Smrt na jevišti

10.09.2019

Příběh těží z reálných, ale možná někdy až zbytečně přehnaných představ, že prostředí profesionálního divadla je plné intrik, zášti a podrazů a že pro získání titulní role udělají herci všechno a nezastaví se ani před vraždou. (Díky tomu, že většina divadelních souborů světa je pořád herecky plně obsazená, víme, že až tak "do krve" to soupeření hereckých hvězd nejde.)
Stavba příběhu používá letité schéma: vyšetřovatel nejdřív "tutově" podezírá jednu postavu za druhou, pokaždé si musí přiznat omyl, a pak, když se už téměř všechny postavy knihy vystřídají v roli podezřelých a komisař si je konečně naprosto jistý jménem pachatele, nastane nečekaný zvrat a všechno je jinak.
Na knize mě ještě zaujaly vnější, formální věci: napsaná byla v '41 v "Reichu" a česky vyšla v '44, tedy v době Protektorátu. Přitom v příběhu není ani jedna jediná zmínka, která by děj zasadila do nějaké konkrétnější doby či společenské nebo politické atmosféry. Jednoduše autorovi i českému překladateli se povedlo dát čtenářům zapomenout, v jaké době žijou. Kniha je vytištěná na tak kvalitním papíře, že to se dnes opravdu nevidí! A další pozoruhodný moment: v textu není ani jeden jediný překlep! Kromě pár poněkud kostrbatých formulací, v nichž asi překladatel nedovedl "uchopit" český výklad německého idiomu, plyne text hladce a výstižně.
Zajímavý doklad vydavatelské aktivity Melantrichu v době nejtvrdšího nacistického Protektorátu!