí. Tento román by mohl být brán vážně jen z bigotně katolického pohledu, líbit se jistě bude i misogynům. Scény často působí směšně, ale nejsem si jista, jestli opravdu bylo autorovým záměrem napsat parodii.
Za mě tedy rozhodně ne. Šílené souvětí, vysvětlivky kdesi na konci. Věřím, že autor je odborník, je to poznat, ale pro mě to nebylo. Jedna z mála nedočtených.
č se jedná o autorovu beletristickou prvotinu, troufám si tvrdit, že se může směle rovnat s historickými romány např. Vlastimila Vondrušky. Každý autor má samozřejmě svůj osobitý styl, ale pokud hledáte někoho nového na této historické scéně, ráda doporučím tohoto autora. Detektivní zápletka je velmi povedená a věřím, že se ji jen tak nepodaří rozlousknout žádnému čtenáři. Autor nám neustále předhazuje falešné stopy, podezřelí se střídají a kolikrát na povrch vypluje nejedno střežené tajemství. Často se mi u tohoto druhu četby stává, že mě děj uspává, ale tady autor udržel mou pozornost dokonale. Doufám, že se s postavami ještě setkám v některém z dalších dílů, které autor snad napíše.
Nečte se příliš snadno, jen zapřísáhlý čtenář historických románů přelouská každý detail rozsáhlých popisů, dialogů a zpovědí. Možná ale pak lépe ocení spletitý příběh, kde chvílemi nevíte o co vlastně jde a když si myslíte, že jste na to kápli, objeví se zase něco nového. Obtížné, ale vůbec ne k zahození.
Tak tato kniha přátele ne, těšil jsem se na svěží detektivní dobovou detektivku, bo dobrodružství na základě reálných podkladů. Ovšem příběh mě doslova a do písmene unudil. Autor si vyhrává se slovy, souvětí na pět a více řádků pro něj není absolutně žádný problém. Ostatně celá kniha je psána jako jeden velký sloh. Problém je v tom, že když člověk začne číst začátek věty, na konci, už vlastně vůbec netuší, oč vůbec šlo. Tak tedy toho roku dvatisícesedmnáctého v září se mi po dlouhé době nepovedlo dočíst zdárně knihu do samotného konce, jelikož mě absolutně ve více jak polovině přestalo zajímat o čem příběh vlastně pojednává. Je to škoda, jelikož jsem se na tuto prvotinu velice těšil.
Autor (potomek významné patricijské rodiny Daudlebských ze Sternecku, o kterých v knize pod jiným příjmením píše) je profesionální historik zabývající se dějinami raného baroka, takže v knize je perfektně namíchaná fikce se skutečnými postavami a událostmi. Dobové reálie jsou velice autentické. Není to sice tak barvitá a strhující evokace doby, jakou podává třeba Václav Kaplický ve Čtverácích, natož pak Durych v Bloudění (možná vinou někdy až moc intelektuálního, barokně květnatého, ale trochu zcizujícího slohu, za kterým je příliš patrný vypravěč), ale na druhou stranu se autorovi skvěle daří podat a nastínit dobovou mentalitu a způsob vidění světa. To je zajímavé i proto, že předbělohorské události nahlíží jinak, než je v české literatuře běžné, tedy očima tehdejší katolické menšiny. Je zvlášť kuriózní, že každý tu má plná ústa Pánaboha, ale přitom je to tu samá intrika, lež, vražda, pomsta a pokušení (homosexuálních sklonů hned několika postav je tu až moc, tenkrát to muselo být daleko větší tabu a působí to lacině/anachronicky). Ale věřím, že taková kontrastní to byla doba. Kniha je velmi napínavá (výborně napsané akční situace), bohatá na dějové zvraty, i když někdy to autor zaplétá až přespříliš a pak to musí rozplétat v poněkud divadelně stylizovaných sáhodlouhých výpovědích (zpovědích) umírajících nebo vzpomínajících postav. To mi vadilo, protože si myslím, že klíčové dějové momenty se mají odehrávat, a ne monologicky převypravovávat. V každém případě oceňuji, že i historik se nebojí zaplnit bílá místa mezi fakty svojí fantazií a udělat si výlet do beletrie. Knížka je u mě tak za tři hvězdičky, ale za tohle dávám ještě jednu navíc a těším se na další takovou knihu!
Na prvotinu ujde :) Recenze:
https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/stalo-se-dva-roky-pred-bilou-horou-8535
Autorovy další knížky
| 2017 |  Smrt budějovického hejtmana |
| 2019 |  Děti a dětství: Od středověku na práh osvícenství |
| 2019 | Čas krkavčích hodů |
| 2009 |  Mezi měšťany a šlechtou |
| 2014 | Čtrnáct mučedníků pražských |
Historické knihy mám obecně hodně rád. Rád se dozvídám historická fakta zasazená ve čtivém příběhu detektivkovitého charakteru. Tedy přesně to, co Vlastimil Vondruška, tradičně svými texty nabízí. I proto jsem zkusil dalšího autora…ale hned po prvních stranách bylo jasné, že jsem se spálil.
Tomáš Sterneck bezesporu má velký historický rozhled a navíc se evidentně vyzná v českobudějovickém historickém prostředí. Problém je, že detektivní žánr tu napsal vysloveně nečtivě. Neustále jsem musel studovat, co bylo jak myšleno, na co kde kdo naráží. No a po chvíli mě to prostě přestalo bavit. Přeskakoval jsem, měl co dělat, abych to nezaklapnul okamžitě. No, je vidět, že na jinak žánrovém nakladatelství můžou vyjít i kousky, které kdyby zapadly, vůbec nic by se nestalo.