Smrť je mojím remeslom
Robert Merle
Beletrizovaný životopis veliteľa koncentračného tábora Osvienčim.
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1960 , SVKL - Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúryOriginální název:
La mort est mon métier, 1952
více info...
Přidat komentář
Kniha dočtena a je úplně bez života.Velmi těžké téma ke zpracování. Obsah mne nepobouril jako spíše rozesmutnil. No jsem si jistý že toto vícekrát pro své vlastní potěšení číst nebudu.
Velice silná a drsná kniha.Tu by měl číst každý.A já masochista pokračuji s Jiskrou života od Remarqa.
TOP kniha! Nikdy jsem moc nečetla knihy s válečnou tématikou, ale tato mě opravdu dostala. Knížka, která ve mně nechala hluboký dojem a spoustu materiálu k přemýšlení. Za vším zlem se skrývalo smutné dětství s krutým otcem, které hlavního hrdinu poznamenalo na celý život Čte se jedním dechem. Doporučovala bych jako povinnou četbu.
Tohle je jedním slovem BOMBA. Merle Rudolfa popsal tak, že jsem se nad jeho jednáním nebo chováním ani jednou nepozastavil. Při čtení poslední třetiny knihy (kapitola 1942) jsem s hrůzou zjistil, že jsem nad Židy také začal uvažovat ne jako nad lidmi, ale pouze nástroji, jak nad tím uvažoval Rudolf. Jedním slovem jednoduše skvělé Merlemu se povedla skvělé psychoanalýza hrdiny, kdy se do něj čtenář dokáže skvěle vcítit, pochopit jeho jednání a zároveň se u toho nenudí. 5/5
Měli jsme ji na seznamu povinné četby k maturitě. Na knížce mě nejvíc zaujal název, tak jsem zašla do knihovny a vypůjčila si ji. Nikdy bych neřekla, že by mě kniha s válečnou tématikou mohla tak zaujmout. Přečetla jsem ji za dva dny, vůbec jsem se od ní nemohla odtrhnout. Určitě ji doporučuji si přečíst.
Tato kniha patří mezi ty, které by si měl přečíst každý. Až neuvěřitelné zobrazení skutečnosti, ve které Lang bez mrknutí oka a beze citu, plní hrůzostrašné rozkazy dostavající od svého nacistického velitele.
Kniha, při které Vás bude mrazit ale nebudete ji chtít odložit. Na jednu stranu je to neskutečně zvrácené, ale na druhou stranu velmi zajímavé číst myšlenky a kroky toho, kdo má všechnu tuhle hrůzu na svědomí.
Kniha ve mně znova probudila "zájem" o tématiku koncentračních táborů za 2WW.... po několika letech bych se znova jela podívat do Osvětimi a Březinky, chci shlédnout dokumenty o Hössovi a Himmlerovi, znova se podívat "aspoň" na Schindlera a Kateřinu Horovitzovou.
Skvělé čtení o hrůzných praktikách v hrůzné době.
Tato kniha je neuvěřitelným nahlédnutím do chladných myšlenek Rudolfa Hösse. Je až neuvěřitelné, co člověk udělá z důvodu rozkazu a nepřipouští si důsledky svého jednání. Kniha je velmi surová a brutální (některé scény jsou děsné), ale je naprosto jedinečná svou formou. Oddosobnění Hösse při plnění příkazů je neuvěřitelné. (On ty lidi přece nezabil, jen vymyslel nejlepší a nejpreciznější způsob, jak je zlikvidovat. A to byl rozkaz- zodpovědnost on za to nenese).
Jen mi chyběla informace, kde Merle k informacím přišel. Předpokládám, že z výpovědí Hösse z vězení, ale je to jen předpoklad..
Co k této knize dodat, snad jen to: ať se historie neopakuje.
Při čtení této knihy se mi honily hlavou různé myšlenky a pocity úzkosti. Přemýšlela jsem, jak toto může někdo dopustit.
Pár vět v knize mě zaujalo natolik, že zůstanou v mé paměti ještě dlouho, možná napořád. Dovolím si je citovat:
Ten ďábel, to nebyl ďábel. Byl to žid.
Pochopte, myslel jsem na židy jen jako na jednotky, nikdy jako na lidské bytosti. Soustřeďovat jsem se ne technickou stránku věci.
Na závěr bych chtěla napsat: Rudolf Lang byl oddaný pracovník, co chtěl plnit rozkazy na 200% Bohužel!!!
Tuhle knihu by si měl přečíst snad každý. Neuvěřitelně šokující popis "vzorného nacisty" Langa, který pouze jen plnil úkoly a kterákoliv pasáž v knize vás nikdy nepřestane překvapovat, na nic si tam nikdy nezvyknete a hlavně konec je také úplně k neuvěření.
Po přečetní téhle knihy jsem měla pocit, že můj čtenářský vkus hraničí s masochismem...Bylo mi strašně a dost dlouho se mi o tom zdálo. Kniha se četla jedním dechem i ve své hrůznosti. O tomto období jsem přečetla hodně knih, ale tohle byla tedy fakt síla....Souhlasím s názory níže, také bych knihu zařadila jako povinnou četbu pro středoškoláky...Nesmíme zapomenout!
Hoessova kniha je sice zvláštně v první osobě bez velkých emocí napsaná,ale umožnila mi poznat nelehkou dobu ve které žil (bída,hlad).Na jednu stranu přisná a při tom zvláštní výchova ze strany otce,vedla Hoesse aby plnil zadané příkazy velmi pečlivě.
Potom se ani nedivím že dobrovolně narukoval do armády a byl v prostředí kde to pro něho mělo smysl a řád.Sám si myslím že po prvotních uspěších z fronty,měl o trochu vyšlapanější cestu k jeho karieře.Sice jen poslední třetina knihy byla o jeho působení v Osvětimi,je pro mě zahadou proč Hoess,když psal o svém celém životě,vůbec do knihy nazakomponoval Adolfa Hitlera,jako by ho osobně vůbec neznal.Vždyť právě Hiler osobně diktoval Hoeesovi knihu (Mein Kampf).Rudolf Hoess se sám nikdy necitíl být za tyto
zvěrstva odpovědný,místo toho tvrdil jako většina SS,že jen plnil zadané příkazy Himmlera,který se potom otrávil a Hoess to bral jako neuvěřitelnou zradu vůči jeho osobě.Paradoxem je že byl pověšen na vlastní šipenici,kterou nechal vybudovat.Jediné co dokazal uznat bylo že vyhlazovaní židu byly chyba,ale jenom taktická.
tahle knizka me fakt dostala je neuveritelny co se tady odehravalo a delalo s lidma 5 hvezdicek je malo vrele doporucuju jednim dechem to prelouskate milujte sve deti
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2005 | Smrt je mým řemeslem |
1974 | Malevil |
1989 | Dědictví otců |
1974 | Až delfín promluví |
1989 | V rozpuku mládí |
Je to zdroj, který vám ve škole při povídání o holocaustu nikdo nedá. Spisovatel Robert Merle zpovídá nacistického velitele koncentračního tábora u Osvětimi tak sugestivně, že jsem se zkrátka několikrát přistihl, jak s tím parchantem sympatizuju.