Smrt má ráda poezii
Jan Klíma
Smrt má ráda poezii je prvním Klímovým románem, v němž vystupuje hrdina Miroslav Nedbal, matematik z Karlovy univerzity, jenž nepřímo – a často jakoby proti své vůli – řeší kriminální případy, do nichž ho osud zaplete. Jednoho říjnového rána je nalezen přední teoretický fyzik Vladimír Lamač mrtev pod oknem svého pokoje v zámku sloužícím jako vědecké středisko Akademie věd. Jde o sebevraždu? Nešťastnou náhodu? Vraždu? Hraje v jeho smrti roli neznámá žena, jejíž existenci předpovídá Nedbalův přítel novinář Pavlíček? Ve snaze blýsknout se před svou posluchačkou, do níž je nepříliš šťastně zamilován, se Nedbal nechá vmanipulovat do řešení záhadné Lamačovy smrti. Smrt má ráda poezii je klasickou detektivkou splňující pravidla anglické detektivní školy, ale je i humoristickým románem a zasvěceným líčením vědecké práce nejen v období reálného socialismu.... celý text
Přidat komentář
Řekl bych, taková starší škola, v tom dobrém smyslu slova. Vysloveně si umím tuto knihu představit jako filmový kousek.
Opravdu zábavná detektivka. Zavražděný vědec, plejáda jeho sympatických spolupracovníků (kapitán Filip by to asi viděl jinak) a fakt dobrý autorův smysl pro humor.
Výborná kniha, mám přečteny všechny a doporučuji. Humor je velice laskavý, zápletka dobrá.
Taký priemer. Príbeh začal zaujímavo, postavy "potrhlých" vedcov a pána redaktora sú vtipné. Ale ten záver bol taký urýchlený a veľmi nevierohodný motív a zápletka ma sklamali.
Napínavá detektivka ze svébytného prostředí českých fyziků, kterou pomáhá vyšetřit...matematik. Komorní drama s dobře promyšlenou zápletkou s kořeny v minulosti. Pěkně vykreslené postavy vědců rozličných povah a oplývajících různými nešvary i nejistotami. Velmi čtivé i dnes, po půlstoletí.
Autorovy další knížky
1966 | Smrt má ráda poezii |
2010 | Nespi s nikým, kdo je potrhlejší než ty |
1981 | Případ půjčeného psa |
2020 | Kosmické listy |
2000 | Nespouštěj se s nikým,kdo je potrhlejší než ty. |
Přestože detektivní příběh byl napsán v šedesátých letech minulého století, je velmi čtivý. Není zatížen aktuálními technologickými prostředky. Je založen na nadčasových tématech jakou jsou láska, žárlivost, závist a to svěžími prostředky obohacené humorem a lehkou ironií. Autor nemá psaní detektivních příběhů jako hlavní povolání, přesto z příběhu je cítit jeho velká obliba detektivního žánru. Celý příběh je vystavěn dle klasického schématu detektivky, inspirovaného Agathou Cristie. Zobrazení vědeckého prostředí je velmi ilustrativní a popis postav je na hranici karikatury. Ten, kdo se takovému prostředí někdy přiblížil, dá jistě za pravdu. Přestože knihy Jana Klímy netrhají žebříčky bestsellerů, je to příjemné čtení.