Smrt s vůní pomeranče

07.08.2024

(SPOILER) Při čtení mi nejednou přišlo na mysl srovnání s Twin Peaks. Stejně jako Laura Palmer je Janelle krásná a promiskuitní teenagerka, ověnčena korunkou královny krásy, experimentující s drogami, udržující vztahy se staršími vlivnými muži, nesoucí si trauma z incestního zneužívání a její vražda zasáhne celou komunitu. 'California Girl' je však spíš než klasickou detektivkou společenským románem o změnách, kterými prochází okres Orange (jako vedlejší postavy se zde mihnou Timothy Leary a Charles Manson) a změnách, kterými procházejí protagonisté, tři bratři (novinář, detektiv a pastor) a jejich rodinné vztahy.

Žánr je narušen i tím, že detektiv není žádný génius, jak to obvykle bývá, naopak je dost neschopný a byť k nějakému řešení a zatčení nakonec doklopýtá, za několik desítek let se od bratra novináře dozví, že poslal sedět nesprávného. Hipíci v knize několikrát tvrdí 's fízly se nebavím' a nemohla jsem jim nepřikyvovat. Všechno to ovšem trvá příliš dlouho, necelých 300 stran mi s malým písmem a hustě natištěnými stránkami přišlo spíš jako 500. Zbyde jen lehký pomerančový odér.

'Znáte to - pro ty, na nichž nám nejvíc záleží, si necháváme to nejhorší.'

10.10.2019

Detektivní příběh se odehrává ve dvou rovinách. V šedesátých letech dochází k usvědčení a odsouzení vraha a v současnosti je všechno jinak. Příběh probouzí i nádech nostalgie popisem pomerančovníkových vonících hájů, které jsou protikladem k dnešním betonovým džunglím.

16.04.2019

Více než vlastní detektivní zápletka (možná to ani není ta pravá detektivka ) mne zaujalo popisování života v Kalifornii ve druhé polovině dvacátého století. Některé životní příběhy postav mne dovedl k zamyšlení, že vztahy mezi lidmi ani v Kalifornii nebyly jednoduché.

19.12.2018

...až tak oblíbená nebyla...

18.07.2018

Příběh je pěkný, děj zajímavý, čte se to hezky.
Klasická kniha na odpočinek.

12.11.2017

Perfektní zádumčivá atmosféra, zajímavý styl vyprávění a pro mě samotného sympatické rozdělení příběhu mezi tři hrdiny/bratry - pastora, detektiva a novináře. Tahle kombinace prostě nemůže dopadnout špatně.
A taky nedopadla. Přesto nedokážu autorovi odpustit, že si víc dal záležet na literární formě, než propracovanosti dějové linky. I když postavy to vědět samozřejmě nemohou, čtenáři je od první stránky jasné, že události před třiceti lety nedopadly právě podle představ paní spravedlnosti. Takže čeká, než se hnou ledy a boží mlýny pomelou, co mají. Jenže ono ejhle, T. Jefferson Parker si všechno podstatné ponechává na závěr a ani z toho neudělá moc velké překvapení. Smysl zápletky tak vlastně ani nespočívá v dopadení viníka, jako spíš v depresivní retrospektivě osudů, které byly s vraždou tak či onak spojeny. Postupné odkrývání tajností maloměstských obyvatel mě pak příliš nedojalo, především proto, že šlo o jedno klišé za druhým.
Ale ta atmosféra, styl a hrdinové - to se vážně povedlo.