Smrť je mojím remeslom
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/296167/bmid_smrt-je-mojim-remeslom-OCH-296167.jpg
5
3964
3964
Beletrizovaný životopis veliteľa koncentračného tábora Osvienčim.
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1960 , SVKL - Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúryOriginální název:
La mort est mon métier, 1952
více info...
Přidat komentář
Výborná kniha! Poprvé jsem četla knihu, kde je téma zachycené z té opačné strany. Je velice zajímavé pozorovat průběh toho jak se někdo obyčejný stane někým, koho zná celý svět jako jednoho z největších vrahů.
Kniha se, až na jednu část, dobře četla.... ale to téma je příliš vážné a těžké a některé popisy až děsivé :(
Kniha je velmi ctiva a vypovídá o strasne nacistické mašinérii. Hlavní postava Robert Lang vykonává rozkazy a vykonává je svědomitě. Po válce se nebojí soudu, protože jen vykonával rozkazy, vinu neciti. Nepociťuje lítost, když ho obviní, že zabil 3 a půl miliónu lidí, ještě soudce opraví, že jich bylo jen 2 a půl miliónu. Je zdceny, když se dozví, že jeho nadřízený spáchal sebevraždu a už nemůže říct, že Langovi dával rozkazy.
Kniha je pozoruhodná i v tom, jaký vliv má přísná výchova a že vychovávat dítě k poslušnosti, nemusí být vždy to nejlepší.
Někdy suchý až prostý popis událostí se kterým autor pracuje, aby zvýraznil ostré rysy hlavní postavy, vás vede ještě ke většímu znechucení. Postavu Rudolfa Langa ve knize nelze nenávidět, ani odsuzovat. Mistrné ztvárnění unikátního prototypu nacistického mozku, ozubeného kolečka v neustále jedoucím stroji říše, bez jakéhokoliv emočního pohnutí.
Musím říci, že kniha byla velmi čtivá a jednoduchá na pochopení. Autor zde však popisuje scény (zejména z koncentračních táborů) tak detailně a intenzivně, že bych knihu rozhodně nedoporučovala někomu kdo na tyhle věci nemá žaludek. Přesto bych ji však doporučila všem, kteří mají i nemají představu o tom jakým způsobem fungovala tehdejší společnost a dějiny druhé (i první) světové války, které by dnešní moderní člověk těžko pochopil. Masivní rozvaliny spaloven a plynových komor, které dnes můžeme se sluchátky a foťakem navštívit v bývalém dobře udržovaném koncentračním táboře Osvětim, nabývají náhle docela jiných děsivých rozměrů.
Velmi mě překvapilo, jak dobrá je to kniha. Autor dokáže vytvořit hlavního hrdinu tak, že se přistihnete přitom, že mu vlastně fandíte, aby mu jeho snažení vycházelo. A to i ve chvíli, kdy se jedná o výstavbu plynových komor.
Čímž se tato kniha stává geniálně děsivým mementem toho, že je to stále pořád v nás. A vyvolává otázku, na které straně by člověk stál, kdyby se narodil před sto lety.
V doslovu se o knize píše: Burcuje, mobilizuje, klade otázky, jimž se nikdo nemůže vyhnout; bude aktuální, dokud nevymizí z lidských vztahů násilí a válka.
Ve zprávách se zrovna píše: “Jih Moravy neví, co s romskými běženci z Ukrajiny. Toulají se.” A pod tím jsou diskusní komentáře.
Takže bacha na to! Pan Lang se také toulal, ale pak přesně věděl...
Kniha má i předmluvu snažící se té dehumanizované mašinérii vtisknout hodnotící kontext.
Ještě dotaz na již nežijícího spisovatele: měl by dneska odvahu napsat to stejně jako před sedmdesáti lety?! 15/22
Knihu jsem přečetla už dříve a teď se k ní opět dostala. Hlavní hrdina je krutý, ale jak by nebyl, když měl za otce magora. Je vidět, jak výchova dítěte ovlivní celý jeho život a jak následně je člověk lehce ovlivnitelný idealistickou propagandou. Chystám se číst i knihu Hans a Rudolf, tak uvidím, jak mne kniha překvapí. Velmi často jsou tyto dvě knihy porovnávány mezi sebou.
Krutá a mrazivá historie napsaná na papíře. Nikdy by jsme neměli zapomenout na historii. Kniha je psaná dá se říci formou deníku. Čtenář pozná i druhou stranu - voják/Židi než Žid/vojáci. Kniha se nedá popsat jinak než slovy 'zvrácenost velebnosti'..
Moje první přečtená kniha s tématem holokaustu. Je obtížné si přiznat, že něco tak hrozného mohlo být před více než 80. lety skutečné. Bylo by skvělé, kdyby se z tohoto "přešlapu vedle" lidstvo poučilo a taková nenávist již nikdy znovu na světě nenastala.
Za mě jako celek 3,5* Nevím, nedovedu si to vysvětlit, ale oproti ostatním čtenářům, mě se tedy styl psaní vůbec dobře nečetl. Jako ano, kniha stojí za to si přečíst, hlavně proto, že se dozvíme, proč byl Lang vyšinutej magor a zabíjení mu nedělalo problém, ale zhruba v polovině, mě to přestalo bavit a až konec knihy jsem zhltla na jeden zátah.
(SPOILER) Knížka Smrt je mým řemeslem je velice mrazivá a drsná realita 2.světové války. Lang byl psychopat, který poslouchal rozkazy aniž by se ptal proč. Husí kůže mi naskakovala při velice chladném a bezcitném popisu Langova působení v koncentračních táborech ( Treblinka a Osvětim ) naprostá zvrácenost a odtažitost při dohlížení na brutálním vraždy a popravy nezpočeti neviních věznů. Stejně tak mi zarazil ale i vyděsil kontrast mezi Langem jako milujícím otcem a manželem a Langem velitelem táborů a pro miliony lidí symbolem zla. Tato kombinace byla pro mě velice silná část knížky ve smyslu jak se může někdo z hodiny na hodinu změnit bez jakýchkoliv emocí a pocitů. Rudolf Lang na mě působil jako na prostý maniak.
Sledovat příběh toho člověka který poslouchá rozkazy a neptá se proč bylo úžasné.
Tak to prostě je. Tak to prostě musí být, bylo to tak nařízeno.
Nejčastější výmluva zbabělců.
Je neuvěřitelné, jak poslušní lidé dokážou být.
Dostatečně dlouho jim vymývejte mozky propagandou a pak si s nimi můžete dělat co chcete.
Ufff. Mám to za sebou, díky Bohu.
Tohle bylo jedno z nejnáročnějších čtení, do jakých jsem se kdy pustila. Nebylo to zapříčiněno jazykem, jak se často u takto starých knih stává. Husí kůže po celém těle mi běhala z toho, jak chladně, odtažitě a bez citu byly popsány bezkonkurečně nejtemnější události novodobé historie. Jelikož je hlavní postava, z jejíhož pohledu se příběh vypráví, naprostý psychopat, sociopat, manik a kat, ta chladná odtažitost je naprosto žádoucí a právě díky ní se tahle kniha řadí mezi naprosté vrcholy literatury.
Je to děsivé, nechutné a na zvracení, ale to je ostatně každý vhled do choré mysli fanatika.
Na tuto knihu jsem přišla před pár lety a často se k ní vracím... Vždy, když si v duchu potřebuju uvědomit, že se stávaly horší věci, než to, co mě třeba zrovna potkává, sáhnu k některé knize z tohoto tématu... Kniha sama o sobě je opravdu čtivě napsaná, byť některé pasáže jsou rozvláčné. Pokaždé mi ale zůstane rozum stát nad cynismem a mozkovými pochody Langa alias Hesse. Vždy, když se mě někdo zeptá na názor, řeknu jen VEM SI TO A ČTI. A to je podle mě asi nejlepší hodnocení jakékoliv knihy...
Doháním resty na starších výzvách a tak padlo na tuto knihu. Byť je psána docela rozvláčně, rozhodně je čtivá. Příběh samotný je dobrý a samozřejmě, jako pokaždé, téma holokaustu vyvolává kroucení hlavou, že toto bylo možné spáchat.
Udělal jsem jednu velkou chybu: Hößovy deníky jsem si přečetl až po Merleho "remaku". Pro fajnšmekry bych doporučil volit spíš opačnou cestu. Höß sám nabízí Osvětim skoro hmatatelnou, téměř je cítit smrad masokostní moučky. Merle něco přidal, něco vypustil, něco upravil. Na kvalitě díla to ale nijak neubralo, možná naopak.
Sedíte v cele smrti a máte dva týdny do popravy. Jak zhodnotíte svůj život?
Robert Merle vie pútavo písať. Čital som Malevil a bol som nadmieru spokojný. U tohto typu literatúry budem trošku zdržanlivejší. Bolo to dobre napísané, knihu som síce zhltol dosť rýchlo, ale spočiatku bol ten dej trochu spomalený, rozvláčny a až ku koncu to nabralo obrátky. Mne sa to páčilo, ale zároveň to dvíha varovný prst v kontexte dnešnej doby. Koncept zjednotenej Európy bola Hitlerova myšlienka a je nezvratný fakt, že na zakladaní európskej únie sa podieľali nacistickí pohrobkovia. Fašizmus a jeho zverstvá neskončil v Norimberku, skôr sa pretransformoval a v dnešnej dobe namiesto zbraní používa peniaze, zmluvy, zvrátené ideológie, pozitívnu i negatívnu diskrimináciu...podľa hesla: "všetko je to pre naše dobro". Naozaj? Alebo to smeruje k ďalšej svetovej ríši? V dejinách ľudstva všetky ríše raz padli. Padne aj táto a možno to bude posledná, ďalšiu už nebude mať kto budovať.
Tragický pohled na člověka, který se stává strojem. Myšlení Langa se v průběhu knihy jeví být jen mechanizovanými úvahami, svým úsilím připomíná spíše precizní stroj, stavějící výkonnost nad základní lidskou empatii. Konfrontace první a druhé půli je děsivá ve své podobnosti, kterak Lang přenáší chladný přístup k práci do svého všedního života i do vztahu k rodině. Kvůli minimální proměně charakteru však první polovina knihy zbytečně oddaluje působivou druhou polovinu, v níž Merle paradoxně prostřednictvím absence emocí utváří silnou emocionální responzi u čtenáře a vznáší věčnou otázku nad vinnou a nevinnou člověka.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Velmi tvrdá kniha. Je až k neuvěření, jak klidná je ve knize hlavní postava Langa, která je inspirovaná skutečným velitelem Osvětimi Rudolfem Hössem. Je to velmi silné čtení, ale rychle se do něj dostanete a nebudete se od něj chtít odtrhnout.