Smrť sa volá Engelchen

08.06.2013

Jedna z mála kníh, ku ktorej čítaniu som sa po rokoch vrátila a znovu prežívala každú stránku s rovnakým pocitom. Nie som si istá, ale mám pocit, že je to jedna z kníh povinného čítania.
Mňačko pozoruhodne vykresľuje odvahu partizánov, ktorí sú ochotní položiť vlastný život, v boji za lepšiu budúcnosť. S každou stránkou nás presviedča o smelosti mužov, ktorí si zaslúžia pozornosť a obdiv aj po niekoľkých desiatkach rokov. A práve preto je táto kniha stále zaujímavá a nestráca nič zo svojej pravdy, ktorú v nej čitateľ môže nájsť. Jednoznačne 5/5

09.11.2012

Tohle je ta nejkrásnější a nejúžasnější knížka s tématikou 2. sv. války, jakou jsem měl možnost číst. Jsem rád, že se mi něco podobného mohlo dostat do rukou.

24.07.2012

I když válečnou literaturu příliš nemusím, tohle si mě našlo. Román je živý až dravý, jeho příběh nelítostný a plný bolesti. Vynikající psychologie postav - to opravdu oceňuji! Ještě bych od Mňačka rád vstřebal Jak chutná moc.

26.06.2012

Mnačko je velká osobnost moderní slovenské literatury,Roman je napsán vášnivě,kde jsou popsané dramatické epizody z let minulých.Člověku zůstává rozum stát...Ten,kdo zažil fašismus,nikdy nezapomene na koncentrační tábory,vypalovaní měst a hlavně na oběti,stejně jako hlavní hrdina.Smrt si říka Engelchen je reportáž o vlastních zážitcích,co se ve skutečnosti staly.Bravurně napsáno o drobných radostech partyzánů v té době,o milostných vztazích.a také o krutostí.Je to výborná kniha. Ale pro mě je stále nejlepší Noční rozhovor.

23.06.2012

Za války se děly věci, že nad tím rozum zůstává stát

12.01.2011

Engelchen není jen o pomstě proti Němcům, ale je hlavně o pasekářích a o partyzánech a sovětských vojácích, jejichž chování Mňačko nijak nepřikrášluje ani neidealizuje. Podobný motiv jako v Engelchenovi autor užil už v roce 1945 ve hře Partyzáni. Pro tento román je podstatnější to, že Mňačko byl sám mezi partyzány, jeho komunistická příslušnost úroveň románu nijak nesnižuje.

30.11.-0001

Výjimečně připojím i komentář. Mňačko napsal knihu čtrnáct let po válce, v době, kdy byl ještě přesvědčeným komunistou. Její vyznění je tak režimu poplatné - podporuje nenávist k Němcům, obhajuje pomstu a jeho hrdina se těší na nové (lepší) uspořádání společnosti po válce, v čemž ho podporují mimořádně stateční sovětští partyzáni, kterým další osud naší země není lhostejný... Díky této knize lze však lépe pochopit poválečný vývoj. Například když Mňačko uvádí, v čem první republika selhala, lze proti tomu bohužel sotva co namítat. Nejlepší je kniha samozřejmě kniha v pasážích, kde se Mňačko soustřeďuje pouze na své hrdiny. Závěr je strhující.