Smrt krásných srnců / Jak jsem potkal ryby
Ota Pavel
https://www.databazeknih.cz/img/books/88_/88162/bmid_smrt-krasnych-srncu-jak-jsem-potkal-aC9-88162.jpg
4
284
284
Souborné vydání dvou autorových sbírek (Smrt krásných srnců, 1971; Jak jsem potkal ryby, 1974) nostalgicky humorných, tragikomických povídek o tatínkovi, jeho rodině a přátelích i o světě zvířat v okolí Berounky.
Přidat komentář
Skvělá knížka, hrozně moc hezky napsaná, opravdu moc se mi líbila. Jsem ráda, že jsem se k ní díky povinné četbě dostala.
Miluju takovéhle české knihy, myslím si, že vyprávění z dob klukovských let čeští autoří umí úplně perfektně. Povídání o svém dětství, o dospělých a jejich životech očima malého kluka, o nevinných hrách.. to mě vždycky chytne za srdíčko. Jako bych se ocitla na stejném místě a prožívala všechno společně s hlavním hrdinou. Otu Pavla si přečtu pokaždé, když se budu chtít vrátit do dětských let, odpočinout si od starostí dospělého života a vydat se alespoň v knize do přírody. Krásné.
Příjemné čtení, které pohladí na duši. Ke knihám se obvykle nevracím, ale myslím, že toto je jedna z těch, které jde číst kdykoli, když je člověku smutno. Vyzařuje zde láska k přírodě, rodině i lidem.
Moc se mi líbilo - doporučuji
Vůbec nevadí, že nejste rybář nebo že nejíte ryby - tato kniha je mnohem víc než pouhopouhý rybářský deník!
Vždyť jde přece hlavně o cit, jaký Ota Pavel v obou částech vyjadřuje. O lásku k dětství, k časům, které už se nevrátí a které ho formovaly, ke svým kořenům, rodičům a sourozencům.
Ač prokládáno úsměvnými momenty, stejně ve mně zanechávají přečtené stránky tesknou náladu. Možná proto, že i mě donutil myslet na ta moje dětská a idylická léta, která se už nikdy nevrátí...
Velice čtivá klasika. Některé povídky vykouzlí člověku úsměv na rtech, jiné přiblíží hrůzy války. Po přečtení jsem si opět uvědomil, že jsem se narodil do úžasné doby, kdy každý může říkat co chce a dělat co ho baví :)
První kniha je neuvěřitelně krásně napsána. Všechna ta líčení jsou prostě dokonalá.
Smrt krásných srnců je více o životě autorova otce. Opět moc krásné. O to větší štěstí to je, že tak nádherná díla se vyskytují v tak mnohdy nepříjemné povinné četbě. Určitě doporučuji.
První část knihy - Jak jsem potkal ryby - fajn čtení, ale je to spíš pro kluky. Druhá část - Smrt krásných srnců - mě bavila o poznání víc. Ota Pavel dle mě patří ke klasice a alespoň něco z jeho tvorby by si měl přečíst každý. V této knize je navíc zachycena část jeho života. Dětství, dospělost, jeho rodina ( hlavně tatínek ) a také jeho nemoc. Díky tomu všemu zde máme nejen příběh, ale i takové okno do života a duše autora.
Povinná četba, abych byla upřímná, přečetla jsem pouze Smrt krásných srnců, pak už jsem neměla absolutní chuť číst cokoliv dalšího od pana Pavla. Naštěstí povídka byla krátká, postavy nesympatické a to násilné roubování strašných příhod z druhé světové.... Jakoby se autor snažil za každou cenu upozornit na utrpení židů, což je sice super, ale napsat to mohl taky jinak. Doufám že si to u maturity nevytáhnu a už se k tomu nikdy nebudu muset vracet.
Kniha se mi líbila, přečetla jsem ji skoro jedním dechem, byla napsaná velice čtivě a nechyběl v ní humor s nadsázkou, který se nacházel především na začátku knihy a u konce. Přitom se v ní našla i krutost a vážnost tehdejší doby.
Přiznám se, že je to jedna z nejlepších knih, které jsem zatím četl. Vyprávění, osudy, příroda všechno se panu Pavlovi podařilo pěkně vylíčit. Všem vřele doporučuju.
Tato kniha se mi líbila tolik, až bych to ani nečekala. Byla plná emocí, které člověka na chvíli dostali. Jsem opravdu ráda, že se mi tato kniha dostala do rukou a doufám, že jednou bude mít místo v mé budoucí knihovně v mém budoucím domě :)
Smrt krásných srnců se mi líbila velice, ale jak jsem se dostala k "rybám", bohužel mě příběhy svou podobností začínaly nudit. Nejsem žádný rybář, a tak jsem spoustě věcem nerozuměla. Smrt krásných srnců mě nadchla, ale bohužel dávám nižší hodnocení kvůli druhé části, která byla na můj vkus tak trochu rybářským deníkem, který mě ale nijak zvláště neuchvátil.
Patří do povinné četby, ale řadí se k těm lepším z tohoto seznamu. Povídky jsou až neuvěřitelně lidské.
To, co se dá číst z povinné četby a rádi se k tomu vrátíte časem možná. Určitě chytlavý a smutný děj. Líbí se mi oba příběhy. :)
Autorovy další knížky
| 2007 |  Smrt krásných srnců |
| 2004 | Jak jsem potkal ryby |
| 2013 | Zlatí úhoři |
| 2004 | Plná bedna šampaňského |
| 1989 | Výstup na Eiger |
Berounka, Křivoklátsko.... je úžasné číst o místech, která znám a mám rád. Příběhy jsem četl schválně pomaleji, abych neměl knihu přečtenou za pár večerů. Kniha plná radosti, ale i smutku a vzpomínek. Rodinná kronika, která na ca 300 stránkách vybarvila nejzlomovější momenty v autorově životě. Určitě se k ní opět vrátím.