Smrť Jánošíkova
Ján Botto
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/406030/mid_smrt-janosikova-fHf-406030.jpg
4
63
63
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura slovenská Poezie
Vydáno: 1935 , Matica slovenskáOriginální název:
Smrť Jánošíkova, 1862
více info...
Přidat komentář
Krásně se mně ve zvučné slovenštině četla poetická pověst o slavném a udatném, lidem milovaném zbojníku Juro Jánošíkovi.
Mystika, něco reálného, ale zároveň úplně mimo. Veršovaný příběh, který osloví jak koho, ale jde o slovenské národní dědictví. A to respektuji.
Uff.. tak dočteno. Díla tohoto typu jaksi nedokážu docenit. Je to pro mě nuda, donutila jsem se k tomu jen kvůli čtenářské výzvě, což je ale i pozitivní, díky detailnímu rozboru (který zabírá více stran než samotná báseň) jsem se alespoň dozvěděla něco nového a zajímavého o naší historii ještě za císařství a o zbojnících.
Navíc to byla velice náročná četba kvůli slovenskému a ještě velmi starému jazyku, moc jsem nerozuměla. Rozhodně mi to připomínalo mé utrpení při čtení Máchova Máje.. jako bych četla to samé akorát ve slovenské verzi.
Povinné čítanie. Niektorým slovám človek ťažko rozumie. A tak tiež sa ťažko chápe čo autor mal vlastne na mysli. Ale sú tam krásne verše pre ktoré sa to proste oplatí čítať.
Kniha by byla hezká, ale obtížně se čte jakým jazykem je psaná. Opět povinná četba.
K povinnému čítaniu je si ťažko vytvoriť pozitívny vzťah, keď sme neúprosne, pod hrozbou zlej známky čítať niečo o čo by sme nezavadili. Na druhú stranu je ale povinné čítanie nástroj, ktorý ukazuje žiakovi mnoho z vývoja spoločnosti a najmä vývoja národa.
Ja som rada, že som si Smrť Jánošíkovu prečítala. Mne sa táto báseň nesmierne páčila a je krásnym zachytením toho, čím je romantizmus v slovenskej literatúre. Zatiaľ moje asi najobľúbenejšie povinné čítanie.
Autorovy další knížky
| 1981 |  Žltá ľalia |
| 1956 |  Smrť Jánošíkova |
| 1962 | Spevy |
| 1978 | Čachtická pani |
| 1943 | Svetský víťaz |
Smrť Jánošíkova - a moja smrť v rámci povinného čítania. Teda kedysi dávno, dnes som si túto epicko - lyrickú báseň prečítal dobrovoľne a bez ujmy. Ťažko sa mi hodnotia básne, nie som ich fanúšik a nie vždy rozumiem, čo vlastne chcel autor ich napísaním odovzdať čitateľovi. Tieto pocity som mal aj pri čítaní druhej najznámejšej Bottovej básne (prvá je jednoznačne krásna a sladkobôľna báseň Žltá ľalia) o Jurajovom zlapaní, odsúdení a poprave, pretože niektoré pasáže básne do nej akoby nepatrili. Naopak, niektoré časti sú vyslovene dušu hladiace a plné citu. Báseň chápem ako výpoveď pocitov Slovákov v 19stom storočí a rozširujem si tak obraz o tom, ako to vtedy bolo. Aj báseň je historickým prameňom.