Smrt si říká Engelchen
Ladislav Mňačko
V horském terénu moravsko-slovenského pomezí zasazují nacistům nepříjemné údery partyzáni, jejichž základnou je kopaničářská obec Ploština. V rozhodujícím okamžiku partyzáni zklamou důvěru kopaničářů. Není to bez následků, odvíjí se odtud pocit spoluviny, která ničí hlavní postavy románu. Okamžité radosti partyzánského života, milostné vztahy pod hrozbou konce, jenž může přijít v kterémkoliv okamžiku, tvrdá rozhodnutí partyzánských velitelů, vyčerpávající krutá štvanice, drsné dny s příchutí krve, slz a střelného prachu, kdy se nic nedá předstírat – to vše jako součást velkého lidského dramatu. Kniha vycházející z osobních autorových prožitků zobrazuje pravdivě, upřímně a otevřeně – tedy rozporuplně – ozbrojený odpor proti krvavému násilí. Je živoucí připomínkou tisíců bezejmenných, kteří přinesli nejvyšší možnou oběť ve jménu mravních zásad: věrnosti, cti a spravedlnosti.... celý text
Válečné Literatura slovenská
Vydáno: 2020 , LedaOriginální název:
Smrť sa volá Engelchen, 1959
více info...
Přidat komentář
Engelchen není jen o pomstě proti Němcům, ale je hlavně o pasekářích a o partyzánech a sovětských vojácích, jejichž chování Mňačko nijak nepřikrášluje ani neidealizuje. Podobný motiv jako v Engelchenovi autor užil už v roce 1945 ve hře Partyzáni. Pro tento román je podstatnější to, že Mňačko byl sám mezi partyzány, jeho komunistická příslušnost úroveň románu nijak nesnižuje.
Výjimečně připojím i komentář. Mňačko napsal knihu čtrnáct let po válce, v době, kdy byl ještě přesvědčeným komunistou. Její vyznění je tak režimu poplatné - podporuje nenávist k Němcům, obhajuje pomstu a jeho hrdina se těší na nové (lepší) uspořádání společnosti po válce, v čemž ho podporují mimořádně stateční sovětští partyzáni, kterým další osud naší země není lhostejný... Díky této knize lze však lépe pochopit poválečný vývoj. Například když Mňačko uvádí, v čem první republika selhala, lze proti tomu bohužel sotva co namítat. Nejlepší je kniha samozřejmě kniha v pasážích, kde se Mňačko soustřeďuje pouze na své hrdiny. Závěr je strhující.
Pěkný pohled na partyzány, navíc se to celé dělo jen několik kilometrů od mého domova.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno Slovensko, Slovenská republika rok 1945 autobiografické prvky partyzáni Ploština podle skutečných událostíAutorovy další knížky
1968 | Agresori |
1968 | Ako chutí moc |
1997 | Někdo mě chce zabít |
1994 | Gigant aneb Tajemství ostrova věčné lásky |
1966 | Jizvy zůstaly |
Za války se děly věci, že nad tím rozum zůstává stát