Smrt šumavského poustevníka
Vlastimil Vondruška
Hříšní lidé Království českého (MOBA) série
< 32. díl >
Královský prokurátor Oldřich z Chlumu doprovází purkrabího Pražského hradu Johánka z Poděhús až kamsi na hranice s Bavorskem, kde purkrabí založil se svým zetěm hrad Pušperk sloužící k ochraně území Českého království. Teprve u Domažlic se Oldřich z Chlumu dozví, proč si Johánek jeho přítomnost vyžádal. Hranice s Bavorskem je neklidná, hrozí rozbroje, možná válka. Proto je znepokojivé, že poblíž Pušperku byl nalezen mrtvý poustevník Baltazar, bohabojný muž se svatou pověstí, který nikomu neublížil. Kdo měl zájem na jeho smrti? Souvisí snad s pověstí o zradě poustevníka, který znal tajné stezky v šumavských lesích, jimiž převedl bavorské rytíře, kteří pak padli českému králi do zad? Komu prospěla záhadná vražda? Na to musí odpovědět Oldřich z Chlumu a jeho pomocníci.... celý text
Detektivky, krimi Literatura česká Historické romány
Vydáno: 2024 , TympanumInterpreti: Miroslav Táborský
více info...
Přidat komentář
V poslední době jsem měl pocit, že pan Vondruška ty knihy trochu odbývá. Tady ten Poustevník se po čase zase celkem povedl.
Detektivky pana Vondrušky jsem měla vždy ráda, ale poslední dobou mám problém se jimi prokousat. Nebaví mě, jsou stále stejné s drobnými obměnami. Škoda.
Upřímně, nad detektivkami pana VV jsem už tak nějak zlomil hůl. Pár posledních nudilo, nebavilo. Tento titul mě nalákal očekávaným Šumavským motivem. Pominu, že děj se čistě zeměpisně odehrává spíše v Českém lese (Domažlicko) a Šumavy je tam pomálu, nicméně celkem to šlo. Velké zásluhy na tom má audiokniha v podání Miroslava Táborského a od něj by mě bavil i Telefonní seznam :-) Jinak tedy (mnohokrát opakovaná) klasika, hodně postav, dějů, motivů a zápletek, vše řádně zamícháno a po několika uvaření a ohřátí čtenáři podáno. Zítra už nebudu vědět o čem to bylo.
Je to sice detektivka, na které je znát šablona. Ale protože Vondrušku nečtu často, nijak mi to nevadilo. Jen ten konec byl takový narychlo vyřešený a šlus.
Příběh propletený zajímavým způsobem, přiměřeně napínavý a nakonec docela logicky vysvětlený. Spousta postav mi ani nevadila, měla logiku a všechny vztahy, ať pozitivní, nebo negativní se do celého případu pěkně propisovaly. Dobře jsem se pobavila, tenhle díl připomínal autora z raných děl této série - ať to takhle vydrží!
Děj se odehrává na stejných místech jen dříve, než Prokletí rodu Janoviců. To mi přišlo nápadité.
Další dobrodružství Oldřich z Chlumu. Líbí se mi jako ostatně všechny knihy s ním. Někteří zde poukazují na větší množství postav a komplikovanost příběhu. Podle mě to příběh naopak dělá zajímavějším. Četla jsem ho trochu pomaleji a snažila se rozlousknout, což se mi povedlo tak napůl.
I když jsou to detektivky, při jejich čtení si vždy příjemně odpočinu a ponořím se do vzdáleného 13.století.
Tradiční výroční kniha pro čtenářskou výzvu, příjemné čtení, ještě příjemnější poslech.
Skvěle se mi u VV dělají různé domácí práce a vůbec nevadí, když mi občas nějaká ta překombinovaná zápletka uteče, protože se při poslechu zamyslím nad něčím jiným.
Tentokrát nějak nevím. Opět chybí Diviš (proč někdy není případ, kde naopak bude chybět Ota?), zato pomocníků si Oldřich najde celou tlupu. Ač vyšetřuje skoro každý, kdo šel kolem, případ tak nějak nedává smysl, osud poustevníka Baltazara je nějak odsunut do pozadí. Zločinů jak v Midsomeru, ale pěkné rozuzlení tomu chybí.
Čte se opět dobře, jako všechny díly, ale pocitově řadím k těm slabším dílům.
Přijde mi, že přibližně od dvacátého dílu série už jsou další příběhy hodně překombinované, obsahují hlavně hodně vražd a vedlejších postav, komplikované vyřešení případu a nedosahují úrovně začátku série. Hlavní postavy se dále nevyvíjí, přitom by nebylo na škodu nechat Oldřicha a Otu trochu zestárnout a řešit případy o dekádu nebo dvě později v čase.
já se na knihy pana Vondrušky vždycky těším. A tuhle řadu (kdybych si musela vybrat) mám o malinko raději.
Přes spoustu postav, kterými se člověk musí prokousat, je kniha jako vždy čtivá a super.
Knihy od Vondrušky mám ráda. Otcovský přístup Oldřicha z Chlumu k Otovi, který v sobě nezapře muže co má rád ženy, detektivní zápletka umístěna na pozadí historických událostí a přitom tyto události nejsou změněné a i když jsou možná smyšlené, jsou uvěřitelné. Dávám 5 hvězdiček. A doporučuji.
Pan Vondruška opět nezklamal, tentokrát se zločin odehrával v okolí Domažlic a řešil se mír s Bavory.
A opět intrikovala církev. Milovníkům těchto knih vřele doporučuji.
Tuhle sérii mám ráda. Příjemné čtení. Tentokrát hodně zamotané, spousta postav, které spolu zdánlivě nemají nic společného. Jen mi připadá, že to rozuzlení pak pan prokurátor tak trochu vytáhl jako králíka z klobouku.
Příjemné čtení. Člověk se něco dozví o dávných časech i když je příběh fikce. Ještě zapojíme šedé buňky mozkové a trochu se tam zašmodrcháme a po 335 stranách s pocitem rozuzlení si příjemně oddychneme. S postavami se a osudy dalších aktérů se dá zžít a zvyknout si na ně. Některými jako se starými známými.
Po delší době jedna z lepších detektivek, i když top tedy není. Hodně postav a trochu chaos, ale poslouchalo se to dobře. Dávám 4 z 5.
Asi budu zase za hnidopicha, ale co už... Knížky páně Vondruškovi mám rád. Odpouštím i občasné nepřesnosti a chápu, že "osoby a obsazení" je fiktivní, ale dnes je třeba jednu věc uvést na pravou míru. V knize vystupuje pražský purkrabí Johánek z Poděhús a jeho zeť Jaroš ze Slivna. To je však z hostorického hlediska nesmysl, protože páni z Poděhús a ze Slivna jedno a to samé jsou. Skutečnou osobou byl Jaroš z Pušperka (též uváděný jako Jaroš ze Slivna a Poděhus, okolo 1210 – 24. nebo 26. února 1272). Diplomat a válečník na dvoře Václava I. a jeho syna Přemysla. Z toho vyplývá, že nemohl být sám sobě zeťěm. JEn drobnost, ale aby to někomu nezamotalo hlavu :-)
Autorovy další knížky
2014 | Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
2019 | Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
2002 | Dýka s hadem |
2019 | Falknovská huť |
Schválně jestli někdo ví, nebo uhodne, kolikrát v knížce použil autor slova logika a důvtip? Jen škoda, že sám už logiku i důvtip dávno ztratil v té záplavě knih, které každý rok vychrlí, aniž by řešil jejich kvalitu.